Historie špičkového soutěžního golfu je, bohužel, poseta nejrůznějšími omyly a pochybeními, které jsou ve své podstatě tragické. Soutěžní golf je do značné míry mentálním cvičením, testem psychické odolnosti, soustředění a schopnosti se správně rozhodnout. Pokud se vloudí „zbytečná chyba při hendikepovém čtvrtku, je to velice nepříjemné. Pokud se ale „zbytečná chyba stane při některém „major turnaji, jedná se často o zlom v golfové kariéře a jizva v psychice se jen málokdy zahojí.
Nedávno skončené British Open přidalo na seznam „nepochopitelných chyb další zápis. Ian Woosnam, jeden z hráčů dělících se o vedení po třech kolech, nastoupil ke kolu čtvrtému. Na první jamce, par 3, zahrál málem hole–in–one, aby mu po lehkém doklepnutí na birdie oznámil odkrvený kedík Miles Byrne, že odehráli první jamku s patnácti holemi v bagu. Limit je čtrnáct holí a při hře na rány jsou za tento prohřešek dvě trestné rány za každou odehranou jamku (maximálně čtyři trestné rány na kolo). Woosnam vztekle zahodil druhý driver, zapsal bogie a místo letmého startu k zisku titulu následovalo několik jamek „ve vlastní šťávě a ztráta šance na zisk Claret Jugu. Nepochopitelné je, že Woosnam měl v bagu pro Open jen jedno dřevo a ani on, ani kedík si druhého dřeva nevšimli (kontrola holí je kedíkova nepsaná odpovědnost). Woosnam minulý týden kedíka vyhodil poté, co si týden po takovémto incidentu „dovolil zaspat a nepřijít včas na start.
