Vědci se shodují – jedině očkovací vakcína může efektivně zastavit nový koronavirus, který způsobil pandemii nemoci covid-19. Na vakcínách se pracuje už od března, kdy vědci popsali genom nového viru. První verze vakcín byly na světě už v dubnu. V závěrečné fázi testování, kdy se látka zkouší na desítkách tisíc dobrovolníků, jsou nyní čtyři vakcíny. Celkový počet výzkumných projektů směřujících k nové vakcíně proti covidu-19 je neuvěřitelný – devadesát tři! Závodí se nejen o vědecké a lékařské prvenství, ale i o politické symboly a o peníze. A také o důvěru lidí, kteří se nové vakcíny stále více bojí, což platí i o Česku.
Kdo má tedy zatím největší šanci na úspěch a kdo zachrání svět před dalšími pandemiemi nemoci covid-19? Buněčný biolog a bývalý rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer má o favoritech toho bláznivého závodu o život a zdraví jasno: „Pevně doufám, že projekt vektorové vakcíny oxfordských virologů a firmy AstraZeneca, založený na obálkovém glykoproteinu S, má stále ještě šanci být první. A to přes ohlášený vedlejší účinek u jednoho z účastníků třetí fáze klinických testů. V posledních týdnech se však favoritem stala též genetická vakcína na bázi informační mRNA vyvinutá v německo-americkočínském konsorciu BioNTech – Pfizer – Fosun Pharma.“
V poslední době se podle Grubhoff era objevily i zprávy o úspěšném vývoji vakcíny založené na imunizaci takzvaným krátkým peptidem z Achillovy paty koronaviru, který se nachází ve vazebné doméně pro klíčový receptor ACE-2 na buňkách virem napadeného organismu.
„Pokud tato vakcína během testování uspěje, bylo by to první vítězství peptidové vakcíny, zatím se až na jedinou výjimku v minulosti, vakcínu proti slintavce a kulhavce, tento jednoduchý princip nepodařilo s úspěchem využít,“ vysvětluje profesor Grubhoffer.
Vaccine for president
Nejvíce do vývoje vakcíny doposud investovala americká vláda (10,75 miliardy dolarů), která vložila peníze hned do několika vědeckých projektů a objednala si miliony dávek očkování. Nepoměrně menší peníze (400 milionů eur) vložila do výzkumu a vývoje Evropská unie. Ve hře jsou ale i velké soukromé peníze, které farmaceutické firmy získávají na burze, protože jejich akcie vlivem práce na očkování proti covidu-19 rostou.
Americký prezident Donald Trump ve vakcíně vidí politický nástroj, který by mu měl zlepšit reputaci, již ztratil kvůli chaotickému boji proti viru na začátku pandemie, kdy existenci viru dokonce popíral. Vakcína, věří Trump, mu pomůže na začátku listopadu obhájit post prezidenta. Trump proto napadl Federální úřad pro potraviny a léky (FDA), který podle něj schválně brzdí schvalování vakcíny, již americká vláda podle Trumpa mohla a měla mít už v říjnu. „FDA je stát ve státě aneb někdo v FDA ztěžuje farmaceutickým společnostem získat lidi, aby tak mohly vyzkoušet vakcíny a léčbu,“ stěžoval si prezident poté, co AstraZeneca a Oxfordská univerzita musely zastavit závěrečné testy, protože jeden dobrovolník onemocněl vážným ochrnutím nervů, takzvanou příčnou myelitidou. Testy sice pokračují dál, ale týdenní zpoždění a pochybnosti kolem bezpečnosti látky mohou mít na schválení a přijetí vakcíny vážné dopady.
Politiku z vakcíny dělají i Rusové, kteří jako první používají očkování proti covidu19 přímo v praxi, aniž počkali na dokončení třetí klinické fáze zkoušek.
