Z jižní Moravy vyráží do světa přístroje proti celulitidě i bezpečnostní software
Znalostní společnost. Inovace. Chytré mozky. Takovými vizemi – až na hraně klišé – se denně ohánějí nejen politici, ale i manažeři, kteří by rádi viděli Česko mezi zeměmi, jež vytvářejí hodnoty skrze inteligentní nápady. Zdá se, že jeden z regionů v ČR se ubírá správným směrem. Jihomoravský kraj začíná hrát mezi inovativními oblastmi prim. V Brně sídlí řada univerzit, studenti tvoří až šestinu obyvatel města, funguje zde podpora podnikání a z Bruselu zamíří do rozvoje vědeckých center CEITEC, ICRC, AdMaS či NetME neuvěřitelných patnáct miliard korun! „Je to hodně peněz. Ale je třeba si uvědomit, že Brno má v rámci České republiky velmi nadstandardní a komplexní infrastrukturu v rámci inovací. Staráme se, aby podporu nacházeli vědci, inovativní firmy i studenti s originálními nápady,“ řekl týdeníku EURO Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC), jímž od roku 2003 prošlo přes padesát firem. A už 29 se jich „rozprchlo“ do světa.
Udávají Jihomoravané směr?
„Průkopníkem v žádostech o podporu inovační infrastruktury je právě Jihomoravský kraj, který jako první z regionů v ČR využil možností získat prostředky z evropských fondů,“ říká Pavel Švejda, prezident Společnosti vědeckotechnických parků ČR. V letech 2004 až 2006 přihlásil kraj nejvíce projektů (7) a získal podporu 263 milionů. Náskok získala Morava díky Regionální inovační strategii, jejímž důsledkem je i vznik JIC v březnu 2003.
„Už tehdy dal kraj na rozjezd centra pět milionů korun, což bylo v době, kdy termíny jako inkubátory nebo transfery technologií byly novinkou. Byl to odvážný kousek. Vždy potřebujete souhru klíčových hráčů: univerzit, města a kraje – a to se v našem případě podařilo,“ míní Hudeček. Zakládajícími členy JIC se staly Vysoké učení technické v Brně, Masarykova univerzita, město Brno a kraj. Následně se přidaly další univerzity. „Souhrou okolností se dostavoval objekt, který jsme si od VUT pronajali, a hned jsme měli inkubátor. Druhý přibyl v lednu 2008 a od září 2009 provozujeme i nejnovější inkubátor zaměřený na biotechnologie,“ dodává ředitel společnosti, jež čítá asi 30 zaměstnanců.
Výzkumnické vouchery
Jedním z prostředků, jimiž se JIC snaží propojit firmy s vědci, jsou inovační vouchery. Zjednodušeně: jakési „stravenky“ na univerzitní bádání. „Jde o poukázky, za něž si můžete nakoupit výzkum na brněnské univerzitě. Je to zajímavý nástroj, poněvadž lidé začnou o této možnosti více přemýšlet, zajímají se a spoustu zamýšlených spoluprací to urychlí,“ tvrdí Hudeček. Koncem června bylo na voucherech rozdáno 7,2 milionu korun, jež si rozdělilo 55 firem. Při loňské premiéře šlo o 5,7 milionu. Firmy mohly žádat od města dotaci až 150 tisíc korun na projekt, který počítá se zapojením škol a nově i čtyř brněnských ústavů Akademie věd. Hlavní zájem byl o VUT (33), dále „Masaryčku“ (10) a pak Mendelovu univerzitu (9). Novinkou byla i čtvrtinová finanční spoluúčast firem.
Přihlásilo se 136 společností, z nichž primátor vylosoval ty šťastné. „Tuto formu výběru firmy přijaly. Přece jen jde o poměrně malé prostředky, takže administrativa a výběrová řízení by spolkly plno peněz. Je zajímavé, že řada regionů už vouchery kopíruje, ale je otázka, jak to u nich bude fungovat, když nemají vytvořeny komplexní strategie,“ doplňuje Petr Chládek, manažer pro inovační strategii Jihomoravského kraje. „Výzkumenky“ se údajně chystají zavést Hradec Králové a Liberec. Prvním, kdo s nápadem, jak stimulovat výzkumné vazby, přišel, byl v 90. letech Jean Severijns z nizozemské provincie Limburg. „Radí nám. Snažíme se kriticky zhodnotit jejich nástroje a přizpůsobit našim podmínkám,“ říká Chládek. Dalším krokem jsou přeshraniční vouchery Centrope_TT, které od 1. července nabízejí podporu až pět tisíc eur českým, slovenským, maďarským a rakouským firmám pro výzkum na univerzitách střední Evropy. Výzva skončí v lednu 2011.
