Odhady ekonomických ztrát spojených s virem SARS se pohybují od jedenácti miliard dolarů
Smrtící virus SARS byl první zatěžkávací zkouškou nového vedení Komunistické strany Číny, které bylo zvoleno loni v listopadu. Mladší ideologičtí vůdci byli spojováni s nadějí změny. Opak se ale ukázal pravdou. Teprve v únoru, tři měsíce po identifikování prvních případů onemocnění SARS, Peking přiznal, že nemoc propukla v jihočínské provincii Kuang-tung. I nadále však zprávy o epidemii komunistické vedení bagatelizovalo. Důvod byl čistě politický – zabezpečení klidného průběhu březnového zasedání parlamentu. K větší spolupráci byla Čína donucena až pod tlakem dalších zemí a mezinárodních organizací, hlavně Světové zdravotnické organizace (WHO). Zodpovědnější přístup chtěla dokázat i odvoláním ministra zdravotnictví a pekingského starosty. V zemi, kde o vládních křeslech rozhoduje hlavně politická poslušnost, je tento krok poměrně neobvyklý.
Nikdo není imunní.
Život na ulicích čínských měst se v posledních měsících změnil nevídaně. Na jaře, které je hlavní turistickou sezonou, ruší Číňané své plány na dovolenou. Jindy k prasknutí přeplněná nákupní střediska zejí prázdnotou, číšníci marně čekají hosty, některé firmy dokonce evakuovaly zaměstnance. Samozřejmou součástí oblečení Číňanů se staly roušky. Pekingské vedení má ale v jednom štěstí – čínskou ekonomiku jako celek epidemie tragicky nepostihne. „Onemocnění SARS ovlivní cestovní ruch, stravování, dopravu či hotely. Vliv na ekonomiku ale nebude velký,“ tvrdí zástupce centrálního statistického úřadu. Jeho slova potvrzují i nezávislí analytici, kteří předpokládají, že letošní odhad růstu HDP o sedm procent se naplní. Daleko horší dopad má SARS na země, jejichž hospodářství žije z příjmů z cestovního ruchu. Nehůře je na tom Hongkong. Další v nelichotivém pořadníku jsou Singapur, Malajsie a Thajsko. Zdravotní hrozba se, jak tvrdí někteří analytici, jeví jako nejhorší krize od finančního propadu Asie v letech 1997 až 1998. Pesimistické scénáře předpovídají, že SARS může znamenat kvůli globalizaci další těžkou ránu pro světovou ekonomiku, kterou již nyní sužuje válka v Iráku, kolísavé akciové trhy a stagnující poptávka v USA i v Evropě. O tom, jaké hospodářské ztráty SARS ve světovém měřítku přinese, je předčasné spekulovat. Syndrom akutního respiračního selhání již postihl osmnáct států čtyř kontinentů, žádná země není imunní. Finanční náklady spojené se SARS se budou pohybovat v miliardách dolarů a nejtvrdší dopad bude mít onemocnění na ekonomiky jižní a jihovýchodní Asie. Všechny státy regionu kromě Číny již snížily odhad růstu HDP. Pokud se nepodaří nákazu brzy zastavit, škody porostou. Největším paradoxem je, že SARS má ve srovnání například s chřipkou mnohem menší úmrtnost - statistiky se zatím pohybují kolem čtyř procent. To, co přináší pohromu, je skutečnost, jak málo doposud o SARS víme.
Miliardy na odtoku.
Časopis Far Eastern Economic Review se pokusil o predikci nákladů, které bude SARS představovat. Optimistické hlasy hovoří o necelých jedenácti miliardách dolarů a jsou k nalezení v odhadech Mezinárodního měnového fondu. Tato data ale nezohledňovala inflaci, která by sumu ještě zvýšila. Jiné výhledy jsou podstatně horší. Andy Xie, výkonný ředitel Morgan Stanley v Hongkongu, tvrdí, že kvůli SARS se sníží HDP asijských zemí o 0,6 procenta, což představuje patnáct miliard dolarů. Ještě dále šla v předpokladech Světová zdravotnická organizace, která náklady vyčíslila na 30 miliard dolarů. Zatím rekordní číslo pochází od společnosti BioEnterprise Asia, zabývající se biotechnologickým poradenstvím. Ředitel Gurinder Shahi odhaduje náklady v regionu jižní a jihovýchodní Asie na 50 miliard USD, v globálním měřítku pak na 150 miliard. Své tvrzení odůvodňuje mnoha faktory, které jsou zatím těžko předvídatelné.
Smutný zlatý týden.
Mezi obory, které jsou šířící se epidemií nejvíce postiženy, patří maloobchod, letecká doprava a turistika. Ekonomové varují, že postupující onemocnění může přinést zpomalení zahraničního obchodu a hlavně pokles průmyslové výroby, jež má kromě Japonska až třetinový podíl na HDP asijských zemí. Číňané rádi cestují, a pokud jsou mezi těmi šťastnějšími a vlastní cestovní pas, navštěvují hojně i okolní státy. První květnový týden připadá na celočínské prázdniny a je nejrušnějším obdobím pro turistický ruch. Čínská vláda tento svátek, označovaný zlatý týden, zavedla, aby zvýšila spotřebitelské výdaje a aktivitu cestovního ruchu. Jeho letošní zrušení kvůli hrozbě SARS ekonomiku pravděpodobně poznamená. A dotkne se i sousedů. Čínské úřady zakázaly cestovním kancelářím pořádat hromadné zájezdy do jihovýchodní Asie. Hongkongští obchodníci již oznámili, že zaznamenali pokles počtu turistů z Číny o téměř 80 procent.
