Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) oslabily dvě hlavní politické frakce, které budou odkázány na spolupráci zejména s posílenými liberály. Volby s nejvyšší účastí za poslední dvě desetiletí přinesly vzestup ekologických a také nacionalistických či populistických stran. Vládní strany neuspěly v Německu, Francii ani Británii, svých nejlepších výsledků naopak dosáhly vládní pravicoví nacionalisté v Itálii, Maďarsku či Polsku.
Frakce evropských lidovců (EPP) by v parlamentu místo 221 křesel, které obsadila po posledních volbách v roce 2014, měla získat 180 mandátů, zatímco socialisté si ze 191 poslanců pohorší na 145. Obě formace si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí, liberální ALDE, by podle dosud zveřejněných výsledků mohla dosáhnout na 109 křesel. Zástupci těchto frakcí vzápětí po zveřejnění odhadů začali mluvit o spolupráci.
Hlasovali jste ve volbách do Evropského parlamentu?
„Volby vyhráli ti, kdo chtějí pracovat v Evropě a pro Evropu, ne ti, kdo chtějí Evropu zničit,“ zhodnotil výsledky mluvčí Evropské komise.
Jednu z příčin oslabení EPP lze spatřovat v německých volbách, kde sice zvítězila nejsilnější součást frakce - CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,9 procenta hlasů. Koaliční SPD je dokonce s 15,8 procenty hlasů až třetí. Důvod k oslavám mají Zelení, kteří ziskem 20,5 procenta překonali své dosavadní maximum.
Ve Francii byly volby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené koalice prezidenta Emmanuela Macrona s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením Marine Le Penové. To dosáhlo na 23,3 procenta hlasů a o necelý jeden procentní bod prezidentovu Obrodu porazilo. Také ve Francii výrazně posílili zelení, kteří mají na třetím místě 13,4 procenta.
Drtivou porážkou vládních konzervativců skončily podle dosud zveřejněných výsledků volby v Británii. Zatímco strana premiérky Theresy Mayové obdržela méně než deset procent hlasů, z vítězství se raduje Strana pro brexit Nigela Farage s přibližně 32 procenty. Uspěli rovněž prounijní Liberální demokraté, kteří překonali i labouristy.
V Itálii dosáhla s více než 34 procenty výrazného vítězství vládní protiimigrační Liga. Předčila mimo jiné svého koaličního partnera, protestní Hnutí pěti hvězd, které získalo 17 procent. Mezi obě strany se vklínila opoziční levicová Demokratická strana se ziskem necelých 23 procent. Liga bude patřit k nejsilnějším protiunijním stranám v EP.
Čtěte dále:
Eurovolby v Česku vyhrálo ANO před ODS a Piráty. Volební účast 28,72 procenta
Výsledky eurovoleb v Česku:
Zdroj: ČSÚ
V Polsku konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost získala hlasy 45 procent Poláků, náskok před opoziční koalicí má zhruba sedm procentních bodů. Naproti tomu maďarský Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 52 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližším konkurentem je levicová Demokratická koalice s 16 procenty.
Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.
České eurovolby potvrdily politickou dominanci hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, které získalo přes 21 procent hlasů. Zároveň ale ukázaly růst popularity nejsilnějších opozičních stran - ODS a Pirátů, které skončily na druhém a třetím místě s téměř shodným ziskem kolem 14 procent hlasů. Vládní ČSSD naopak propadla, do EP se vůbec neprobojovala.
Podle předběžných údajů o účasti ve všech 28 státech EU přišlo hlasovat 50,93 procent z více než 462 milionů voličů, v roce 2014 přitom v unii hlasovalo 42 procent voličů. V Česku minulý týden hlas odevzdalo 28,7 procenta voličů, zatímco před pěti lety byla účast 18,2 procenta. I tak byla tentokrát Česká republika zemí s třetí nejnižší účastí v rámci všech zemí EU.
Volby do Evropského parlamentu sledujte online:
Čtěte vše o eurovolbách 2019:
