Mapa globálního obchodu se v posledních letech zásadně proměňuje. Zatímco dříve se jednotlivé státy snažily těžit z co možná největšího propojení svých ekonomik, aktuálně tento trend nahrazují spíše snahy o samostatnost. Netýká se to přitom jen úsilí Spojených států a Evropské unie o omezení importu z Číny. K podobnému vývoji postupně směřuje také mnoho dalších zemí, přičemž jednou z nich by se už brzy mohlo stát i Mexiko.
Současný záměr vyplývá z plánů nově zvolené prezidentky země Claudie Sheinbaumové, která chce snížit závislost tamní ekonomiky na dovozu ze států jihovýchodní Asie. Kvůli tomu už její administrativa požádala mnohé z největších firem působících v zemi, aby identifikovaly čínské výrobky a díly, jež by mohly být vyrobeny přímo v Mexiku.
„Chceme, aby zahraniční výrobci automobilů a polovodičů i globální giganti v leteckém a elektronickém sektoru nahradili některé zboží a komponenty vyráběné v Číně, Malajsii, Vietnamu a na Tchaj-wanu. Našim cílem je zaměřit se na podporu našich domácích dodavatelských řetězců,“ uvedl pro Wall Street Journal náměstek mexického ministerstva obchodu Luis Rosendo Gutiérrez.
Za plánem stojí i mezinárodní dohoda
Nová mexická prezidentka má pro výše uvedená opatření hned několik důvodů. Tím prvním je samozřejmě skutečnost, že přesunutí výroby z Číny by podpořilo vznik nových pracovních míst přímo v zemi, což pomůže tamní ekonomice. Další zásadní motivací je pak již zmíněná obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy, která má velký vliv rovněž na byznys v Mexiku.
Důležitým faktem je zde především to, že už v příštím roce má země spolu s USA a Kanadou projednávat změny ve společné obchodní dohodě, která se týká i vzájemného bezcelního trhu. Bez ohledu na budoucího vítěze amerických prezidentských voleb se přitom dá očekávat, že Spojené státy budou intenzivně řešit právě obchod s Čínou.
Problémem by mohl být hlavně dovoz zboží, které sice bylo sestaveno až v Mexiku, avšak většinu jeho součástek vyrobili v Číně. Mnozí američtí zákonodárci a také velké průmyslové skupiny totiž aktuálně tvrdí, že Peking využívá středoamerickou zemi jako zadní vrátka k obcházení amerických dovozních cel. Představitelé Mexika to sice odmítají, současný záměr nové prezidentky ovšem dokazuje, že problematiku neberou na lehkou váhu.
Situaci do velké míry navíc ovlivňuje rovněž skutečnost, že Mexiko v roce 2023 předstihlo Čínu a stalo se největším zahraničním dodavatelem zboží do USA. I přes tento nárůst exportu do Spojených států však země stále není příliš úspěšná při získávání nových investic od zahraničních společností, které se snaží přesunout výrobu pryč z Číny.
Dalším důvodem stojícím za mexickým záměrem je snaha o zajištění větší stability dodavatelských řetězců. To se ukázalo jako velmi zásadní faktor za období pandemie covidu, kdy mnoho firem začalo přehodnocovat své dosavadní systémy. V současnosti je tak kladen mnohem větší důraz na diverzifikaci řetězců a také na jejich co největší přiblížení místu konečné výroby produktů. Právě i díky tomu mexická administrativa doufá, že firmy na prezidentčin plán přistoupí, ačkoliv to pro ně bude znamenat značné náklady.
Může to trvat až několik desetiletí
Ať už je hlavní motivací pro rozvoj mexické výroby cokoliv, pokud k tomu skutečně dojde, podle odborníků to přinese zásadní výhody celému regionu. „Nahrazení čínského dovozu mexickými vstupy posílí integraci a konkurenceschopnost severoamerické obchodní sítě. Nejprve je ale nutné posoudit, ve kterých případech to bude dávat největší smysl,“ vysvětlil Pedro Casas Alatriste, generální ředitel průmyslové skupiny AmCham Mexico, jež zastupuje více než 1400 amerických firem působících v Mexiku.
Splnění tohoto záměru bude ovšem velmi komplikované. Mexiko totiž v současnosti nemá dostatek elektrické energie a vody, jež jsou nezbytné pro vybudování továren schopných nahradit čínské zboží a komponenty. Potřebné rozvinutí místních dodavatelských řetězců se tedy i kvůli tomu v krajním případě může protáhnout až na několik desetiletí.
„Na papíře zní substituce importu skvěle. Ale provedení je velkým otazníkem, a to vzhledem k potřebným rozsáhlým zdrojům a času, který by to zabralo,“ uzavřel Jorge González Henrichsen ze společnosti Nearshore Company, jež pomáhá zahraničním firmám se spuštěním výroby v Mexiku.
