Problémy eura trápí řadu firem, některé až do té míry, že si již vytvořily plán postupu pro případ krize. Dánská farmaceutická firma Novo Nordisk jej na svých strategických poradách nastínila loni koncem listopadu. Tehdy její finanční ředitel Jesper Brandgaard zahájil schůzku se svými kolegy zásadní otázkou – jak nastavit ceny nových léků, které půjdou na trh v zemích eurozóny. Největší světový výrobce inzulinu má ještě čas. Jeho nové preparáty s dlouhodobými účinky, Degludec a DegludecPlus, které mají zlepšit úroveň péče o diabetiky, ještě čeká schvalování a na trh půjdou až koncem letošního roku. Strategie koncernu se ovšem neplánuje ze dne na den. „Detaily se sice v nejisté době těžko upřesňují, ale musíme vědět, kam s naší cenovou strategií dojdeme v případě, že by politici nedokázali najít cestu k záchraně společné evropské měny,“ vysvětlil Brandgaard pro agenturu Reuters. Pro firmu je podle něj důležité vědět, jak může zabránit tomu, aby se dostala do pasti. „Bylo to vůbec poprvé, co jsem si musel položit podobnou otázku. Ta je bohužel nyní čím dál víc v centru naší pozornosti,“ dodal.
Tržby z eurozóny
Dánská společnost není jediná, která sice stojí mimo eurozónu, ale situaci kolem eura pozorně sleduje a připravuje – nebo již má – plán B. Otázka, jak se firma zajistila pro případ propadů tržeb a problémů spojených s nuceným návratem zemí ohrožených dluhovou krizí k jejich původní měně, zajímá i trh. Není divu, že v posledních dnech padla při většině konferenčních hovorů, v nichž top manažeři firem obchodovaných na burze pravidelně odpovídají na dotazy analytiků a investorů. Přijetí preventivních opatření potvrdily mnohé banky, investiční společnosti, cestovní kanceláře i nadnárodní společnosti, jako je například Tesco. Největší britský výrobce léků, společnost GlaxoSmithKline (GSK), tento měsíc přiznala, že silně omezila spolupráci s bankami uvnitř eurozóny. Hotovost z tamních bank stahuje každý den a ukládá ji na účty v Británii. „Prostředky z našich tržeb ve většině zemí nezůstávají,“ uvedl generální ředitel Andrew Witty. Zdůraznil však, že jde o preventivní opatření. „Začali jsme s tím už loni na jaře a zatím na tom nehodláme nic měnit,“ řekl listu Financial Times. Další firma se sídlem za kanálem La Manche, mobilní operátor Vodafone, stahuje platby z Řecka každý večer už několik let. Podle vyjádření společnosti nejde o reakci na krizi eurozóny, Vodafone se takto chová i v jiných zemích. „Je pravda, že to děláme každý večer a u všech svých provozních společností už zhruba deset let,“ potvrdil finanční ředitel Andy Halford. Ani jeho firma však nenechává nic náhodě. V nedávném konferenčním hovoru s analytiky uvedla, že v zemích eurozóny prověřuje možnosti svých platebních systémů. Pro případ, že by musela ze zákaznických účtů v eurech přejít na jiné měny.
Obavy o pohledávky
Některé firmy děsí představa, že by jim v problémových zemích mohly zůstat zablokované pohledávky. Jako velké riziko to zmiňují zejména výrobci léků a zdravotnického materiálu. Jejich odběrateli totiž nejsou v zemích, jako je Řecko, Španělsko nebo Portugalsko, jen soukromé společnosti, ale i státní sektor. „Oceňování rizik spojených s dodávkami do problémových zemí nám nyní zabírá spoustu času,“ uvedl pro deník The Wall Street Journal Joe Jimenez, šéf švýcarské společnosti Novartis. Firma se riziku rostoucích pohledávek po lhůtě splatnosti brání i jinak: motivací svých zaměstnanců. Při vyplácení odměn už nesleduje jen ukazatel odbytu za dané období , ale i platby, které jí skutečně „přistály“ na účtu. „Prodáváme mimo jiné také přímo nemocnicím, mnohé z nich jsou vlastněny státem. S touto částí našeho byznysu jsou už dlouho problémy zejména v jižní Evropě,“ připustil i ředitel GSK Andrew Witty. Nabízí recept jak předcházet ztrátám: „Musíte udělat tři věci: nenechávat peníze v bankách, z nichž jste nervózní, ani v zemích, jimž hrozí kolaps. A také se musíte starat, abyste co nejdříve dostali to, co vám dluží.“
Nejbezpečnější přístav
Důvod k obavám mají pochopitelně i společnosti, které jsou uvnitř eurozóny. „Týmy ve finančních odděleních velkých korporací přesunují firemní prostředky do bezpečných bank a zároveň pracují na scénářích ,rychlé záchranné akce‘. Rozpočty pro rok 2012 se opakovaně prověřují a na záležitosti týkající se problémových zemí se najímají externí poradci,“ popsal tuto situaci agentuře Reuters nejmenovaný ředitel evropské firmy s obratem nad deset miliard dolarů ročně.
Za nejbezpečnější mezi bezpečnými přístavy se v tomto případě považuje Evropská centrální banka. Licenci na depozita zde mají například automobilky BMW, Daimler a Volkswagen nebo také skupina Siemens. Její finanční ředitel Joe Kaeser koncem loňského roku uvedl, že strojírenská skupina má v ECB „zaparkovánu“ o něco méně než polovinu ze své momentální likvidity dosahující dvanáct miliard eur.
Černé scénáře, jež se v poslední době staly součástí strategických plánů mnohých firem, neřeší otázku, jak dalece je pád eurozóny pravděpodobný. Ti, kteří je připravují, zároveň doufají, že se nic takového nestane. „Plánovat něco, co si nikdo z nás nepřeje, není vůbec jednoduché,“ zdůraznil loni před koncem roku šéf největší reklamní agentury světa, ředitel WPP Martin Sorrell. „Pravda ale je, že se stejně jako ostatní snažíte, abyste takový plán měli.“
