Mediálně sledovaný proud Syřanů, Afghánců a Afričanů směřujících do Německa není jediným, ale dokonce ani nejsilnějším migračním tokem do zemí Evropské unie. Z aktuálních čísel unijního Eurostatu vyplývá, že nejvyšší počet nových povolení k pobytu loni vydalo Polsko - přes 683 tisíc. Až za ním následuje Německo s 535 tisíci a Británie s 517 tisíci. Zatímco až tři miliony Poláků odešly za lépe placenou prací do západní a severní Evropy, v továrnách a na polích je nahrazují Ukrajinci, Bělorusové a Moldavané.
Jen v minulém roce takto přišlo do Polska více než 585 tisíc Ukrajinců. Polsko vydalo v přepočtu 18 povolení k pobytu na tisíc obyvatel, zatímco Německo 6,5 a Francie jen 3,7 povolení. Česká republika je s poměrem 5,4 přistěhovalce na tisíc obyvatel blízko unijnímu průměru.
Země Evropské unie v loňském roce vydaly celkem 3,14 milionu povolení k pobytu občanům nečlenských států. Jednalo se nejčastěji o Ukrajince (662 tisíc), Syřany (223 tisíc), Číňany (193 tisíc), Indy (163 tisíc), občany USA (147 tisíc) a Maročany (108 tisíc). Česká republika přidělila 57 721 nových povolení k pobytu, a to hlavně Ukrajincům, Rusům a Vietnamcům.
Eurostat sleduje také motivaci ke stěhování. Většina Ukrajinců přichází do zemí EU pracovat, naopak mezi Číňany převažují zájemci o studium. •
