Dokonalejší než dokonalé automobily
Jednou z výhod profese novináře, který se věnuje i automobilismu, je možnost vyzkoušet desítky vozů. Od rodinných modelů, jejichž hlavní předností je schopnost naráz odstěhovat panelákové 3+1, přes ostré hatchbacky a spoustu zábavy, kterou poskytují, když se rozhodnete v zakroucených zatáčkách napráskat nakoňovaným limuzínám, až po opravdové supersporty, jejichž doménou jsou spíše okruhy, kde mohou naplno rozvinout svůj potenciál. Z této plejády občas vyčnívá auto obdařenější invencí automobilky více než ostatní, vzpomeňme například Focus ST, Lamborghini Gallardo Superleggera či Maserati GT S. Tyto vozy bez ohledu na svou kategorii ční nad konkurenty, ale i je ještě převyšují kvality Scuderia. „Je to nejlepší ferrari, jaké jsme vyrobili pro silnice,“ řekl mi testovací jezdec automobilky při prohlídce továrny a jízdách na okruhu Fiorano. Měl pravdu.
Nemá smysl rozepisovat se o tom, jak Scuderia s 510 koni v zádech řve, když s pomocí trakční kontroly z F1 vyletí stovkou z vlásenky, do níž stovkou vlétla. To je prostě Ferrari. Očekává se, že auto bude sedět jako přilepené, že motor vyhnaný nad osm tisíc otáček bude hlasitý jako hladový kojenec nebo že zastaví z třísetkilometrové rychlosti na pětníku. Je to Ferrari. O čem ale má smysl psát, jsou technologie, jejichž pomocí Scuderia to všechno kouzelné umí.
Motor vozu dává zmíněných 510 koní z osmi válců v osmi a půl tisících otáčkách, přičemž litrový výkon dosahuje hodnoty 118 koní. Osmdesát procent kroutícího momentu je k dispozici již od tří tisíc otáček za minutu. Auto dosahuje poměru 2,45 kilogramu na koňskou sílu. I ty nejsilnější běžné vozy jsou na tom v nejlepším případě dvakrát hůře. Tyto hodnoty dělají ze Scuderia raketu na kolech. Jenže jsou tu i silnější auta, a přesto nejsou tak rychlá. Tajemstvím Scuderia, klíčem, který umožňuje velmi neobvyklou rychlost v zatáčkách, je trakční systém, převzatý z Formule 1. Ten pracuje podstatně odlišným způsobem než všechny ty stabilizační programy typu VSA a podobně, známé z klasických silničních vozů. Trakční kontrola totiž narozdíl od zbytku světa nečeká na to, až se auto dostane do potíží, a dle jejich kvalitativní povahy upraví výkon a případně přibrzdí prokluzující kola. Zjednodušeně řečeno: Ferrari podle rychlosti, intenzity brzdění, zařazené rychlosti, dynamiky natočení volantu a pár dalších parametrů vypočítá optimální nastavení podvozku a výkon motoru pro předpokládaný manévr. Výsledkem je, že pro průjezd zatáčkou dává auto k dispozici maximum možné dynamiky, a to bez nebezpečí utržení zádě a vzniku smyku. Trakce má několik možností nastavení voličem na volantu zvaným Manettino: režim pro mokrou trať, režim Sport pro každodenní jízdu, Race pro popsané maximum výkonu a dva režimy omezení a úplného vypnutí elektroniky. Karbonkeramické brzdy také prošly znatelným vývojem. Jejich dětské nemoci, kdy do pořádného zahřátí nebrzdily nebo měly tendenci se zablokovat, jsou v podstatě minulostí. Scuderia je toho jasným důkazem. Tohle auto brzdí z obrovských rychlostí tak čistě, tvrdě a zároveň předvídavě, že se tomu až nechce věřit. Problém může nastat po přesednutí do běžného auta. Toho návyku šetřit setiny vteřiny na brzdách až na maximální hranici může řidič brzy litovat.
Motor ve spolupráci s podvozkem a brzdami dělají ze Scuderia tu nejnadupanější motokáru, jakou svět viděl. Přesně tak se totiž vůz chová, jako šílená, rychlá a obratná motokára, pro kterou není problém uhnout o devadesát stupňů v rychlosti atakující naše zákonem stanovené limity. Tomu sekunduje převodovka, kterou je lépe nechat dělat svou práci a věnovat se spíše hledání ideální stopy. Automat totiž řadí natolik inteligentně, že vhodná rychlost zapadne přesně v momentě, kdy by řidič dospěl k závěru, že je čas řadit. Porovnáme-li to, že Scuderia umí změnit „kvalt“ za 60 milisekund, se zpožděním vzniklým, než povel z mozku pilota doputuje k ruce a zařadí, automat jasně dominuje.
Zážitek z Ferrari 430 Scuderia, testovaného v náročném terénu plném zatáček i prudkého stoupání a klesání na kvalitních silnicích v oblasti mezi Maranellem, Zoccou a Vignolou, je něco, co se hned tak nezapomíná. Už abychom měli společnou měnu. Přeci jen, ušetřit 170 tisíc eur zní trochu lépe než shánět čtyři a půl milionu korun.
Ferrari 430 Scuderia
Motor: 4308 ccm vidlicový osmiválec
výkon 510 k
Zrychlení na 100 km/h: 3,6 s
Max. rychlost: 320 km/h
Spotřeba: koho to zajímá?
Základní cena: 172 050 eur
klady
výkon
technika
jízdní vlastnosti
zápory
jen ta cena
Karel Zaoral, Maranello