Několik českých lékařů, mimo jiné Martin Balík, který vede kliniku intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici a jako první v ČR podal pacientovi s covidem-19 zkušební lék remdesivir, vyjádřilo vůči ruské vakcíně velkou nedůvěru. „Jsme v Evropské unii, počkáme, až budeme mít vakcínu z EU. Brát očkování ze země, která je v úrovni medicíny 30 let za námi, nedává smysl,“ říká Balík. Nedůvěru vůči ruské vědě zmírňuje Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. „Tuto vakcínu připravují vynikající virologové z Gamalejova ústavu v Moskvě, v jejich práci věřím. Nedůvěru vzbuzuje podivný a zjevně politicky motivovaný krok, kdy bylo vakcíně uděleno schválení k použití už po prvních klinických zkouškách zahrnujících jen desítky dobrovolníků.
Vladimír Putin chtěl zřejmě mít první schválenou vakcínu, a tak to udělal,“ vysvětlil týdeníku Euro Jan Konvalinka (viz rozhovor na straně 24).
„Rozhodně nezpochybňuji schopnosti ruských virologů, ostatně Rusko je kolébkou virologie z konce 19. století,“ připojuje se profesor Grubhoffer. „Gamalejův institut v Moskvě, kde byla vakcína Sputnik V vyvinuta, patří mezi respektovaná centra mikro biologického výzkumu. Jedná se o vektorovou vakcínu na bázi lidského adenoviru, což potvrzuje skutečnost, že Rusové jsou schopni realizovat moderní technologické projekty.“ Podle Grubhoff era je největší problém v nedostatečné komunikaci Rusů. „Se zeměmi civilizovaného světa komunikují zejména prostřednictvím špionážní činnosti a není jasné, zda respektují pravidla správné výrobní praxe v biotechnologiích pro farmaceutickou výrobu. Navíc schvalují očkovací látky, již třetí proti covidu-19 za poslední měsíc, aniž vakcíny prošly v civilizovaných zemích světa povinnými klinickými testy. V minulosti se některé sovětské vakcíny proslavily jako zvláště nekvalitní s velmi nepříjemnými vedlejšími účinky. Příkladem je vakcína proti vzteklině nebo proti klíšťové encefalitidě.“ Vakcína Sputnik V je vektorová vakcína na bázi lidského adenoviru pomnoženého v buňkách lidské buněčné linie, a právě proto by podle Grubhoffera „neměla být povolena k širokému či plošnému očkování bez přísných klinických testů ve všech třech fázích“.
Dávka za 70, 500, nebo 900?
V klidu a tichosti probíhá vývoj několika vakcín v Číně, kde se nový koronavirus objevil jako první. I čínská vláda podobně jako ruský prezident pustili do praxe vakcínu, jejíž testovací vývoj není úplně dokončen, k dispozici je zatím jen pro armádu.
Politika není jediná věc, která se do vývoje vakcíny od začátku plete. Jde také jako vždy o peníze, a přestože výrobci tvrdí, že vzhledem k akutnosti potřeb světové populace nebudou ceny očkovacích dávek horentní, zatím se to nezdá.
Německá firma BioNTech a americký Pfizer, kteří jsou v testování těsně před koncem, slibují cenu 19,50 amerického dolaru za dávku (asi 470 českých korun). Na této ceně se obě společnosti dohodly s vládou Donalda Trumpa, která si dopředu objednala 100 milionů dávek. Naopak konkurenční Moderna, která vyvíjí stejně jako Pfizer a BioNTech takzvanou genetickou vakcínu, obsahující část genomu nového koronaviru, mluví o daleko vyšší ceně 37 dolarů (890 korun) za jednu dávku. Nejnižší cenu vakcíny zatím nabízí britská AstraZeneca, podle níž by jedna dávka očkování při sériové masové výrobě několika miliard kusů za rok mohla vyjít na pouhá dvě eura a padesát centů (zhruba 70 korun). Pandemie nemoci covid-19, která se vrací ve druhé vlně možná ještě dříve, než se čekalo, se mezitím postarala o největší komplikaci vývoje vakcín. Zejména lidé ve vyspělých zemích se k nemoci stavějí stále častěji s velkými pochybami a snaží se ji banalizovat, a to navzdory rostoucímu počtu vážně nemocných a umírajících.
Vakcína už není vyhlížena jako spásná látka, jak tomu bylo v první vlně.
Nedůvěra neuzdravuje
Důvěra ve vakcínu a preventivní očkování, které by okamžitě ochránilo zejména rizikové skupiny obyvatel, tedy starší a chronicky nemocné, klesá každým dnem. Ve Spojených státech bylo ještě v květnu pro použití vakcíny 72 procent lidí, v září by se nechalo očkovat už jen 51 procent Američanů (Pew Research Center). V České republice je situace ještě horší. Podle zářijového průzkumu společnosti STEM/MARK o očkování vakcínou proti koronaviru uvažuje jen 26 procent lidí, „spíše ano“ pak odpovědělo 16 procent dotázaných. Jasné „ne“ vakcíně řeklo 35 procent lidí, dalších 23 procent by se spíše nenechalo očkovat. Proti vakcíně jsou tedy téměř tři pětiny Čechů. Důvody k odmítání vakcíny jsou různé – tím hlavním je podle zjištění STEM/MARK obecný odpor vůči očkování jako takovému, ale i obava z toho, že vakcína bude málo vyzkoušená. Překvapivě velkou roli hraje i přesvědčení, že covid-19 není nijak vážná nemoc, aby se kvůli ní lidé nechávali očkovat. Ostatně totéž se traduje o chřipce. Proočkovanost proti chřipce je v Česku velmi nízká, a to i mezi lékaři.
„Nedůvěra k vakcínám a očkování v naší zemi je důsledkem rozšířených mýtů o škodlivosti či nebezpečnosti očkování,“ soudí o české nedůvěře Libor Grubhoffer. „Zvláště u infekčních onemocnění s vysokou nakažlivostí pro člověka je plošné očkování bezpečnou vakcínou důležité pro eliminaci infekčního agens z cirkulace v lidské dosažené ské populaci. Děje se tak v důsledku dokolektivní imunity, které zpravidla bez očkování nelze dosáhnout bez vážných zdravotních důsledků či úmrtí.“ Grubhoffer i jiní odborníci jsou nicméně přesvědčeni, že se tento předsudek podaří změnit.
Podstatné ale je, aby vyvinuté vakcíny vykazovaly vyšší účinnost než minimálních padesát procent a ochránily 60 až 80 procent očkovaných lidí. Ze zveřejňovaných testů se zatím zdá, že taková účinnost dosažitelná bude.
„Je to reálné, neboť většina velkých farmaceutických hráčů s imunobiologickým programem má během posledních deseti až patnácti let vyvinuty funkční platformy pro virové vakcíny, které lze adaptovat na příslušné viry, tedy platformy na vakcíny proti SARS, MERS, ebole… Firmy také využívají vážnosti pandemické situace v Latinské Americe, Indii a Austrálii ke klinickému testování kandidátních vakcín ve 3. fázi testování na velkých počtech dobrovolníků, 30 až 40 tisících lidí,“ argumentuje Grubhoff er. Výsledky tedy mohou být nejen rychlé, ale budou i velmi průkazné. Bod zlomu ve vývoji nemoci covid-19 se snad opravdu blíží.
Cesta k vakcíně
PŘEDKLINICKÁ FÁZE Podle časopisu Nature se v laboratořích světa momentálně pracuje s 93 vakcínami. V předklinické fázi se zkouší jejich účinnost na živých buňkách, později na zvířatech, nejčastěji na myších a na opicích.
KLINICKÁ FÁZE 1 Zkoušky vakcíny na malém vzorku lidí, zkouší se bezpečnost vakcíny, jak stimuluje imunitní systém, ladí se dávkování.
KLINICKÁ FÁZE 2 Vakcína se zkouší na stovkách lidí rozdělených do věkových skupin, studuje se odlišnost reakcí, znovu se prověřuje reakce imunitního systému.
KLINICKÁ FÁZE 3 Vakcína se podává rozsáhlému vzorku lidí, řádově jsou to tisíce až desetitisíce. Měří se účinnost, kolik lidí se nakazí nemocí, porovnává se s kontrolní skupinou, která dostává placebo. Vakcína musí být účinná pro více než polovinu testovaných lidí, aby byla považována za efektivní.
