Měl by být výsledek testu na detektoru lži brán jako důkaz při soudním řízení?
- 1) ano 13,6 %
- 2) ne 53,4 %
- 3) nevím 33,0 %
Krátce před srpnovou procedurou vyslovení důvěry vládě Stanislava Grosse se na vnitropolitické scéně rozpoutal příběh desetimilionového úplatku pro poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Měl mu ho nabídnout Marek Dalík, vyslaný předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Aktéři ostravské schůzky tvrdí, že vše proběhlo právě tak, jak každý z nich uvádí. Je to tvrzení proti tvrzení. A tak Kořistka vyjádřil ochotu podstoupit pro objasnění celé kauzy test na detektoru lži. Kolotoč událostí se roztočil. Dalík tuto zkoušku odmítl, lobbista Jan Večerek, který byl setkání přítomen, vzal svůj prvotní souhlas zpět a zpovídat se detektoru odmítl. Ve svém zdůvodnění se oba účastníci posezení s Kořistkou vyjádřili proti s tím, že tato zkouška není v Česku právně relevantní a její verdikt nemá pro případné soudní řízení význam. Manažeři pravidelné ankety týdeníku EURO se měli v uplynulém týdnu vyjádřit k tomu, zda by se praxe měla změnit a zda by zkouška na detektoru měla být využívána v důkazním řízení. Více než 53 procent dotazovaných se vyjádřilo proti. Jejich odmítavá stanoviska spojuje především obava ze zneužití této metody a její nevědeckost.
První respondent se vyslovil pro exaktní potvrzení skutečnosti: „Není to postup založený na exaktní vědecká metodě. Zjišťování pravdy probíhá jako subjektivní interpretace výsledků měření emočních a bioelektrických procesů v těle zkoumaného. Proto může být jen doplňkovou formou policejního šetření. Jinak hrozí obrovské riziko zneužití.“
Autor další odpovědi se rozhodl vyjádřit půl na půl: „Vzhledem k tomu, že detektor lži je přístroj, který pro mě osobně funguje jako černá skříňka, nejsem si plně jistý výsledky takového testu. Navíc ze zkušeností v české kotlině jsem přesvědčen, že takový přístroj lze nastavit určitě různým způsobem. Vzhledem k tomu, že podvodníci pronikli v posledních letech do mnoha mnohem důmyslnějších systémů, vůbec bych se nedivil, kdyby byl zmanipulován i detektor lži. Nevylučuji tím, že by výsledek testu na detektoru lži mohl být použit jako podpůrný argument pro komplex jiných důkazů, ale jen na základě tohoto přístroje odsuzovat lidi, to je mi opravdu proti mysli.“
Přístroj zkoumá, kdo mluví pravdu a kdo ne. Sleduje tep, dech i krevní tlak zpovídané osoby. Zaznamená, zda se dotyčný potí a jeho součástí je hlasová analýza. Přesto by pro tohoto ředitele výsledek posezení s detektorem neměl být přímým důkazem: „Může být nepřímým důkazem, ale sám o sobě nestačí. Agenti bývalé KGB a CIA byli školeni jak jej přelstít. Rovněž tak lidé s duševní poruchou jej relativně snadno přelstí. Psychiatři také vědí, kde jsou slabiny této metody. Tím nechci popřít, že je účinná, s tím nemám problém, ale nesmí být jediným důkazem. Navíc tento důkaz předpokládá souhlas zkoumané osoby.“
Pro využití nesporných důkazů je tento tázaný: „Využití detektoru lži nemůže být bráno jako objektivní důkaz, protože jeho výsledky jsou ovlivnitelné a nemají jednoznačný důkazní charakter. Dále se domnívám, že v zájmu spravedlivého řízení by měly rozhodovat jen důkazy, které jsou nesporné a jednoznačně doložitelné.“
Následující reakce upoutává pozornost na to, že jde o málo spolehlivý postup a že by s ním mělo být podle toho také tak zacházeno: „Myslím,že se již vícekrát v minulosti potvrdilo, že spolehlivost tohoto nástroje je limitovaná, a proto by umožnění detektoru lži jako důkazu mohlo vést k nespravedlivým rozhodnutím. I když je možná pravděpodobnost pravdivosti tohoto nástroje vysoká, rizika, která vyplývají z jeho zneužití převyšují.“
Přes třináct procent přispěvatelů Manažerského barometru se přiklonilo k názoru, že by se diskutovaný přístroj využívat měl. I nepatrný výsledek je výsledek, potvrzuje tato odpověď: „Kdyby detektor při testu potvrdil jedné ze stran, že to, co říká je pravda, a druhé, že nemluví pravdu, je to přinejmenším zajímavý výsledek. Pokud oběma stranám potvrdí pravdu či nepravdu, pak asi takový výsledek za mnoho nestojí. Určitě existují statistiky, které uvádějí pravděpodobnost pravdivosti výsledku. V každém případě bych doporučoval praktické vyzkoušení.“.
Rovněž tento dotazovaný se přimlouvá, aby i v Čechách byla tato forma „výslechu“ vzata na milost: „Je-li detektor brán ve světě stejně jako výsledky daktyloskopie, nebo analýzy DNA, pak nevidím důvod proč ne.“
A závěrečná reakce je opravdu ze života: „Ze své vlastní dlouholeté praxe soužití s manželkou vím, že časem se člověk dostane na takovou úroveň lhaní, že sám ani zpětně neví, co je pravda. Pak je na vás každý detektor lži založený na technice krátký.“
Odpovídalo 103 manažerů
