Snížené úrokové sazby a Vánoce k tomu mohou být pro řadu lidí důvodem poohlédnout se po penězích na dluh.
Ne všechny ale stojí stejně. Jednoduchou cestu k nim při správném používání představují kreditní karty.
Pokles ceny peněz, který spolu s Českem počátkem listopadu prožila větší část světa, přímo láká k tomu půjčit si. Česká národní banka snížila repo sazbu o úctyhodné tři čtvrtiny procentního bodu na 2,75 procenta. Evropská centrální banka snížila svou základní sazbu o půl procentního bodu na 3,25 procenta. Její prezident Jean-Claude Trachet přitom nevyloučil další pokles. Bank of England posunula klíčovou sazbu dokonce o 1,5 bodu na 3 procenta. Americká centrální banka od loňského září snížila úrokové sazby o celkem 4,25 procentního bodu na současné jedno procento. Její šéf Ben Bernanke naznačil, že centrální bankéři po celém světě jsou připraveni učinit další kroky k podpoře slábnoucího ekonomického růstu, tedy dál snižovat úrokové sazby.
Nižší úroky s výhledem dalšího poklesu a předvánoční čas – ideální kombinace? Je vhodná doba půjčit si? Úroveň úrokových sazeb je nyní výhodná, nicméně odborníci zdůrazňují, že si mnozí neumí půjčovat efektivně. Nejen že neporovnávají nabídky, ale ani si neuvědomují, která forma půjčky se na co hodí. Ale zájem o peníze na dluh rozhodně mají.
Přestože maloobchodní tržby klesají, spotřebitelským úvěrům se zřejmě nedaří špatně. Do září rostl jejich objem stejným tempem jako v minulých letech, tedy zhruba o 19 procent od začátku roku. Řada lidí si ale stále půjčuje bez podrobnějšího porovnání nabídek jednotlivých bank. Stranou tak nezůstávají ani nabídky společností, jejichž roční procentní sazba nákladů (RPSN) se pohybuje až okolo 400 procent.
Zcela průhledný ukazatel neexistuje
Jak se tedy orientovat v úvěrové nabídce? Zdánlivě to může vypadat, že jednoduchým vodítkem je RPSN. Udává celkový náklad vyjádřený jako procento, které musí po dobu trvání úvěru klient zaplatit. Zahrnuje nejenom platby úroků, ale i poplatky a další náklady, které jsou s daným úvěrem spojeny.
Tak například pokud úvěr ve výši deseti tisíc korun se sazbou deset procent spotřebuje z peněženky svého majitele ještě tisíc korun na jeho roční vedení, pak jeho reálná sazba činí 20 procent, a to si třeba ještě někteří nebankovní poskytovatelé vezmou rovnou další tisícikorunu za samotné poskytnutí úvěru.
Jenže ani tento údaj neříká vše. Už delší dobu proti povinnosti počítat RPSN protestují například leasingové společnosti. Leasing je totiž pronájmem, nikoli úvěrem, a jeho cena může zahrnovat řadu položek. „Leasing v žádné ze svých forem neodpovídá definici spotřebitelského úvěru podle zákona,“ říká tajemník České leasingové a finanční asociace Jiří Pulz s tím, že některá ustanovení uvedeného zákona připouštějí u leasingu různé interpretace. „Což je ve svém důsledku z hlediska ochrany spotřebitele zjevně kontraproduktivní. Mezi taková ustanovení je třeba řadit i ustanovení o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr. Asociace zastává stanovisko, že výpočet roční procentní sazby má u leasingu velmi omezenou vypovídací hodnotu a jejím prostřednictvím prakticky nelze charakterizovat skutečnou cenu služby,“ dodává. Leasing je přitom určitě srovnatelnou variantou pro pořízení věci bez její okamžité úhrady.
Úvěr versus kreditka
Ani tam, kde RPSN dává smysl, však nemusí říkat, na kolik půjčka přijde. Typickým příkladem jsou kreditní karty, které nabízejí takzvané bezúročné období. „Řada lidí je ochotna jen kvůli překlenutí dočasného nedostatku peněz vzít si úvěr a naopak jiní si zase třeba na kreditkách půjčují i na několik měsíců. Přitom mohou takový dluh efektivně rozložit do pravidelných splátek s nižší úrokovou sazbou,“ říká manažer kreditních karet Citibank Marek Dostál.
Právě blížící se Vánoce činí toto téma aktuálním. Velké množství lidí totiž jen potřebuje překlenout období větších jednorázových nákupů. Středně velké živnostníky může zase po Novém roce třeba úplně vysát platba DPH z peněz, které ještě neviděli, protože v jejich firmě prostě ještě nejsou.
Až 55 dnů bez úroku
Kreditní karty jsou většinou nejjednodušším způsobem, jak získat finanční zdroje, a při rozumném používání rovněž způsobem výhodným. Na českém trhu totiž umí zajistit půjčku bez úroků zpravidla na 45 až 55 dní. Nejdelší období ze standardních karet nabízených na českém trhu má Citibank, a to 55 dnů. Úplně nejdelší bezúročné období pravda nabízí Komerční banka – v délce až 76 dní. Týká se to ovšem jen karty vydávané ve spolupráci s T-Mobile.
Bezúročné období znamená, že dluh z karty je třeba uhradit do doby splatnosti. Většinou se to týká jen bezhotovostních operací. Karty ČSOB či Komerční banky ale umí půjčit bezúročně i hotovost vybranou z bankomatu. Karty Citibank zase nabízejí ojedinělé programy „Nákup na splátky“ a „Hotovost na zavolanou“. Pokud člověk kartou zaplatí jednorázový nákup za pět tisíc korun či více, zavolá následně do banky, a ta mu danou částku rozloží do spotřebitelského úvěru s pevnými splátkami a roční úrokovou sazbou 15,9 procenta, pro nové klienty dokonce jen 9,9 procenta. Kreditka je navíc standardním platebním nástrojem, který lze u některých bank mít i zdarma. Jde o trvale schválený úvěr, který lze kdykoliv využít.
Naproti tomu spotřebitelský úvěr musí většinou banky každému svému klientovi schválit. Za to může nabídnout nižší úrok. Zpravidla se jeho roční sazba pohybuje v rozmezí deseti až patnácti procent, přičemž kreditky se standardně pohybují okolo dvaceti procent.
Úrokové sazby u úvěrů nelze příliš porovnávat, protože se zpravidla liší podle objemu poskytnutých peněz a délky splácení. Před Vánoci lze tradičně očekávat od některých bank akční nabídky, kdy pro půjčky poskytnuté do Štědrého dne či konce roku sníží sazby.
„Vánoce jsou tradičně obdobím, kdy lidé potřebují doplnit hotovost, tento trend je čím dál silnější, podobně jako v době letních dovolených. Ukazují to obraty na kreditních kartách i osobních půjčkách,“ dodává Marek Dostál. Je však třeba si vybírat rozumně.