PŘEDBĚŽNÝ, OMEZENÝ SOUHLAS Sputnik V, ruská vakcína na covid-19, dostala tento předčasný souhlas úřadů, podobně jako jedna z čínských vakcín. Vědci ale varují, že jde o velké riziko, pokud nebyla zcela ukončena a vyhodnocena fáze 3 testovacího procesu.
SOUHLAS Vakcína dostane souhlas úřadů v dané zemi na základě vyhodnocení fáze 3. Vědci ale dále sledují, jak vakcína působí na pacienty v praxi.
TYPY VAKCÍN
GENETICKÉ VAKCÍNY Používají část koronavirového genu, který je pak vpraven do lidského těla, kde vybudí imunitní reakci. Ve fázi 3 jsou momentálně tyto vakcíny: Společnost moderna ve spolupráci s americkými Národními instituty zdraví. Americká vláda dala firmě 1,5 miliardy dolarů a objednala si u ní 100 milionů vakcín. Dvacet milionů dávek žádá kanadská vláda. Moderna byla první, kdo již v březnu začal zkoušet vakcínu na lidech. Do třetí fáze zkoušek se zapojí 30 tisíc lidí v 89 místech po celých Spojených státech.
Německá firma Biontech a americký farmaceutický koncern pfizer vyvíjejí vakcínu, kterou budou vyrábět spolu s čínským výrobcem fosun pharma. Zkušební vzorek třetí fáze tvoří 43 tisíc dobrovolníků z USA, Argentiny, Brazílie i Německa. Sto milionů dávek za téměř dvě miliardy dolarů s další opcí na 500 milionů dávek si objednala vláda Donalda Trumpa, Evropská unie žádá 200 milionů dávek, 120 milionů dávek chtějí Japonci. Ve fázi 2 je mimojiné: Německá firma CureVac, kterou chtěl Donald Trump původně koupit, aby dodávala vakcínu jen pro USA, má vakcínu registrovanou. Na konci roku či na začátku roku 2021 už by mohla dodat na trh 100 milionů očkovacích dávek. Firma bude na výrobě spolupracovat s miliardářem Elonem Muskem, což by mělo zajistit produkci několika miliard dávek ročně. Firma dostala peníze od Evropské investiční banky, německé vlády, britských investorů a také z emise akcií na burze. Dohromady je ve hře přes miliarda eur.
VIRÁLNÍ VEKTOROVÉ VAKCÍNY Do buňky pronikne virální virus, který nese geny koronaviru a produkuje virální protein, který se pomalu replikuje, udržuje koronavirus na povrchu buněk a nepustí ho dovnitř. Ruské ministerstvo zdravotnictví vyvinulo vakcínu Gam-CovidVac, která obsahuje adenoviry Ad5 a Ad26, které nesou geny viru. Vláda Vladimira Putina vakcínu přejmenovala na Sputnik V a schválila ji k omezenému použití. Souběžně běží třetí fáze testování. Rusko chce vakcínu dodávat do Mexika, Brazílie nebo Indie. Čínská společnost CanSino Biologics ve spolupráci s armádními výzkumníky vyvinula vakcínu na bázi adenoviru Ad5. Ve třetí fázi se zkouší v Číně, Rusku, Pákistánu a Saúdské Arábii. Vakcína je provizorně schválena pro použití v čínské armádě. Bostonská firma Beth Israel Deaconess medical Center na bázi adenoviru Ad26 vyvinula vakcínu na ebolu, technologii nyní variovala na koronavirus. Vývoj probíhá ve spolupráci s firmou Johnson & Johnson. Firma, která vakcínu zkoušela nejprve na makacích, dostala skoro půl miliardy dolarů od americké vlády, další miliardu dostane, pokud dodá 100 milionů vakcín. Příští rok chce už vyrábět miliardy dávek.
Třetí fáze testů se účastní 60 tisíc dobrovolníků. astraZeneca a oxfordská univerzita vyvíjejí vakcínu na základě šimpanzího adenoviru ChAdOx1. Vláda Spojených států do vakcíny investovala 1,2 miliardy dolarů. Vakcínu si objednala i Evropská unie, která chce 400 milionů dávek. AstraZeneca pozastavila testy v Brazílii a Británii, protože jeden pacient onemocněl příčnou myelitidou. V dalších zemích testy běží dál. AstraZeneca stále doufá, že účinnou a vyzkoušenou vakcínu dodá do konce října.
