Nový Bill Gates, nejvýznamnější současný internetový vizionář nebo autor nejlepšího nápadu od vzniku Googlu. I to se můžete dočíst o pětadvacetiletém Marku Zuckerbergovi, který vydělal stamiliony dolarů na sociální síti Facebook.
Autor: Profimedia
Zuckerberg se stal novou hvězdou proslulé líhně technologických talentů v Silicon Valley i médií. Přestože jeho podnikatelský příběh ani zdaleka není uzavřen, už se o něj zajímá i Hollywood.
O studentech americké univerzity Harvard koluje jeden otřepaný vtip: Víte, kolik je studentů Harvardu potřeba k výměně prasklé žárovky? Pouze jeden – drží žárovku a svět se točí kolem něj. Jestliže dříve si tento vtípek střílel z namyšlenosti studentů jedné z nejprestižnějších světových univerzit, v současnosti dostal nový rozměr a poměrně přesně vystihuje postavení jednoho z nich – Marka Zuckerbergera, zakladatele sociální sítě Facebook. Pětadvacetiletému programátorovi, který Harvard ani nedokončil, leží svět, tedy alespoň ten virtuální internetový, u nohou.
Na jeho stránkách si za poměrně krátkou dobu zhruba tří let zřídilo profil téměř 250 milionů lidí z celého světa a další desetitisíce přibývají každý den. Význam Facebooku poznali politici i firmy a zřejmě není daleko doba, kdy bude facebookový profil stejně důležitý jako internetové stránky. Už dnes patří Facebook do první desítky nejnavštěvovanějších webových stránek na světě.
| MARK ELLIOT ZUCKERBERG |
| Datum narození: 14. května 1984 Bydliště: Palo Alto, Kalifornie Postavení: zakladatel a generální ředitel společnosti Facebook Majetek: 800 milionů dolarů |
Příběh Marka Zuckerbergera je natolik zajímavý, že se jej chce chopit i Hollywood. Scénář k filmu o budování firmy a jejím rychlém a velkolepém úspěchu letos podle časopisu Forbes dokončil scenárista Aaron Sorkin a režie by se podle nepotvrzených informací mohl ujmout autor thrillerů Sedm a Zodiac David Fincher. Příběh má údajně začínat v baru, kde devatenáctiletý student Zuckerberg dostává „kopačky“ od své přítelkyně, a končit scénou, kde si stejnou slečnu, nyní již jako multimilionář, přidává mezi své přátele ve facebookovém profilu.
Další nedostudovaný internetový miliardář
Životní příběh Marka Zuckerbergera je prozatím velmi stručný; zakladateli Facebooku bylo totiž letos teprve pětadvacet. Narodil se 14. května 1984 v malém americkém městečku Dobbs Ferry ve státě New York. Jeho otec je stomatolog, matka lékařka. Kouzlu počítačů propadl Zuckerberg na střední škole. Místo obvyklého hraní her ho však více bavilo na počítači tvořit. Mimo jiné naprogramoval „chytrý“ hudební přehrávač, který uměl rozpoznat vkus posluchače. Už tímto programem si získal pozornost firem jako AOL a Microsoft, které chtěly software koupit a Zuckerbergera zaměstnat. Ten si však místo práce vybral další studium, konkrétně obor psychologie na Harvardu. Možná právě zde je možné hledat původ myšlenky, která dokázala zaujmout miliony lidí.
Většina lidí vzpomíná na vysokoškolské studium s nostalgií jako na bezstarostná mladá léta. Mark Zuckerberg však nejspíš bude jednou svým dětem vyprávět o tom, že zatímco jeho spolužáci holdovali večírkům, on na koleji přišel na ideu, která zásadně změnila jeho život. Právě na pokoji vysokoškolské koleje totiž společně se třemi kamarády – Eduardo Saverinem, Dustinem Moskovitzem a Chrisem Hughesem – vymyslel a naprogramoval úplně první verzi Facebooku. Původně se jednalo o projekt, který měl studentům Harvardu usnadnit vzájemnou komunikaci a seznamování nebo výměnu informací o studiu. Jeho název vychází z názvu brožury, kterou dostávají na začátku školního roku všichni studenti Harvardu. Najdou v ní především fotografie a jména spolužáků a usnadní si tak seznamování v prvních dnech školního roku.
Z univerzit k stamilionům
Facebook si rychle získal oblibu, a tak jej Zuckerberg v roce 2004 zpřístupnil také na dalších univerzitách – na Stanfordu, Yale a Columbijské univerzitě. Postupně pak získali přístup i zaměstnanci některých firem, jako Apple nebo Microsoft, až se nakonec server v roce 2006 otevřel úplně všem.
Facebook nebyl první internetovou sociální sítí, přesto se brzy stal úspěšnějším než zavedené značky. Od tehdejší konkurence se odlišoval poněkud jinou filozofií, díky níž weby jako MySpace velmi rychle předehnal. „Naše teorie se zakládá na tom, že lidé mají ve světě reálné sociální kontakty, reálné přátele. Rozdíl mezi Facebookem a mnoha dalšími podobnými stránkami spočívá v tom, že se nesnažíme vybudovat nové virtuální komunity a nové kontakty. Vycházíme z reálných sociálních kontaktů mezi lidmi,“ vysvětluje miliardovou myšlenku Mark Zuckerberg v rozhovoru pro časopis Time z roku 2007.
Základem Facebooku je podle něj usnadnění komunikace mezi lidmi, kteří se většinou už znají. Díky serveru pak mohou sdílet fotografie, videa, zážitky či si velmi jednoduše domlouvat schůzky v reálném světě. Možná i vy jste ve svém okolí slyšeli o někom, kdo díky Facebooku našel člověka, s nímž se léta neviděl a neměl na něj ani kontakt. A právě v tom spočívá zřejmě jeho největší síla.
Facebook neprodám, zůstaneme nezávislí
Obrovský a rychlý nárůst obliby serveru Facebook pochopitelně záhy začal přitahovat pozornost investorů a velkých internetových firem. Mark Zuckerberg se mohl stát miliardářem už v roce 2006, kdy kolem Facebooku kroužili zájemci jako Yahoo nebo Viacom. Nabídky na prodej firmy dosahovaly až miliardy dolarů. Zuckerberg se ale vidinou rychlého zbohatnutí nenechal zlákat. Dodneška prohlašuje, že společnost neprodá, protože ji chce udržet nezávislou.
Kapitál do začátků Zuckerbergerově firmě poskytl v roce 2004 spoluzakladatel platebního systému PayPal Peter Thiel. Ten do nadějné firmy vložil půl milionu dolarů. Dalšími investory se později staly investiční společnosti Accel Partners s vkladem téměř 13 milionů dolarů a Greylock Partners s dalšími 27,5 milionu. Na podzim roku 2007 vstoupil do Facebooku dokonce softwarový gigant Microsoft, který za 240 milionů dolarů koupil 1,6procentní podíl. Jednoduchým výpočtem lze odvodit, že Bill Gates tímto nákupem „ocenil“ Facebook už přede dvěma lety na 15 miliard dolarů. V loňském roce údajně hodnota Facebooku poklesla a analytici ji odhadují v rozmezí od tří do osmi miliard dolarů.
Vedle neustálého popírání fám o chystaném prodeji Facebooku, jichž se během poslední let objevilo hned několik, odkládá Mark Zuckerberg i vstup na burzu. Téměř každý rok vydal několik prohlášení o tom, že „letos se primární veřejná nabídka akcií rozhodně nechystá“. Výjimkou není ani letošní rok. Jak potom firma uspokojí investory? Podle Zuckerbergera na Facebook zatím nikdo z nich netlačí. „Velmi nás podporují. Co po nás chtějí, je, abychom vybudovali skvělou firmu. Dávají nám na to dost času,“ tvrdí Zuckerberg v rozhovoru pro Time.
