Menu Zavřít

Nejmodernější stíhačka má ovládání hlasem a dotykem. Piloti si na něj stěžují stejně jako řidiči aut

10. 2. 2021
Autor: Lockheed Martin
  • Stíhačka F-35 využívá hlasové a dotykové ovládání, podobně jako moderní auta

  • Jeden z pilotů si  na novou koncepci postěžoval. Ve dvou případech z deseti se údajně netrefí na správné místo na displeji

  • V praxi podle něj příliš dobře nefungují ani hlasové pokyny a přilba s integrovaným displejem


Vrchol techniky. Neporazitelná zbraň. A také složitý stroj, při jehož ovládání se špičkoví vojenští piloti potýkají s podobnými problémy jako řidiči moderních aut. To je stíhačka F-35 Lightning II od amerického zbrojařského koncernu Lockheed Martin, která slouží v ozbrojených silách Spojených států i dalších zemí. Do výzbroje byla zavedena teprve v roce 2015, na poměry vojenské techniky se tedy jedná o horkou novinku. A horké novinky často trpí dětskými nemocemi, zejména když jsou tak komplikované jako bojový letoun jednadvacátého století.

Po dvoumotorovém F-22 Raptor se F-35 stal teprve druhou stíhačkou „páté generace“ uvedenou do provozu. Termín nemá exaktní definici, ale obvykle se jím míní nejmodernější letadla se stealth technologiemi, extrémní ovladatelností, schopností letu nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování („forsáže“) a vyspělými počítačovými systémy provázanými s další technikou na bojišti. Podobně sofistikované jsou rovněž zbraňové systémy, jež může letoun nosit. Aby mohli piloti tak složitý „létající superpočítač“ ovládat, navíc při extrémních manévrech a stresu, přišli konstruktéři s novou koncepcí rozhraní mezi člověkem a strojem. Místo spousty tlačítek vsadili na dotykové displeje a ovládání hlasem.

Model F-35 se vyrábí ve třech variantách. Na snímku jsou letouny F-35B britských ozbrojených sil. Británie plánuje převzít celkem 138 F-35, z toho prvních 48 mají být varianty B schopné vertikálního vzletu a přistání.

Čtenáři motoristických médií patrně nyní zpozorněli, protože vědí, že stejný trend v posledních letech prostupuje i automobilovým průmyslem. A nadšené ovace nesklízí. Recenzenti lamentují nad tím, že uživatelská rozhraní jsou nepřehledná, dotykové ovládání vyžaduje za jízdy příliš mnoho pozornosti a ovládání hlasem působí často spíš jako úsměvná hříčka než jako použitelný systém. Zejména v češtině. Ukazuje se, že naprosto stejné výhrady mají i ti elitní piloti. Speciálně vybraní a proškolení, aby obsluhovali nebezpečné stroje s cenou okolo 80 milionů dolarů (1,7 mld. Kč) za kus.

Běžný smrtelník si možnosti letounu F-35 neumí ani představit. Za pár minut vystoupá do výšky 15 kilometrů, vydrží více než devítinásobek zemského tíhového zrychlení a celou Českou republiku by přeletěl za čtvrt hodiny. Kromě bojových úkolů je schopen i průzkumné činnosti a elektronického boje. O to bizarnější je vědomí, že hrstku vyvolených, kteří usedají do jeho kokpitu, trápí stejné uživatelské problémy jako řidiče nejnovějšího Volkswagenu Golf.

Extrémně manévrovatelný i extrémně rychlý: Boeing ukázal vojenský vrtulník budoucnosti
Přečtěte si také:

Extrémně manévrovatelný i extrémně rychlý: Boeing ukázal vojenský vrtulník budoucnosti

„Na kokpit se dobře dívá. Není tu nic analogového, všechno je digitální a v celém kokpitu není víc než nějakých deset tlačítek. Všimněte si, že jsem řekl ‚dobře se na něj dívá‘, ne ‚dobře se s ním pracuje’,“ cituje jednoho z pilotů F-35 web HushKit. „Nevýhodou je naprostá absence hmatové odezvy,“ pokračuje poté, co pochválí velikost displejů a možnost zvolit si, co a kdy se na nich má zobrazovat. „Když se letadlo pohybuje, je někdy těžké trefit se prstem na správné tlačítko na displeji,“ stěžuje se pilot téměř stejnými slovy, jaká zaznívají v recenzích aut. A dodává, že zhruba v 20 procentech případů sáhne na špatné tlačítko. Ať už kvůli tomu, že si ho splete s jiným, nebo v důsledku turbulencí či velkého přetížení. „Jednou z největších nevýhod je, že si při psaní (na virtuální klávesnici) nemáte o co opřít zápěstí,“ dodává. (Trefit se na fyzické tlačítko je mnohem snazší, protože ho lze nahmatat částečně po paměti a nedříve si na něj prst položit, než člověk zatlačí.)

„Překliknutí“ může vyjít draho

Dvacetiprocentní chybovost znamená, že ve dvou případech z deseti sáhne pilot jinam, než chtěl. V ostrém nasazení to může vést až k ohrožení když ne života „obsluhy“, tak přinejmenším investice daňových poplatníků. Ne snad proto, že by se měl pilot omylem katapultovat, vystřelit raketu nebo něco podobného. Klíčové funkce zůstávají soustředěny na dvojici ovládacích pák, i F-35 se drží konceptu „HOTAS“ (hands on throttle-and-stick). Opakované ťukání na displej ve snaze trefit se na požadované virtuální tlačítko ale může odvést pozornost zrovna v nejnevhodnější okamžik. Stejně jako v autě.


