Obrázek žárovky rozsvícené ...
.. nad lidskou hlavou je synonymem něčeho dobrého. Z nápadu se však může zrodit i destruktivní technologie a nebo může pro někoho znamenat konec zaměstnání. Kolem dobrých a špatných nápadů se točí většina knih o byznysu. Podobně jako v desítce nejlepších z letošní nabídky, kterou vybrali recenzenti časopisu BusinessWeek.
Clayton M. Christensen už v roce 1997 ve své publikaci The Innovator's Dilemma (Dilema novátora) popsal, jak inovace v rukou nově vznikající firmy může narušit rovnováhu v celém odvětví a odsoudit k zániku i léta prosperující společnosti. Teď ovšem spolu s Michaelem E. Raynorem z poradenské firmy Deloitte Consulting přináší podnikatelským kruhům návod, jak se bránit. Titul The Innovator's Solution: Creating and Sustaining Successful Growth (Řešení novátora: Dosažení a udržení úspěšného růstu, vydalo nakladatelství Harvard Business School) dokazuje, že velcí hráči mohou nepříznivé situaci čelit v případě, že nabídnou vlastní převratné novinky. „Tato kniha nenabízí ani tak praktický návod, ale spíše nutí čtenáře změnit myšlení,“ říká recenzent Robert D. Hof. Autoři nabízejí nový přístup k originálním návrhům – proměnit nápady či technologie ve výrobky, které naprosto změní pravidla hry, zaujmou zákazníky a zajistí vyšší růst. ”Ekonomika stále churaví, takže vizionářské rady autorů přicházejí v pravou chvíli,” připomíná Hof.
Existoval někdy novátor, který by narušil dosavadní status quo víc než Henry Ford? Kniha Douglase Brinkleyho s názvem Wheels for the World: Henry Ford, His Company, and a Century of Progress (Kola pro celý svět: Henry Ford, jeho firma a století pokroku z nakladatelství Viking) nabízí ”ucelený a živě podaný příběh muže, strojů a firmy, která ve 20. století výrazně ovlivnila vývoj Ameriky”, popisuje šéfka detroitské pobočky BW Kathleen Kerwinová. Brinkley, autor mnoha životopisů a redaktor časopisu American History, věnuje zhruba pět set z 858 stran své knihy patriarchovi společnosti Ford. Líčí ho jako muže plného protikladů – pacifistu, který vedl válku s odbory, a antisemitu, jenž s afroamerickými dělníky zacházel lépe než mnozí jiní zaměstnavatelé. Svazek rovněž dokumentuje snahy Henryho Forda II. o oživení stagnující automobilky v polovině minulého století a popisuje úspěchy i propadáky její automobilové produkce, mimo jiné Thunderbird, Mustang nebo Edsel. Poslední kapitoly oživují rozhovory se současnými představiteli firmy včetně nynějšího generálního ředitele firmy Ford Motor Williama C. Forda Jr.
Profil dalšího průkopníka kapitalismu nabízí titul The Maverick and His Machine: Thomas Watson, Sr., and the Making of IBM (Nekonformní muž a jeho stroj: Thomas Watson Sr. a budování IBM, vydalo nakladatelství Wiley) od redaktora deníku USA Today Kevina Maneyho. Autor získal jako první přístup k objemným Watsonovým písemnostem uloženým v archivech firmy IBM. Recenzent Spencer E. Ante poznamenává, že za jejich použití vytvořil Maney ”vhodně načasovaný a hodnověrný životopis” průmyslníka, který téměř zkrachovalou firmu Computing-Tabulating-Recording, prodávávající váhy a píchačky, přebudoval na organizaci, která změnila svět. Klíčovým bodem úspěchu IBM byly vlastní a převzaté patenty na děrnoštítkové systémy. Maney se však domnívá, že největším Watsonovým počinem bylo, že objevil sílu podnikové kultury – kultury, která v tomto případě motivovala zaměstnance a vedla je k celoživotní loajalitě vůči firmě. Životopis rovněž líčí vzestup Thomase Watsona Jr., pod jehož vedením IBM vyvinula výkonný počítač typu 702.
”Převratný viktoriánský vynález, který změnil svět” je námětem knihy The Company: A Short History of a Revolutionary Idea (Firma: Stručná historie revolučního nápadu, vydalo nakladatelství Modern Library) od Johna Micklethwaita a Adriana Wooldridge. Autoři, kteří přispívají do časopisu The Economist, sledují v knize zrod této instituce od jejích předchůdců ve starověkém Řecku a Římě, přes britský zásadní Zákon o akciových společnostech z roku 1862, až po dnešní nadnárodní kolosy. Zmiňují se o začátku 18. století, kdy v Evropě krachovaly obchody se spekulativními akciemi, o éře bezohledného kapitalismu v Americe, o zrodu fenoménu ”oddaného zaměstnance” a japonských korporacích. Popisují nepřátele komerční sféry za několik posledních staletí, mimo jiné anglického právníka Sira Edwarda Cokea, který si v roce 1612 stěžoval, že obchodní společnosti ”nemají duši”. Na pokrytí všech uvedených témat autorům stačilo něco málo přes dvě stě stran často vtipně psaného textu. ”Pokud bych měl knize něco vytknout, pak jedině to, že je trochu krátká,” píše recenzent Michael Arndt.