V současnosti společnost Facebook, sídlící v kalifornském městě Palo Alto, zaměstnává téměř tisíc lidí a dále se rozrůstá. Zuckerbergera firma roste i v době ekonomické krize a plánuje ještě do konce roku najmout dalších několik stovek zaměstnanců. V minulém roce vydělal Facebook podle odhadů necelých 300 milionů dolarů. Letos to má být zhruba půl miliardy.
Hlavním zdrojem příjmů firmy je internetová reklama. Tu je na Facebooku díky velkému množství informací, které o sobě lidé sdělí, možné velmi dobře cílit podle zájmů, koníčků nebo zaměstnání. Prozatím je ale Facebook opatrný a reklamou šetří, aby uživatele neodradil. Člen správní rady firmy Marc Andreesen letos v červenci v rozhovoru pro agenturu Reuters tvrdí, že potenciál Facebooku je mnohem větší. Během následujících pěti let podle něj zisky vyšplhají na několik miliard. „Obecně řečeno, lidé, kteří dnes prodávají své podíly ve Facebooku, dělají velkou chybu,“ tvrdí Marc Andreesen.
Zuckerbergovy cíle nejsou malé. Během několika příštích let by chtěl dosáhnout jedné miliardy registrovaných uživatelů. „Nevím, kdy přesně se to podaří. Věřím ale, že se sociální sítě jako Facebook stanou v budoucnu na internetu stejnou samozřejmostí, jako jsou internetové prohlížeče,“ svěřil se letos Zuckerberg v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Miliardářem na jeden rok
Definitivní průlom mezi podnikatelskou elitu se Marku Zuckerbergovi podařil v roce 2008. Tehdy ho časopis Forbes poprvé zařadil do svého každoročně zveřejňovaného žebříčku nejbohatších lidí světa. Podle odhadů listu dosáhl v tomto roce majetek mladého programátora přibližně jedné a půl miliardy dolarů a katapultoval ho mezi 300 nejbohatších Američanů. Zuckerberg se stal vůbec nejmladším člověkem, jemuž se tento kousek povedl. Na světě je pochopitelně možné najít mnoho mladších a bohatších lidí. Zakladatel Facebooku je však jediným, který ke jmění přišel vlastním přičiněním, a ne díky dědictví.
| CO JE FACEBOOK? |
| Server Facebook patří mezi takzvané sociální či komunitní servery. Lidé si zde mohou zřizovat vlastní profily, zveřejňovat informace o svých koníčcích či práci, vyměňovat fotografie nebo videa. Hlavním cílem je usnadnění komunikace mezi lidmi. Vzhledem k počtu uživatelů (téměř 250 milionů po celém světě) je možné na serveru najít kontakty i na několik let „nezvěstné“ známé. Lidé si mezi sebou mohou posílat virtuální dárky, sdružovat se do zájmových skupin i zvát na setkání své přátele z reálného světa. Facebook vydělává především na reklamě. Ta je přesně cílená díky informacím o soukromí a zájmech jednotlivých uživatelů. |
V letošním žebříčku Forbesu už Zuckerbergerovo jméno nefiguruje. Zejména vinou hospodářské krize totiž jeho jmění kleslo pod jednu miliardu dolarů, a stal se tak z něj „obyčejný“ mladý multimilionář. Vzhledem k pokračující expanzi Facebooku, strmému nárůstu jeho uživatelů i stále sofistikovanějšímu využívání serveru pro reklamní účely se však dá s velkou pravděpodobností předpokládat, že se mezi největší světové boháče opět vrátí. A to i přes jeho tvrzení, že Facebook nehodlá prodat, což by mu vyneslo jistě závratnou sumu peněz.