Zrušené lety.
S omezením pohybu lidí souvisí následná opatření leteckých společností. Nejziskovější asijské aerolinie Singapore Airlines zrušily již dvacet procent letů. Většina z nich směřovala do Kantonu a Hongkongu. Vedení aerolinek prohlásilo, že chod společnosti strach z epidemie ovlivnil mnohem více než válka v Iráku. Ve stejném duchu se vyjádřily ostatní letecké společnosti v regionu. China Eastern Airlines omezila lety na trase Šanghaj-Hongkong o dvacet procent a další desetiprocentní snížení plánuje na květen. Ředitel hongkongské společnosti Cathay Pacific Airways označil současný stav jako největší krizi ve své kariéře. Zrušil 184 letů, což představuje více než třetinu týdenní kapacity aerolinek. O více než čtyřicet procent poklesla vytíženost Hong Kong Dragon Airways, které ze svého letového řádu škrtly 136 letů.
Vyražený dech.
Na turistickou sezonu se hongkongské úřady připravovaly velmi pečlivě. Není divu. Jen za minulý rok přesáhl příjem z turistiky osm miliard dolarů, což znamená více než pět procent HDP. Heslem velkolepé reklamní kampaně připravené pro letošní rok měl být slogan „Hongkong vám vyrazí dech“. Dnes motto vypadá jako nevkusný černý humor a jen těžko přiláká davy turistů. Úřady navíc musí pracně vysvětlovat, že kampaň byla schválena dlouho před vypuknutím epidemie, a snaží se reklamy a billboardy na poslední chvíli stáhnout.
Obrázek všedního života Hongkongu je horší než pesimistický. Lidé se ze strachu vyhýbají veřejným místům, na nichž je jich za normálních okolností koncentrováno větší množství. Nezájem je o restaurace a zábavní podniky. Jejich tržby poklesly o 80 procent. „Nikdy jsme nezažili nic podobného,“ říká Karin Joffeová, výkonná ředitelka společnosti Lan Kwai Fong Group, která spravuje sedmnáct barů a restaurací po celém Hongkongu.
Kvůli obavě ze SARS jsou rušena filmová představení. Prázdnotou zejí karaoke bary, jejichž návštěva patří mezi nejoblíbenější zábavu v Hongkongu a v Číně. O třetinu například poklesly příjmy V-Mix Karaoke Boxu, jenž je největším zařízením svého druhu v Hongkongu. Nepomohlo ani prohlášení ředitele, že mikrofony v podniku byly rentgenovány a postříkány dezinfekčním sprejem.
Hůře než zábavní průmysl postihla situace hongkongské hoteliéry. Obsazenost nejlepších ubytovacích kapacit se pohybuje v jednociferných číslech. Zavírány jsou luxusní hotelové restaurace. Hongkongská organizace Federation of Restaurants and Related Trades předpokládá, že pokud epidemie bude pokračovat v následujících třech měsících, bude muset třetinu z deseti tisíc restaurací rozesetých po Hongkongu zavřít.
Na celkových škodách v cestovním ruchu se nepodílí jen turistika. Země jihovýchodní Asie jsou oblíbenou destinací pro pořádání nejrůznějších konferencí a sympozií. Výnosné konference a výstavy přinesly v Hongkongu v roce 2001 přes 500 milionů dolarů. O podstatnou část z nich ale kvůli strachu ze SARS přijde. Summit asijských bankéřů, který se měl konat v Hongkongu na začátku dubna, byl zatím přesunut na červenec. Zrušen byl čínský summit Světové ekonomické organizace, jenž se měl konat v dubnu v Pekingu.
Pomoc?
Vlády nejvíce postižených zemí se snaží ekonomický dopad SARS zmírnit. Singapurská pomoc byla určena hlavně majitelům malých podniků, taxikářům a operátorům mateřských škol. Největší finanční injekci v celém regionu jihovýchodní Asie, který má hodnotu 1,5 miliardy dolarů, připravil Hongkong. Soubor finančních úlev pro zasažené firmy, hlavně z oblasti zábavy, turistiky a retailu, je zhruba dvanáctinásobkem obdobného opatření, které přijal Singapur. Hongkongská vláda nabízí postiženým podnikatelům garance na krátkodobé úvěry, snižuje nájmy za užívání státního majetku a poplatky za státní služby na tři měsíce o třicet až padesát procent.
Finanční pomoc byznysmeni jistě přivítají, celkové ztráty to ale nezahojí. Jejich příčinou je totiž propad spotřebitelské důvěry způsobený ne samotnou nemocí SARS, ale strachem z ní. „Problém se opravdu týká důvěry, a nikoliv kupní síly,“ tvrdí ekonom Citigroup Loe Lo. Vládní pomoci proto v konečném důsledku jen prohloubí díry ve státních financích.
Nejvíce zaplatí Čína
Náklady jednotlivých zemí spojené se SARS
Země Náklady v mld. USD
Čína 2,2
Hongkong 1,7
Indonésie 0,4
Jižní Korea 2,0
Malajsie 0,66
Filipíny 0,27
Singapur 0,95
Tchaj-wan 0,82
Thajsko 0,49
Vietnam 0,015
Japonsko 1,1
Zdroj: Far Eastern Economic Review
