Konkurzy na evropské úředníky prošlo bezmála pět set českých občanů
Zájem o práci pro instituce Evropské unie převyšoval v Česku sedmkrát poptávku. Konkurzy vypsané v loňském roce už skončily a podle zatím neoficiálních informací, které má týdeník EURO k dispozici, byl při výběrovém řízení úspěšný pouze každý devátý uchazeč. Přitom desítky míst zůstaly ještě neobsazeny. Evropský úřad pro výběr pracovníků (European Personnel Selection Office - EPSO), který zkoušky organizoval, totiž nakonec usoudil, že žádný z adeptů nedosahuje dostatečných kvalit, aby mohl být přijat.
Tak například na místa mladších administrátorů pro oblasti evropské veřejné správy, práva, ekonomických záležitostí a auditu se z České republiky přihlásilo 1694 lidí. K dispozici bylo 245 míst. Hustým sítem prošlo 189 osob. Nejmladšímu vybranému uchazeči je teprve čtyřiadvacet let, nejstaršímu padesát.
I v případě výběru nových zaměstnanců institucí z čerstvě přijatých členských států Evropské unie uplatňuje EPSO početní kvóty. Nejvíce míst v posledních konkurzech pro nižší personál a jazykové experty (kategorie A8, C4-5, LA6-8 a LA3) získá největší a nejlidnatější Polsko (1452), následuje Česká republika a Maďarsko (po 1172), Slovensko (977), Litva (927), Lotyšsko (852), Slovinsko (842), Estonsko (837), Malta (792) a Kypr (120).
Úspěšní adepti práce pro Evropu teď čekají, až jim EPSO nebo přímo jednotlivé instituce nabídnou konkrétní místo. Průbojnější si však vytouženou práci už hledají sami, rozesílají životopisy na nejrůznější vytypované odbory a snaží se prorazit.
Šéf EPSO Eric Halskov v materiálu aktuálně rozesílaném úředníkům Komise - týdeník EURO ho má k dispozici - seznamuje své kolegy se stavem výběru zaměstnanců z deseti nových členských zemí Evropské unie: „Seznamy jsou dokončovány a kandidáti jsou informováni o dosažených výsledcích… Jména budou dána k dispozici jednotlivým institucím, které si z nich začnou vybírat vhodné adepty na momentálně volné pozice… Jak ale víte, ani ti, kteří úspěšně prošli konkurzem, ještě nemají zaručeno, že je zaměstnáme. I když očekávám, že v praxi to proběhne tak, že většině z nich práci nabídneme,“ píše Halskov.
Bruselské grilování.
Mezi úspěšnými uchazeči o práci pro evropské instituce je i řada českých státních zaměstnanců. Konkurzem „vítězně“ prošla například ředitelka odboru pro záležitosti Evropské unie na Úřadu vlády ČR Kateřina Hejdová, Lenka Filípková z odboru evropské integrace ministerstva financí, Petra Maršálová z ministerstva zahraničí a Sylvie Rohanová z odboru koordinace pomoci EU Centra pro zahraniční pomoc ministerstva financí. Úspěšný byl i diplomat Libor Boháč, jeho kolega ze „zamini“ Emil Ruffer, Vladimír Lukovský z generálního štábu české armády nebo ředitel odboru Evropské spolupráce ministerstva životního prostředí Martin Salvet.
Stanou se z nich pravděpodobně mladší administrátoři. Ti jsou v jazyce bruselských úředníků označeni „kategorie A8“. Tato kategorie je přitom určena pro vysokoškoláky bez potřebné alespoň tříleté praxe v oboru. Až se zapracují, mohou poskočit o stupínek výš a dostat se třeba až na pozici označovanou „A6“. To samozřejmě znamená i vyšší plat, kategorie A8 začíná těsně nad čtyřmi tisíci eury měsíčně, „ášestka“ má zhruba o tisíc eur navíc.
Nic není ale zadarmo. Úspěšní uchazeči o posty kategorie A8 museli nejprve projít dvěma koly patřičně tvrdých testů: písemnými (vědomostními a logickými) v Praze a později i ústními přímo v Bruselu. „Bylo to hrozné, úplný výslech. Sedělo jich tam pět, pálili jednu otázku za druhou, nebyl vůbec žádný čas na přípravu,“ řekla týdeníku EURO jedna z uchazeček, která uspěla. „Nejprve jsem měla pět minut na představení, ptali, se, co bych přesně chtěla dělat, pitvali detaily ze životopisu. Pak se začali ptát, všichni najednou, snažili se mě vystresovat, všechno chtěli vědět hrozně do hloubky, od rozpočtu na rozvojovou pomoc EU, přes reformu institucí po politiku evropského sousedství. Nejhorší bylo, že vůbec neřekli, jestli odpověď je dobře nebo špatně…“ tvrdí žena, která prošla bruselským „grilováním“.
Naprosto největší zájem o místa začínajících administrátorů (A8) v Evropské unii byl v Polsku. Tam se na jedno volné místo hlásilo jedenáct lidí. Následovalo Slovensko a Maďarsko s deseti zájemci na jedno vypsané místo. Naopak nejmenší zájem zaznamenal EPSO na Maltě, kde se o jedno místo ucházeli jen dva uchazeči, o práci pro evropské instituce se neprali ani v Lotyšsku a Litvě, kde byli zhruba čtyři adepti na jedno místo. Česko bylo se mezi nováčky v unii umístilo někde uprostřed žebříčku.
Debakl specializací.
EPSO hledal kromě mladších administrátorů ještě tlumočníky a překladatele, právníky, vedoucí jazykových sekcí a sekretářky. V posledně uvedené kategorii totálně „selhaly“ zástupkyně Litvy, Lotyšska a Malty. Do konkurzu se totiž nepřihlásil potřebný počet zájemkyň, o 130 litevských sekretářských pozic se ucházelo 82 osob, v případě Lotyšska šlo o poměr 95 (míst) : 72 (zájemkyň), u Malty pak 55:30. To Česko na tom bylo ještě poměrně dobře, o 240 otevřených pozic soutěžilo 445 zájemkyň, uspělo jich 186. Většina zemí ale ještě musí desítky sekretářek dodat, a tak se dá očekávat, že EPSO vypíše další kolo konkurzů.
Ještě větší problém má ale unie s tlumočníky a překladateli. Unii se zatím podařilo získat díky konkurzům jen zlomek potřebných odborníků. Například stále schází 493 (z 500 hledaných) mladších slovenských tlumočníků a 46 (z 135) překladatelů z maďarštiny.
V případech některých států a kategorií znamenaly konkurzy vyložený debakl. Maďarsko například nemá ani jediného vedoucího lingvistické sekce s právní specializací, ačkoli unie jich potřebuje hned pět. V Estonsku se zatím pro EU nenarodil žádný auditor, Malta nedodala ani jednoho mladšího tlumočníka.
Za zásluhy bez zkoušení.
Pro Evropskou komisi momentálně pracuje zhruba třiadvacet tisíc lidí. Pozici zaměstnance v hierarchii komise charakterizuje označení jeho „kategorie“ (A, LA, B, C a D) a číslo (obvykle od 1 do 8). Za „ájedničku“ bývají označováni komisaři a ředitelé jednotlivých generálních ředitelství, tedy nejlépe placení evropští experti. Ředitelé a hlavní poradci jsou „A2“, vedoucí odborů „A3“. Kategorie A4 a A5 patří starším administrátorům, A6, A7 a A8 pak administrátorům služebně mladším. Nástupní plat u lidí kategorie A8 byl 4078 eur, komisaři vydělávají podstatně (zhruba třikrát) více. Celkem tvoří zaměstnanci skupiny A asi 34 procent personálu.
Na vyšší posty (A2 až A1) si obvykle jednotlivé členské státy prosazují vlastní zasloužilé politiky nebo úředníky. Bez výběrového řízení. Na pozice A3 až A5 pro odborníky z nových členských států ale momentálně konkurzy probíhají.
Asi devět procent evropských zaměstnanců tvoří skupina LA (od LA3 po LA8), která zahrnuje kvalifikované tlumočníky a překladatele a zaměstnance lingvistických sekcí včetně lingvistů-právníků.
Pracovníci pro složitější administrativní úkoly - například vedoucí sekretářky, šéfové kabinetů či archiváři - spadají do skupiny B1 až B5. V evropských institucích jich je dvaadvacet procent. EPSO vyžaduje pro místa úrovně B dokončené středoškolské vzdělání a alespoň dvouletou odbornou praxi.
Do kategorie C (od C1 do C5) spadá běžný úřednický a sekretářský personál. Tato skupina tvoří jedenatřicet procent všeho personálu evropských úřadů. Pracovníci úrovně C vykonávají administrativní činnost a práci v sekretariátech. Uchazeči musejí mít ukončené středoškolské vzdělání a alespoň dvou až tříletou odbornou praxi, do které mohou být započítány i nejrůznější odborné kurzy. Musejí dokonale ovládat mateřský jazyk a jeden z dalších oficiálních jazyků unie a k tomu mít „dobrou pracovní znalost“ dalších evropského jazyku. Nástupní plat začínající sekretářky skupiny C5 je něco přes dva tisíce tři sta eur.
Na posty kategorie D (D1 až D4) se většinou hlásí místní síly. Vykonávají jednoduché manuální nebo pomocné práce, chodí s poštou a oběžníky, uklízejí, mají na starosti údržbu…
