NEJISTÉ FINÁLE

Britská Energis žádá po elektrorozvodných závodech finanční garance

Sázkové kanceláře by dnes mohly přijímat tipy, zda se nynějším akcionářům telekomunikační společnosti Aliatel podaří své podíly prodat ještě v tomto roce, či nikoliv. To, co se zdálo být na počátku samozřejmé, po pěti měsících vyjednávání s investory zcela jisté není. S každým dalším dnem se reálná hodnota akcií snižuje a prodávající jsou již dost nervózní. „Nám se nynější postup pramálo líbí. Zpoždění je už téměř za hranicí přijatelnosti, řekl týdeníku EURO minulou středu generální ředitel Severomoravské energetiky Tomáš Hüner. Firma je jednou z těch, která by chtěla svůj podíl rychle prodat. Odsouvání termínů. Na jaře letošního roku se šest českých akcionářů Aliatelu, elektrorozvodných závodů, po čtyřech letech spolupráce rozhodlo, že své podíly přenechá sedmé firmě, Jihočeské energetice (EURO 12, 14/2000). S energetiky z jihu Čech podepsali jejich kolegové smlouvu o smlouvě budoucí, v níž byla kromě jiného pevně stanovena prodejní cena akcií (zveřejněna nebyla). Samotná kupní smlouva měla být podepsána do září letošního roku. Peníze jedním směrem a akcie druhým měly být převedeny nejpozději do konce listopadu. Mezní termín podpisu smlouvy musel být ale již několikrát přesunut, naposledy na 16. listopad. Úměrně tomu se oddaluje i finanční vypořádání transakce. Překupníci. Jihočeská energetika od samého počátku usilovala o to, aby akcie obratem prodala dále, nejlépe některé ze zahraničních telekomunikačních firem. Evidentně nechtěla za podíly platit stamiliony korun dříve, dokud pro ně sama nebude mít kupce. Své části akciového koláče se chce zbavit i německá RWE Telliance, která od roku 1998 vlastní čtyřicet procent Aliatelu. Ze zahraničních zájemců o koupi nakonec zbyl jediný, britská firma Energis. Čas pracuje jednoznačně pro ni a tomu odpovídá i průběh vyjednávání. Minulé úterý na schůzce akcionářů v Brně byla tuzemským rozvodným závodům tlumočena nová podmínka ze strany Britů: Zahraniční zájemce je měl požádat o finanční garance za to, že nebudou porušeny dlouhodobé smlouvy o pronájmu optokabelů. Aliatel má totiž celou svou síť pronajatou zčásti od společnosti ČEZ a zčásti od regionálních distributorů elektřiny, nynějších akcionářů. Smlouva s ČEZ již problémem není. Energis chce mít ale zřejmě jistotu, že po odchodu regionálních energetiků z Aliatelu se ve věci pronájmu nic nezmění. Tři týdny navíc. Požadované garance by měly mít formu bankovní záruky či peněz složených na vázaném účtu. „Garance jsou již ve výši, o níž musí jednat naše představenstvo a dozorčí rada. Počítám, že bude trvat zhruba tři týdny, než celou záležitost všichni čeští akcionáři ve svých orgánech prodiskutují a případně schválí, odhadl délku další časové prodlevy šéf Severomoravské energetiky Tomáš Hüner. Minulý čtvrtek dopoledne ředitel Jihočeské energetiky Jan Špika v rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, že v nejbližších hodinách chce se zahraničním partnerem, tedy firmou Energis, vést jednání, které by mělo velmi pravděpodobně skončit parafováním kupní smlouvy. Dohoda by ale měla být podepsána s omezující podmínkou, že bude platná pouze v případě, pokud orgány českých distribučních firem vysloví s garancemi souhlas. O uskutečnění dvouetapového přesunu akcií by tak v konečném důsledku rozhodly pouze české rozvodné závody. Je otázkou, zda všichni distributoři budou ochotni finanční záruky – o nichž v jarní předběžné smlouvě nebyla řeč

1. bez výhrad poskytnout. „Správně by nás vůbec nemuselo zajímat, jaká jednání Jihočeská energetika se zahraničními zájemci vede. My jsme podepsali smlouvu o tom, že budeme prodávat akcie jí, ne někomu třetímu, poznamenává generální ředitel Středočeské energetické Jaroslav Hába. Naznačuje, že i šest distributorů by mohlo po Jihočeské energetice žádat určité kompenzace. Sám si je však podle svých slov vědom skutečnosti, že jiná alternativa než s Energisem k dispozici zatím není.

Pozice Jihočeské energetiky není určitě hodna závisti. Z jedné strany na ni tlačí čeští kolegové, z druhé zahraniční kupec a navíc musí svůj postup koordinovat s RWE Telliance. Její manévrovací prostor se rapidně zúžil, náklady spojené s realizací transakce nepochybně vzrostly a je otázkou, zda na celé operaci vůbec vydělá. „Když to dobře dopadne, tak bychom vydělat měli, říká trochu nejistě ředitel JČE Jan Špika. Firma potřebuje peníze a stabilitu. Pokud by problémy s prodejem nebyly včas vyřešeny, další rozvoj Aliatelu by to negativně ovlivnilo. Těsně před spuštěním telekomunikační liberalizace potřebuje firma finanční injekci a nynější akcionáři již nejsou z pochopitelných důvodů ochotni kapitál poskytnout. Firma Energis by přitom mohla být pro Aliatel vhodným partnerem, jelikož je de facto jeho britskou obdobou. Byla založena v roce 1993 a také primárně využívá optické kabeláže zavěšené na stožárech elektrorozvodné sítě. Zaměřuje se rovněž na firemní klientelu a poskytuje národní i mezinárodní komunikační služby – jak hlasové, tak zejména datové a internetové. Chlubí se například tím, že k jejím zákazníkům patří BBC, Boots, Freeserve, Thomas Cook, Sainsbury a Whitbread. Kromě britských ostrovů působí i v Německu, Nizozemsku a Polsku. V posledním finančním roce podle dostupných informací zvýšila svůj obrat o 72 procent na 490,8 milionu liber.