Dost možná nejnebezpečnější období za několik posledních desetiletí. Přesně tak šéf největší americké banky JP Morgan Chase Jamie Dimon popsal blízkou budoucnost. Ta by dle něj mohla být výrazně ovlivněna rostoucím geopolitickým napětím, jež může vyústit v celou řadu ekonomických problémů. „Válka na Ukrajině a útoky na Izrael z minulého týdne mohou mít dalekosáhlé dopady na trhy s energií a potravinami, globální obchod i geopolitické vztahy,“ cituje Dimona televize BBC.
Dimon o možných rizicích hovořil v rámci zveřejnění posledních čtvrtletních výsledků své banky. Jedna z nejstarších společností na světě v třetím kvartálu vykázala zisk 13 miliard dolarů (zhruba 304,4 miliardy korun), což je o 35 procent více než loni. Podle Dimona banka těžila ze zdravé finanční kondice amerických domácností a podniků. To by se však v blízké budoucnosti mohlo změnit.
V rozhovoru s investory uvedl, že kromě vyšších úrokových sazeb a přetrvávající inflace by lidé měli být připraveni čelit také oněm důsledkům násilných konfliktů. Ostatně, mezi některými odborníky narůstají obavy, že by válka v Izraeli mohla nakonec přerůst v cosi většího.
Například generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová ve čtvrtek vyjádřila znepokojení nad tím, jakým způsobem by konflikt mohl ovlivnit globální trhy s ropou, a to zejména za předpokladu, že by se do něj přímo vložil také Írán a následně i Spojené státy.
„Pokud by k tomu došlo, ceny ropy vyletí raketově o více než 70 procent. Z aktuálně necelých 90 dolarů (zhruba 2100 korun) za barel na 150 dolarů (3500 korun),“ uvádí Insider s odkazem na agenturu Bloomberg. Pakliže by tato čísla stala skutečností, jednalo by se o nejvyšší cenu černého zlata za více než 10 let.
Centrum startupů v ohrožení
Kromě turbulencí na trhu s ropou se ekonomové Bloombergu domnívají, že takto vysoký nárůst jejích cen může rovněž způsobit zpomalení celosvětového růstu HDP. Ten by ze tří procent mohl padnout na 1,7 procenta, což by znamenalo pokles zhruba o bilion dolarů, tedy v přepočtu asi 23,4 bilionu korun.
Přestože nejnaléhavějším důsledkem války v Izraeli jsou aktuálně bezprostřední ztráty na životech, některé odborníky nenechává klidnými ani možná ekonomická budoucnost válkou zmítané země. V ohrožení je totiž také tamní startupová scéna. „Z Izraele, globálního centra startupů, začaly mladé technologické firmy odcházet už v posledních několika měsících. Důvodem byly zejména nové soudní reformy,“ míní partner investiční společnosti Presto Ventures Roman Nováček.
Jeho slova dokládá i červencový průzkum izraelské neziskové organizace Start-up Nation Central, ze kterého vyplývá, že už v té době téměř 70 procent začínajících firem podnikalo kroky k tomu, aby alespoň část svého podnikání přemístily do jiné země. „Nynější válečný konflikt může tyto propady ještě prohloubit. Pro zahraniční investory bude region čím dál rizikovější, a své investice tak mohou začít přesouvat jinam,“ dodává Nováček s tím, že je pravděpodobné, že zamíří zejména do regionu střední a východní Evropy, včetně Česka.
„Může jít například o tuzemské fondy jako Inven Capital, které více svých investic nasměrují k nám namísto do Izraele, nebo o příliv kapitálu zahraničních fondů, které si náš region vyberou jako alternativní destinaci pro své peníze,“ říká. Pokud jde o to, jak se bude situace vyvíjet v samotném Izraeli, v konečném důsledku můžeme být dle Nováčka v extrémním případě svědky počátku konce tohoto státu. Mimo jiné právě i proto, že až doteď těžil z prosperity a technické převahy tamních startupů.
Hromadný odliv nadějných technologických společností z Izraele pryč by podle partnera Presto Ventures mohl znamenat i přesunutí vývoje v klíčových oblastech, jakou je třeba kybernetická bezpečnost, mimo Tel-Aviv a Jeruzalém. „A to může mít dalekosáhle dopady nejen pro investice a inovace, ale i pro samotnou existenci státu Izrael a tím i další narušení bezpečnosti celého regionu Blízkého východu,“ podotýká Nováček.
Koneckonců, už v červenci agentura Reuters upozorňovala na fakt, že právě izraelský technologický sektor představuje 15 procent ekonomických výstupů země a že navíc pokrývá zhruba desetinu pracovních míst a tvoří více než polovinu exportu a čtvrtinu daňových příjmů.
Na závěry je zatím brzy
Jaké bude mít válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás nakonec důsledky, ukáže až čas. Alespoň dle výkonného ředitele Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK) Ondřeje Bočkaye, který s jejich hodnocením prozatím vyčkává. Důvod je mimo jiné ten, že i když konflikty v židovské zemi mají typicky krátké trvání, tento je rozsahem útoku ze strany Hamásu výjimečný, zvláště pokud jde o vraždění tisíců civilistů. „Izrael nicméně čelí útokům od svého založení a my předpokládáme a doufáme, že situace se stabilizuje co nejdříve s minimem ztrát na životech,“ komentuje pro Euro.cz a dodává, že Izraelci jsou zvyklí pracovat a minimalizovat škody i během války.
Pokud jde o česko-izraelské obchodní vztahy, samotný prezident ČISOK Pavel Smutný je přesvědčen, že mohou být jedině posíleny. A to navzdory skutečnosti, že z obchodního hlediska v současnosti probíhá jakýsi lockdown. „Naše komora měla připraveny tři obchodní mise do Izraele, jedna měla odletět za dva týdny, všechny již byly samozřejmě odloženy. Jsem však přesvědčen, že jakmile se situace znormalizuje, na obchodní mise okamžitě navážeme,“ konstatuje Smutný s tím, že Česká republika zůstane i nadále jedním z největších přátel Izraele. „Izrael naši pozici chápe a my ji budeme správně vyjadřovat,“ uzavírá.
