Podle majitele společnosti Askon Davida Koníčka, který má za sebou řadu zakázek pro zastoupení Komise v Záhřebu a Bělehradě, nejsou u evropské exekutivy horující za včasné platby veřejných institucí výjimečná prodlení v řádech desítek i stovek dní. Podle Koníčka vzniká mezi evropskými úředníky „sofistikované know-how“, jak nezaplatit, ale přitom vyhovět všem předpisům.
Autor: Profit
Společnost Automatizované systémy Koníček, s.r.o. (dále jen Askon) zaměřená na dodávky výpočetní techniky představuje s obratem zhruba 750 tisíc eur (asi 19,5 milionu korun) ročně klasického zástupce malých a středních firem. Je však v českém prostředí výjimečná tím, že byla v posledních letech velmi úspěšná ve výběrových řízeních pro Evropskou komisi (EK). Jak se jí tenhle byznys osvědčil? Pro mnoho čtenářů bude asi překvapením, že je v některých Delegacích EK možné, aby platby za zboží a služby měly zpoždění několik měsíců a přesto byly formálně v souladu s evropskými předpisy.
Skoro nikdy včas
Podle interních dokumentů společnosti Askon, které má EurActiv k dispozici, realizovala tato firma od roku 2004 celkem 17 zakázek pro dvě zastoupení EK – v Záhřebu a Bělehradě. Jednalo se o dodávky hardwaru, softwaru i služeb většinou pod hlavičkou EuropeAid (úřad, který je útvarem Komise, spravuje programy zahraniční pomoci EU). Na těchto 17 zakázek vystavil Askon celkem 34 faktur, z nichž bylo ale včas (tj. do 45 dní dnů) zaplaceno pouze sedm, tedy zhruba pouhá pětina.
Ještě zajímavější je pohled do kolonky s konkrétními údaji o zpoždění. Zatímco většinou se vešlo do rozmezí 20 až 40 dní, výjimkou nejsou ani několikaměsíční prodlevy. Například v roce 2006 dodával Askon v rámci EuropeAid servery a počítače na ministerstvo zemědělství v Bosně a Hercegovině, ale peníze od EK obdržel 262 dní po splatnosti faktury. V tomto případě šlo „pouze“ o 12 tisíc eur, ovšem letos čekal Askon devět měsíců na proplacení 273 tisíc eur a dalších 150 tisíc eur splatných v září minulého roku vyhlíží zatím marně. Tolik firemní tabulky.
Komise je ve statistikách přeborník
Jsou uvedená zpoždění vůbec možná? Vždyť ve všech složkách EK platí přísná pravidla pro vyplácení peněz za dodané zboží či služby, což potvrzuje i mluvčí českého zastoupení EK Martin Stašek.
„Pokud jde o otázku jednotlivých delegací EK, pravidla o platebních lhůtách jsou pro všechny delegace stejná,“ řekl EurActivu Stašek s tím, že „platba dlužných částek se uskutečňuje ve lhůtě 30 kalendářních dnů u plateb, které se týkají smluv na služby a dodávky, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak“. „Komise ročně provede asi 1,5 milionu plateb. Z těchto plateb jsou více než tři čtvrtiny vypořádány do 18 dní,“ tvrdí Stašek a dodává, že „první odhady za rok 2009 vykazují pozitivní tendenci“.
Možné vysvětlení rozdílu mezi „pozitivní“ statistikou a krutou realitou nabídl v rozhovoru pro EurActiv majitel společnosti Askon David Koníček. Podle něj bylo zejména na zastoupení EK v Sarajevu běžné, že úředníci žádali stornování původní faktury a vystavení nové s novou lhůtou splatnosti. „A byl naprosto evidentní podtext: kdybychom vám platili tu původní, tak překročíme těch 45 dní a máme vnitřně průšvih,“ říká Koníček.
Vyplácení peněz za zakázky u EK má navíc podle Koníčka další háčky: začátek běhu splatnosti faktury nemáte pod kontrolou a navíc je standardní lhůta 45 a ne proklamovaných 30 dní, tvrdí. „Potíž je v tom, že vám začne běžet splatnost až tehdy, kdy oni si tu fakturu vloží do svého systému, což závisí jen na jejich dobré vůli, která ovšem často chybí,“ stěžuje si Koníček.
K lhůtám splatnosti říká: „Standardní, tj. ve všech našich smlouvách, ale i vzorových textech EK pro dodávky v rámci EuropeAid je splatnost 45 dní. Žádných 30.“
Více na EurActiv.cz.
