Od té doby, co jsem před dvanácti lety coby turista poprvé přicestoval z Ukrajiny do Prahy, se spousta věcí změnila. Už o rok později jsem v centru Prahy otevíral restauraci La Veranda a bylo mi jasné, že v Česku chci žít, začíná své vyprávění podnikatel Jurij Kolesnik.
Také se významně změnily mé denní zvyklosti. Dříve jsem nebyl ranní ptáče. Spal jsem do devíti hodin, rychle se nasnídal a spěchal na jednání. Časem jsem ale zjistil, že mě tyhle rychlé starty hrozně vyčerpávají, a tak jsem své návyky změnil.
Už několik let vstávám v pět hodin ráno, každý den medituji a cvičím jógu. Potom je na řadě snídaně. Snažím se ji každý den absolvovat s manželkou, ne vždy nám to čas dovolí. Teprve potom pro mě začíná pracovní den. Na začátku se věnuji papírování a vyřizování emailů.
Poté sedám do auta a vyrážím do restaurace. Protože v Průhonicích otevírám během léta novou restauraci Babiččina zahrada, má první cesta vede tam. Je to obrovský projekt s velkou zahradou, relaxační zónou a samozřejmě restaurací. Práce už se chýlí ke konci a je důležité dohlédnout na to, aby bylo v den otevření vše perfektní.
Jak v sobě najít kus ženy
Součástí Babiččiny zahrady bude i několik místností určených pro masáže, relaxaci, aromaterapie a spoustu dalšího. Konzultuji všechny chystané služby s terapeutkami. Je důležité, abychom byli schopni uspokojit potřeby zejména vytížených manažerů, naučili je odpočívat a využívat načerpanou energii efektivně.
Lidské tělo je nástroj, přes který se projevuje naše kreativita, tvořivost a talent. A aby ten nástroj hezky „hrál“, potřebuje, abychom se o něj starali. Když ho používáme naplno, vyčerpá se, a naopak pokud příliš odpočíváme, tělo zleniví. V Babiččině zahradě budeme lidi učit, jak dosáhnout rovnováhy.
Schůzky si sjednávám kolem poledne. Protože jsem přesvědčen, že ženy umějí být daleko spontánnější a intuitivnější než muži, během obchodních jednání se snažím v sobě kus ženy najít. Muži daleko častěji dají na názor okolí, jsou systematičtější a o svých rozhodnutích víc přemýšlejí. Mně se tenhle způsob nelíbí. Myslím, že nejlepší rozhodnutí člověka jsou ta, která ho napadnou jako první. Když je potom upraví nebo přehodnotí, věc často nedopadne dobře.
Během odpoledne se přesouvám do centra Prahy do restaurace La Veranda. Rád se bavím s hosty, a i když se to může zdát jako zábava, pořád pracuji. Zjišťuji, co se hostům líbí nebo co jim naopak chybí, jejich názor je pro mě podstatný. Dělám restauraci pro ně, ne pro gastronomické kritiky nebo pro peníze, chci, aby se v mých restauracích lidé cítili dobře, to je nejdůležitější. Potom se o nových nápadech bavíme s personálem. Nemáme porady, když nás něco napadne, řešíme to hned.
Domů práce nepatří
Kolem půl deváté hodiny večer dorazím domů a nechci s nikým mluvit. Zavřu se na pět minut do pokoje a přemýšlím o uplynulém dni. Potom vypnu telefon a jdu se pozdravit s rodinou. Práci už neřešíme.
Než jdu spát, rekapituluji den, přehrávám si ho pozpátku jako zpomalený film a tím si čistím myšlenky. Když narazím na nějaký dramatický okamžik, který se během dne stal, přemýšlím nad ním a snažím se ho prožít znovu. Potom mávnu rukou a rekapituluji dál. Když se ve svých myšlenkách dostanu k ránu, usínám.