Dotykové ovládání si v posledních letech rychle nachází cestu také do civilních letadel. Jak soukromých, i dopravních. A stížnosti slyšet nejsou. To má ale jednoduché vysvětlení. I při řešení typických krizových situací má pilot Cirrusu SR-22 nebo Airbusu A350 na všechno nesrovnatelně víc času a klidu než jejich kolega v kokpitu stíhačky, o standardním provozu nemluvě. Civilní letadla se pohybují pomaleji, manévrují rozvážně, jsou ve vzduchu klidnější a neprovádějí akrobatické manévry. Zpravidla.


K hlasovému ovládání od společnosti Adacel se anonymní pilot vyjadřuje stručněji, ale ještě kritičtěji. „Možná pracuje dobře na zemi ve zkušebně, ale pod přetížením za letu nefunguje tak konzistentně, abych se na něj mohl spoléhat. Nevím o nikom (z ostatních pilotů F-35), kdo jej používá.“

Pilot citovaný magazínem HushKit není příliš nadšený ani ze speciální helmy v ceně 400 000 USD (8,6 milionu korun), jejíž hledí má nahrazovat průhledový „head-up“ displej. Myšlenka byla zajistit, aby měl pilot stále před očima všechny klíčové údaje bez ohledu na to, kam má zrovna otočenou hlavu. Podobně jako „průhledný přívěs“ GMC umožňuje systém pilotovi dívat se „skrz“ letadlo a odpalovat střely ve směru svého pohledu i tehdy, když se dívá daleko mimo osu stíhačky. Tolik teorie. V praxi jsou informace zobrazované na malé ploše špatně čitelné a nevyrovnají se běžnému průhledovému displeji, říká zdroj.

Kritika na adresu F-35 nezaznívá zdaleka poprvé. Počáteční odhady z první dekády milénia slibovaly až 5000 strojů prodaných po celém světě a cenu okolo 50 milionů USD za kus. Už v březnu 2011 ale viceadmirál David Venlet přiznal během slyšení v Kongresu, že odhadovaná cena nejjednoduššího modelu F-35A bude 126,6 milionu. V průběhu roku začalo sílit volání po úplném zastavení programu, jehož celkové náklady se v té době odhadovaly na více než bilion dolarů. Vývoj také od počátku nabíral zpoždění, jak bývá u velkých zbrojních programů zvykem. Dnes ale již výroba běží bez větších komplikací, přestože krátkodobě ji – stejně jako mnohé jiné průmyslové projekty – zasáhly komplikace spojené s pandemií COVID-19.

Problémy zjištěné při vývoji si vynutily přepracování helmy s integrovaným displejem. Od roku 2016 je nasazována helma 3. generace s vylepšeným nočním viděním, displeji i softwarem

Je také pravděpodobné, že pokud se stížnosti pilotů budou množit, koncepce ovládání letadel F-35 dozná v průběhu jejich životnosti alespoň dílčích změn. Zpětná vazba „uživatelů“ se totiž v této úrovni zbrojního průmyslu systematicky shromažďuje, vyhodnocuje a zapracovává do budoucích modelových variant. Už proto, že modernizace mohou být pro zbrojařské koncerny zajímavým zdrojem příjmů někdy i celé dekády po ukončení výroby letounu jako takového. Takto se v aktivní službě udržuje už neuvěřitelných 68 let zdánlivě archaický strategický bombardér B-52, s nímž navíc americké letectvo počítá i do následujících desetiletí. Poslední nový kus byl přitom vyroben v roce 1962!

Automobilky tlačítka nechtějí kvůli Číně i nákladům

Obdobný proces shromažďování zpětné vazby od zákazníků mají teoreticky zavedený také výrobci automobilů, a někdy se jím dokonce i řídí. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se chtěli utkvělé představy „auta jako chytrého telefonu“ vzdát. Údajně proto, že velké displeje považují za znak technické vyspělosti zákazníci v Číně, která je už nějakou dobu největším automobilovým trhem světa. Významnou roli však hrají také úspory. Tlačítka, spínače a pohyblivé ovládací prvky jsou výrobně náročnější než shromáždění většiny sekundárních ovladačů na jeden či dva displeje. Výrobu komplikuje i (běžná) situace, kdy je model nabízen s mnoha prvky příplatkové výbavy a počet tlačítek se v jednotlivých vyrobených vozech liší podle individuální konfigurace zákazníka. A pokud mají mít mechanické prvky precizní chod, jasnou aretaci nebo dokonce haptickou odezvu jako v prémiových vozech, náklady pochopitelně dále rostou. Usnadnit si život dotykovým ovládáním je tedy pro automobilky lákavé. Zvlášť když se to dá svést na Teslu, která neblahý trend před lety odstartovala.

MM25_AI

Letadel F-35 Lightning II bylo zatím vyrobeno 615 a jejich ceny v čase klesají. Z více než 100 mil. USD před 10 lety na aktuálních 77,9 za F-35A, respektive 101,3 v případě F-35B se schopností vertikálního vzletu a přistání. Ta přitom v roce 2015 vyšla na astronomických 131,6 mil. USD. Existuje ještě třetí varianta F-35C, určená pro letadlové lodě. Vloni se prodávala za 94,4 milionu dolarů.

  • Našli jste v článku chybu?