Kniha Daniela Okrenta Great Fortune: The Epic of Rockefeller Center (Výjimečný osud: Epos Rockefellerova centra, vydalo nakladatelství Viking) líčí příběh kapitalistického úspěchu od jeho záčátků v chmurném období velké krize třicátých let. Komplex patnácti budov v srdci Manhattanu byl hýčkaným projektem Johna D. Rockefellera Jr., muže uhlazených mravů a syna zakladatele společnosti Standard Oil. Projekt se zpočátku jevil jako šílený nápad: stavět se začalo těsně před krachem na burze roku 1929 a většina architektů ho předem odsoudila k neúspěchu. Nicméně kolem roku 1939 získal částečně dokončený areál značný ohlas a stal se největší turistickou atrakcí New Yorku. Projekt triumfoval i jako investice: v roce 1989 se areál prodal za 846 milionů dolarů. V Okrentově knize se objevují jména celé řady fascinujících osobností a také známé části tohoto příběhu jsou vylíčeny s náležitou precizností a nepostrádají osobitý styl. “Je to historie podaná strhujícím způsobem,” shrnuje recenzent Anthony Bianco.
Firemní machinace jsou námětem titulu The Smartest Guys in the Room: The Amazing Rise and Scandalous Fall of Enron (Ti nejchytřejší v okolí: Úžasný vzestup a skandální pád Enronu, vydalo nakladatelství Portfolio) od Bethany McLeanové a Petera Elkinda, kteří přispívají do magazínu Fortune. Na základě stovek rozhovorů a podrobností z osobních diářů, zpráv hodnotících práci zaměstnanců, e-mailů a jiných dokumentů přirovnávají autoři dravé obchodníky společnosti Enron k “vlivné partičce středoškoláků, která terorizuje i ředitele školy”. McLeanová a Elkind však jasně naznačují, že generální ředitel Jeffrey K. Skilling a předseda představenstva Kenneth L. Lay sotva budou nevinní. Obzvláště zajímavá a významná jsou vysvětlení, jimiž autoři vnášejí světlo do účetních machinací Enronu, třeba i do takových triků, jako jsou různé “formy předplatného”, jimiž firma zastírala svůj skutečný cash flow, a “účelové organizace” používané k zamaskování zhoršující se finanční situace firmy. Podle recenzentky Wendy Zellnerové je to “zatím nejlepší kniha o debaklu Enronu”.
Zlatý věk velkých firem však nebyl ve všem špatný. K pozitivním přínosům tohoto období patřilo například rozšíření akciových opcí na širší skupinu zaměstnanců. To alespoň tvrdí autoři Joseph Blasi, Douglas Kruse a Aaron Bernstein, který píše pro časopis BusinessWeek. Titul The Company of Owners: The Truth About Stock Options (and Why Every Employee Should Have Them)( Společnosti vlastníků: Pravda o akciových opcích, a proč by je měl mít každý zaměstnanec, vydalo nakladatelství Basic Books) upozorňuje, že balíky opcí pro topmanažery jsou přehnaně nafouknuté a že “není přesvědčivě dokázáno, zda firmy díky nim dosahují lepších výsledků”. Autoři dále uvádějí, že pokud se tyto akciové opce naopak rozdělí mezi dostatečně velký počet zaměstnanců, produktivita podniku vzroste průměrně o čtyři procenta a celkové zisky akcionářů se zvýší o dva procentní body. Autoři ve svých závěrech vycházejí z vlastních poznatků o praxi ve firmách ze Silicon Valley a z řady ekonomických studií vypracovaných na toto téma v posledních dvou desetiletích.
