Podle lékařů je unikátní terapie vhodná jen pro pár desítek, maximálně několik set onkologicky nemocných
Tři desítky, nebo dvanáct set? Tak široké rozpětí počtu pacientů, kteří by mohli být léčeni protonovou terapií, neeviduje snad žádná jiná metoda. Vyšší cifru pochopitelně obhajují představitelé Protonového centra v Praze (PTC), které vyrostlo nákladem bezmála čtyř miliard nedaleko Nemocnice Na Bulovce.
Té nižší cifry se dobrali tvůrci Hodnocení zdravotnické technologie (HTA) soustředění kolem brněnské Masarykovy univerzity. HTA si klade za cíl neporovnávat jen náklady, ale i klinickou účinnost, bezpečnost, organizační dopady, sociální konsekvence, právní a etické okolnosti zavádění zdravotnické technologie. Objednala si je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Účastníci kulatého stolu, který minulý týden pod heslem Protonová terapie v ČR – hledání řešení pořádal poslanecký výbor pro zdravotnictví, se nicméně shodli, že metodu považují za prospěšnou. V Česku ji chceme, ale musíme ji používat uvážlivě. V průměru vyjde jedna léčebná kúra na půl milionu korun, dětští pacienti jsou o zhruba čtvrt milionu dražší.
Ještě před začátkem rokování u kulatého stolu rozeslali zástupci PTC novinářům tiskovou zprávu, v níž upozorňovali, že VZP se nechce dohodnout na smlouvě. Za uvedených finančních podmínek má zaručit léčbu zhruba 150 pacientům ročně. Podle informací týdeníku Euro ale zástupci PTC odmítají zastavit veškeré vzájemné spory, což je podmínkou dohody. Žalují totiž pojišťovnu o platnost původní smlouvy o smlouvě budoucí z roku 2006, která jim zaručovala minimálně miliardový roční objem úhrad za léčení. Studie si protiřečí Diagnózy, které jsou k ozařování protony vhodné, by měli formulovat zástupci odborných lékařských společností. Na nich také bude, aby definovali standardy léčebného postupu. Nezbytnou podmínkou je vést registr informací o pacientech a průběhu léčby a stanovit mechanismus, jakým se pacient k hrazené protonové terapii může dostat.
Nicméně, jak vyplynulo z prezentací přítomných lékařských kapacit, pacientů by podle jejich názoru mohlo být maximálně několik málo stovek. Protonová metoda se k léčebným účelům používá od 90. let a zatím ji po celém světě podstoupilo kolem sta tisíc pacientů. Což se sice na jedné straně zdá početnou skupinou, ale vzhledem k široké škále nádorových onemocnění se jen těžko získávají nezpochybnitelné důkazy o přínosnosti nové metody v porovnání s tradiční léčbou.
Odborníci prostudovali více než pět stovek studií, ovšem žádná z nich se nepohybuje v nejvyšších patrech kvality. „Jen čtyři studie se zabývají nákladovou efektivitou a všechny jsou kritizovány. Americká mluví o tom, že proton je efektivní, švédská, že nikoli. Často si protiřečí,“ upozornil Michal Burger z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU).
Podle profesora Jiřího Petery, předsedy Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF), zůstává stále „nezodpovězena otázka, zda lepší dávková distribuce protonů je skutečně spojena s lepšími klinickými výsledky (lepší kontrola nádoru, méně komplikací)“. Citoval také závěry z časopisu Seminars in radiation oncology (jehož celé loňské dubnové číslo bylo věnováno právě protonové léčbě) s tím, že nejlepší výsledky má zatím konvenční radioterapie.
Vede prostata Profesor Petera zároveň upozornil, že v roce 2012 podstoupilo v Česku radioterapii 20 299 pacientů, což pojišťovny vyšlo na 1,4 miliardy korun. Pokud by se dva tisíce z nich podrobily protonové léčbě, stálo by to většinu této částky – tedy jednu miliardu korun. A to má ještě Česko v záření deficit. Projde jím zhruba 32 procent onkologických pacientů, zatímco ve vyspělém světě je to 50 až 60 procent.
Nicméně výzkumníci z IBA MU na základě dostupných analýz soudí, že dosavadní klinické výsledky indikují protonové záření pro dětské nádory centrální nervové soustavy, oční melanomy a chordomy. Což na celou zemi čítá 26 pacientů, jejichž léčba by vyšla na 13 milionů korun ročně. To je v absolutním rozporu se závěry představitelů PTC, kteří mluví o nejméně 1200 pacientech a o dalších diagnózách, jako jsou nádory mozku, hlavy a krku, jícnu, slinivky, lymfomy, nádory prostaty či sarkomy.
Ostatní přednášející ale tak přísní nebyli.
Jak profesor Jan Betka, přednosta ORL kliniky z Fakultní nemocnice Motol, tak i například jeho nemocniční kolega profesor Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie, připustili, že protonové záření je vhodné z jejich odbornosti pro několik desítek pacientů ročně. Dohromady tak může jít o skupinu čítající maximálně několik málo stovek pacientů.
Protonové centrum dosud za zhruba rok a čtvrt své existence ošetřilo na 150 nemocných, z nichž VZP léčbu proplatila zhruba 28. Většina klientů se rekrutuje ze zahraničí nebo jde o samoplátce, kteří si nejčastěji hradí léčbu rakoviny prostaty.
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz
