Konstruktéři prvních letadel těžších než vzduch začínali napodobováním přírody. Mávání křídly se pro létající stroje ale ukázalo jako slepá cesta. Zdánlivě. Tým australských vědců je přesvědčen, že v budoucnu se budou používat drony, které k pohybu vzduchem využijí stejný mechanismus jako 300 milionů let starý hmyz.
„Vážky jsou mimořádně výkonné ve všech oblastech létání. Musí být,“ vysvětluje profesor Javaan Chahl z Univerzity jižní Austrálie. „Po vynoření z vody až do své smrti svádějí samci vážek neustálý nebezpečný boj se svými soupeři. Páření vyžaduje vzdušné pronásledování samic a vážky se také musí neustále vyhýbat predátorům. Jejich letové schopnosti se vyvíjely miliony let, aby jim zajistily přežití.“
Vážky umějí podle Chahla zatáčet ve vysokých rychlostech, vzlétnout s břemenem až o trojnásobku své tělesné hmotnosti a patří k nejúspěšnějším predátorům. „Kořist vyhledávají, pronásledují a loví s až 95procentní úspěšností,“ říká.
Jedinečné vlastnosti pravěkého hmyzu inspirovaly profesora, aby se svými studenty sestrojil prototyp dronu, který by se ve vzduchu dokázal pohybovat stejně efektivně a obratně. Protože vážky se obtížně chytají, vyvinul tým metodu, jak nafotografovat geometrii jejich křídel ve vitrínách v muzeu. Celkem takto nasnímali 75 druhů vážek a vytvořili 3D modely, které jim umožnily jednotlivé druhy mezi sebou porovnat. Byl to první experiment svého druhu na světě.
Křídla vážky jsou dlouhá, lehká a pevná. Mají příznivý poměr mezi generovaným vztlakem a aerodynamickým odporem. Důležitou roli v letu vážky nicméně sehrává také břicho. Tvoří až 35 procent její tělesné hmotnosti a přispívá k udržování stability i rovnováhy.
Projekt vedl až ke vzniku létajícího prototypu. Vážku zcela nepřipomíná, a prakticky použitelné zařízení už vůbec ne, využívá však stejnou mechaniku letu jako živý hmyz:
width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">
Podle výzkumníků by drony inspirované vážkami mohly v budoucnu sloužit například k přepravě nákladů s nepravidelně rozloženou hmotností nebo při průzkumu přírodních oblastí citlivých na vnější vlivy.
Javaan Chahl se v nedávné minulosti podílel také na mezinárodním projektu Singapurské univerzity, který vedl k sestrojení dronu inspirovaného pro změnu ptactvem. Myšlence tedy zjevně věří. Zda v historii létajících strojů sestrojených člověkem nezaujme stejnou roli jako objevitelé slepých uliček z počátku minulého století, ukáže až budoucnost.