Z Brna do Brazílie
Stěžejní činností JIC je podpora nadějných firem. „Našimi největšími hvězdami jsou Y Soft Corporation a Westcom. Máme však teď další želízka. Vzniká tu spousta zajímavých věcí, zvláště v biotechnologiích, ale není možné o všem mluvit – už kvůli patentům nebo obchodnímu tajemství,“ tvrdí ředitel Hudeček. Y Soft vyrábí programovatelný hardware pro tiskárny, který umožňuje lepší a efektivnější správu i zabezpečení tisku ve firmách. Václav Muchna, dnes šéf kolosu s pobočkami v USA, Izraeli a Japonsku, začínal na koleji. A na koleni. „Lákali jsme je do inkubátoru. Měli napůjčované peníze na osmdesátiprocentní úrok a ještě vydělávali! Najednou se jim ozvali z Minolty, že se chtějí podívat. Do kamrlíku je nemohli přivést, takže se k nám přes víkend přistěhovali,“ vzpomíná Hudeček. Westcom zase prorazil se službou Webnode.com, která umožňuje jednoduchou tvorbu webů. Dnes má 1,5 milionu registrovaných uživatelů po celém světě, přičemž vede Brazílie.
Anticelulitida, zuby, software...
Úspěšných je více – a nejen v IT sektoru, byť ten dominuje. Spin-off firma Enantis z Masarykovy univerzity vyvinula enzym na odbourávání yperitu, Invea-Tech připravuje hardware pro bezpečnější datové sítě (EURO 44/2008). V rámci JIC vzniká i přístroj firmy Enjoy proti celulitidě, zvaný Claire. „Díky magnetoterapii a teplu se nám daří mírnit projevy celulitis,“ vypráví docent Ivan Rampl, který plánuje, jak bude škatulku prodávat (zatím se jen půjčuje) dámám s pomerančovou zadnicí.
Firma ADM zase sází na metodu zubních náhrad za využití materiálů z kosmického výzkumu, Dynasis pomáhá slepcům s orientací. Boduje i společnost COSECT. „Vycházíme z toho, že ve firmách zaměstnanci kradou. To nejcennější – data. Náš software DisCryptor proto integruje nástroje proti interním hrozbám, které představují většinu reálných útoků na uživatele,“ řekl týdeníku EURO ředitel Jakub Mahdal. DisCryptor monitoruje přístup k datům, činnost na počítačích a v případě snahy o manipulaci s nepovolenou složkou dat umí administrátora varovat e-mailem či esemeskou.
Akcie z „nového Googlu“?
„Naše inkubátory poskytují nejen prostory za dotované nájemné a administrativní služby, ale zejména přístup k odbornému poradenství v oblastech rozvoje firmy, financování inovačních aktivit, ochrany duševního vlastnictví, sestavení byznysplánu, zajištění propagace a PR,“ jmenuje ředitel Hudeček výhody JIC pro začínající podnikatele. Každý prý přichází v jiné fázi; někteří mají přesnou představu, jiní naivní plány. „Potenciál a životaschopnost inovačních projektů jim pomůžeme zhodnotit, máme konzultanty v průmyslové radě, ony hlavy pomazané, které vědí, co je ,trendy‘,“ dodává. JIC prý dokáže zajistit i kontakty. „Neříkáme, že to bude hned schůzka s Billem Gatesem, ale třeba na dva telefonáty se dostaneme k šéfovi IBM Research,“ doplňuje Chládek. Do Brna už ostatně zamířila i vývojářská centra firem Honeywell, Red Hat či FEI. Ideálem je bujení a prolínání inovativních myšlenek.
„Musím přiznat, že v Brně to dělají chytře. Nejsou to nahodilé věci, vazby fungují a začínají sklízet plody systematické podpory, kterou třeba v Praze skoro nevidím,“ hodnotí zdroj týdeníku EURO z nejvyšších pater české vědy. JIC hospodaří s ročním rozpočtem 45 milionů korun, k čemuž se přidávají fondy mikropůjček a patentů i strukturální fondy. Podporu firmám nedávají zdarma: kladem je podíl na nadějných projektech. „Dnes bereme opce na podíl. Dohodneme se, že firmě pomůžeme, ale chceme třeba patnáct procent podílu na základním jmění. V jednom start-upu máme nyní čtvrtinu, ale nechceme o tom mluvit – má velký potenciál,“ usmívají se Hudeček s Chládkem.
A uzavírají: „Chceme v kraji nastavit komplexní systém, který oživí inovace i ekonomiku. Ony vouchery jsou jen částí, jak lidem vštípit mechanismy spolupráce. Plánován je též projekt Moravian Science Centre Brno (MSCB) za 600 milionů korun z operačních programů EU, aby i děti měly od malička zájem o vědu.“
***
Více: http://www.jic.cz/