Možná i vzhledem k relativně krátké době, po niž si může Zuckerberg užívat vydělané stamiliony, se ještě nestačil změnit v rozmařilce. Ještě v roce 2007 bydlel v malém dvoupokojovém bytě a spal na zemi na matraci. Na rozhovory s předními světovými listy i do práce chodí v obyčejném triku, džínách a teniskách nebo sandálech, zatím si nepořídil žádnou luxusní rezidenci, auta ani soukromé letadlo. A jak vypadá jeho běžný pracovní den? „Ráno vstanu, jdu pěšky do práce – bydlím jen čtyři bloky od kanceláře. V práci se setkávám s lidmi a diskutujeme o nejrůznějších věcech. Pak jdu domů a spát,“ popisuje Zuckerberg v jednom z interview. Prozatím věnuje mladý podnikatel veškerou energii do rozvíjející se firmy a na jiné koníčky mu nezbývá čas.
Facebook mocný
Záběr komunitního serveru Facebook už dnes daleko překračuje původní ideu. Z Facebooku se stal fenomén, o nějž se zajímá nejen mladá „internetová“ generace. V profilech na Facebooku se představují významné firmy, s fanoušky jeho prostřednictvím komunikuje stále více umělců a výhod serveru využívají zejména ve volebních kampaních i politici. Za příklad skvělého využití principu sociální sítě bývá dodnes dáván Barack Obama, jemuž Facebook zčásti pomohl dostat se do Bílého domu. „Jelikož mohou politici komunikovat s desetitisíci lidmi v jedné chvíli, je Facebook pro jejich kampaně velmi efektivní,“ vysvětluje Mark Zuckerberg v rozhovoru pro CBS News, proč si jeho „dítě“ našlo oblibu na politické scéně. „Facebookmanie“ ostatně dorazila i do Česka a Zuckerberg tak svým způsobem zasáhne i do našich předčasných parlamentních voleb. Vyjma komunistů si totiž Facebook nedovolila ignorovat žádná významná politická strana.
V podstatě poklonou pro Facebook mohou být i obavy, které z něj mají vlády v některých nedemokratických zemích. Server byl blokován například v Sýrii a letos na jaře před prezidentskými volbami jej zakázal i Írán. Reformní kandidát Músáví jej totiž prý až nebezpečně zdatně využíval ve své volební kampani. Příliš v lásce Facebook nemá ani čínská vláda.
Facebook problémový
Ačkoliv by se z předchozích odstavců mohlo zdát, že dosavadní vzestup Facebooku byl neobvykle bezproblémový, ani firma nejmladšího miliardáře se nevyhnula potížím. Nejčastěji kvůli osobním údajům, jichž je server plný. Lidé se totiž naučili Facebooku až nezdravě důvěřovat a zveřejňovat na něm i choulostivé informace. Jeho databáze jsou tak zlatým dolem, jejichž obsah by si rád přivlastnil asi každý reklamní agent. „Vydolovat“ tato data se pokusila už minimálně jednou skupina hackerů z Ruska. Uživatelé se také stali cílem několika phishingových útoků.
První právní problémy však řešil Mark Zuckerberg hned krátce po založení Facebooku v roce 2004. Do soudního sporu se s mladou firmou pustila konkurenční společnost ConnectU. Její zástupci v žalobě tvrdili, že Zuckerbeg porušil dohodu s ConnectU, který si ho najal na programování sociální sítě. Zuckerberg pak prý využil jejich nápad pro vlastní web a jako návdavek ještě ukradl část zdrojového kódu. Složitý spor se vlekl až do roku 2008, kdy obě firmy uzavřely mimosoudní dohodu.
Jedna z největších afér Facebooku proběhla v roce 2007. Zuckerberg v té době zprovoznil novou službu s názvem Beacon. Ta fungovala jednoduše – Facebook uzavřel dohody s několika desítkami internetových obchodů. E-shopy pak zasílaly sociálnímu webu informace o nákupech jeho uživatelů. Ty web využíval při cílení reklamy. Vrcholem byl případ dvacetiletého Američana, který se na Facebooku díky programu Beacon dozvěděl, že mu jeho přítelkyně koupila k narozeninám rukavice. Služba byla všem uživatelům zapnuta automaticky a až hlasitá kritika donutila Zuckerbergera ke změně a omluvě. Nyní musí uživatelé se zapojením do programu Beacon výslovně souhlasit.
