Státní podniky by se raději do těžby lithia neměly pouštět. Rozumnějším řešením bude vznik společného podniku se zahraničními těžaři nebo jen pouhé navýšení poplatku z vytěženého lithia ze současných 0,7 procenta na deset procent tržní ceny. Takové jsou závěry analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu spolu se státním podnikem Diamo.
K projektu se přitom lze dostat poměrně snadno; stačí, aby stát skoupil akcie australské skupiny European Metals Holdings (EMH), která prostřednictvím české dcery Geomet drží licence k průzkumu ložisek u Cínovce v Krušných horách. Vyšlo by to na zhruba 1,5 miliardy korun. Jenže dalších až deset miliard korun by padlo na otevření dolu a úpravnu vytěžené horniny. Stát by nesl veškerá podnikatelská rizika a projekt by nemohl financovat přímo z rozpočtu, protože by se tím dopouštěl nedovolené veřejné podpory.
Němci finišují s přípravou těžby lithia okolo Cínovce. Bez zbytečného křiku
Ministerstvo uvádí i další argumenty proti těžbě ve státní režii. Diamo nemá potřebné zaměstnance a stěhování propouštěných horníků z Ostravska do Krušných hor není příliš reálné. Hlubinná těžba je navíc o mnoho dražší než povrchová těžba v Austrálii a Jižní Americe. Pokud tito producenti navýší těžbu a srazí cenu, nemá proti nim cínovecká produkce šanci.
O mnoho levněji vychází vklad pozemků a dalšího majetku, který u Cínovce vlastní státní podniky Diamo a Palivový kombinát Ústí, do společného podniku s EMH. Státní podniky též mohou nabídnout své znalosti v oboru geologie, těžby a úpravy rud. Nejlépe však z ministerské studie vychází možnost ponechat těžbu v režii Australanů a spokojit se s vyšším poplatkem za vytěžené lithium.
Přečtěte si také:
Australané to stále myslí s těžbou lithia na Cínovci vážně. Prodali další akcie