Titul In an Uncertain World: Tough Choices from Wall Street to Washington (V nejistém světě: Těžká rozhodnutí od Wall Street až po Washington, vydalo nakladatelství Random House) líčí život bývalého ministra financí Roberta Rubina od jeho dětství prožitého v New Yorku přes studium na elitních univerzitách Ivy League, léta strávená prací pro Goldman, Sachs & Co., až po období v ministerské funkci ve Washingtonu. Kniha rozebírá řadu vysoce aktuálních témat – zejména snahy o kontrolu globální ekonomické krize a rostoucích schodků federálního rozpočtu. Rubin a spoluautor Jacob Weisberg vyprávějí o tom, jak čerstvě zvolený prezident Bill Clinton zdědil “fiskální politiku v nezdravém a chřadnoucím stavu”. Clinton stál před úkolem, jak podle svého slibu snížit deficit státního rozpočtu na polovinu a přitom realizovat řadu nákladných programů. Autoři popisují diskuse, z nichž se zrodilo rozhodnutí preferovat snížení deficitu. V jeho důsledku pak došlo k poklesu úrokových sazeb – a tato kombinace se stala klíčem k “udržitelnému a podstatnému oživení ekonomiky v 90. letech”, uvádí Rubin. Kniha analyzuje i některé prvky současného vývoje, například daňové škrty, s nimiž přišel prezident Bush, a deficit plánovaný na období deseti let ve výši 5,5 bilionu dolarů.
Je střední třída ohrožena? V knize The Two-Income Trap: Why Middle-Class Mothers and Fathers Are Going Broke (Past dvou příjmů: Proč se matky a otcové ze střední třídy dostávají na mizinu, vydalo nakladatelství Basic Books) si profesorka právnické fakulty Harvardovy univerzity Elizabeth Warrenová a bývalá konzultantka firmy McKinsey & Co. Amelia Warren Tyagiová všímají toho, že osobní bankroty dosahují rekordní výše – letos jednoho a půl milionu osob – a že devadesát procent zkrachovalců pochází z řad střední třídy. Co se to děje – příliš se nakupuje? Nikoli, tvrdí dvojice autorek; na vině je úpadek státních vzdělávacích institucí, v jehož důsledku vzrostly ceny bydlení ve čtvrtích s dobrými školami, kde jsou rodiče nucení jít do hypoték, jež jsou nad jejich síly. Recenzentka Michelle Conlinová svazek označila za „granát, perfektně namířený na teorii o nadměrné spotřebě”.
A nakonec? Ekonom z Yaleovy univerzity Robert J. Shiller nastiňuje, jak zhojit celou škálu potenciálních ekonomických bolístek. Kniha The New Financial Order: Risk in the 21st Century (Nový finanční řád: Riziko v 21. století, vydalo nakladatelství Princeton) nenavrhuje – alespoň podle recenzenta Petera Coye – nic menšího než “úplnou rekonstrukci světového finančního systému”. Kniha se zabývá hrozbami, kterým se člověk nemůže předem nijak bránit. Může si například zvolit profesi, která se v důsledku technologických změn stane zastaralou. Shiller se domnívá, že je třeba hledat cesty, jak lidstvo zachránit před prohlubováním “svévolné, náhodné a bolestivé nerovnosti”. K řešením, která autor navrhuje, patří “pojištění na živobytí” nebo pojistky, při nichž vám vyplatí pojistnou částku, jestliže vaše průkopnická kariéra nevyjde. Státy by navíc mohly uzavírat dohody o sdílení rizika, podle nichž by země, jimž se daří nad očekávání lépe, vyplácely kompenzace těm, kterým se vede hůře. Smělé nápady, to jistě, a možná i to pravé k povzbuzení činnosti šedé kůry mozkové v novém roce.
Deset nejlepších podle časopisu BusinessWeek
- SPOLEČNOST Stručná historie revolučního nápadu od Johna Micklethwaita a Adriana Wooldridge
- VÝJIMEČNÝ OSUD Epos Rockefellerova centra od Daniela Okrenta
- V NEJISTÉM SVĚTĚ Těžká rozhodování od Wall Street až po Washington od Roberta E. Rubina a Jacoba Weisberga
- VE SPOLEČNOSTI VLASTNÍKŮ Pravda o akciových opcích (a proč by je měl mít každý zaměstnanec) od Josepha Blasiho, Douglase Krusea a Aarona Bernsteina
- ŘEŠENÍ NOVÁTORA Dosažení a udržení úspěšného růstu od Claytona M. Christensena a Michaela E. Raynora
- NEKONFORMNÍ MUŽ A JEHO STROJ Thomas Watson Sr. a budování IBM od Kevina Maneyho
- NOVÝ FINANČNÍ ŘÁD Riziko ve 21. století od Roberta J. Shillera
- TI NEJCHYTŘEJŠÍ V OKOLÍ Úžasný vzestup a skandální pád Enronu od Bethany McLeanové a Petera Elkinda
- PAST DVOU PŘÍJMŮ Proč se matky a otcové ze střední třídy dostávají na mizinu od Elizabeth Warrenové a Amelie Warren Tyagiové
- KOLA PRO CELÝ SVĚT Henry Ford, jeho firma a století pokroku od Douglase Brinkleyho
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Hana Synková, www.LangPal.com