PROTEINOVÉ VAKCÍNY Základem je koronavirový protein buď celý, nebo jeho části, který vybudí imunitní systém proti skutečnému koronaviru. Americká firma vyvíjela Novavax vyvína podobném základě i vakcíny proti chřipce. Do očkování proti covidu-19 poslali soukromí investoři skoro 400 milionů dolarů, další 1,6 miliardy vložila americká vláda. Fáze 3 běží v Británii na deseti tisících dobrovolníků. Výsledky budou na začátku příštího roku, pak by vakcína mohla být schválena a jít do výroby.
VAKCÍNY S OSLABENÝM NEBO MRTVÝM KORONAVIREM Tímto směrem jdou hlavně čínské firmy, ve třetí fázi testování jsou Sinovac a Sinopharm, na vývoji se podílejí státní laboratoře ve Wuhanu a v Pekingu. Testy se provádějí v Argentině, Maroku nebo Spojených arabských emirátech.
ZDROJ: NATURE, THE NEW YORK TIMES Horší než koronavirus je mizení racionality Horečné globální hledání vakcíny je zcela výjimečné. Stejně jako všechno kolem pandemie, říká biochemik Jan Konvalinka
Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka dobře ví, jak vypadají viry zevnitř a jakými mechanismy se množí a šíří. Lidstvo podle něho nemá jiné zbraně proti novému koronaviru, než je vynález vakcíny. S týdeníkem Euro hovořil o tom, které vakcíny a proč mají šanci na úspěch, a také o tom, jak se veřejnost nebezpečně zbavuje rozumu a začíná věřit bludům víc než vědě. » Věříte, že očkování bude ta hlavní a rozhodující zbraň proti nové nemoci? Ano. Nejvíce se ve vývoji očkovacích vakcín proti covidu-19 investuje do genetických a virálních vektorových vakcín. Má to nějaký biotechnologický důvod, nebo mohou být všechny vakcíny stejně účinné, například i ty s oslabeným či mrtvým virem, které se vyvíjejí v Číně? Kterým ze zkušenosti věříte vy sám? Nejsem odborník na vývoj vakcín, ale podle mě je hlavním důvodem to, že imunitní odpověď na koronavirové proteiny je obecně velmi slabá. Koronaviry vám ostatně mohou způsobit respirační onemocnění každý rok. Takže je třeba imunitu povzbudit nějakým technologickým trikem – buď tím, že koronavirový protein zabalíme do nějaké nanočástice, to je případ Novavaxu, nebo jeho genovou informaci zabalíme do neškodného, ale silnou imunitní reakci vzbuzujícího adenoviru. O to se snaží ruská vakcína, některé čínské vakcíny i AstraZeneca nebo Johnson & Johnson. Případně pacienta imunizujeme nukleovou kyselinou RNA, která kóduje vhodné geny koronaviru, aby si tu očkovací látku vyráběly buňky příjemce samy. To je cesta, kterou jde Moderna, BioNTech a Pfizer. Největší zkušenosti ale máme s umrtveným virem, tímto postupem se vytvořila většina tradičních očkovacích látek a dnes tak postupuje hned několik čínských projektů. Jako biochemik a nadšenec pro nové technologie moc držím palce Moderně a Novavaxu. Nakonec to ale stejně asi vyhraje Pfizer. Je největší, nejbohatší a má nejvíc zkušeností. Jednou z virálních vektorových vakcín je již povolený ruský Sputnik V. Podobnou vakcínu na bázi adenovirů chystají i Johnson & Johnson a AstraZeneca. Sputnik ale nemá důvěru zdejších lékařů, čím to je, je-li základ vlastně stejný? Jen v tom, že v Rusku zatím běží třetí fáze testů a není dokončena? Tuto vakcínu připravují vynikající virologové z Gamalejova ústavu v Moskvě, v jejich práci věřím. Nedůvěru vzbuzuje podivný a zjevně politicky motivovaný krok, kdy bylo vakcíně uděleno schválení k použití už po prvních klinických zkouškách zahrnujících jen desítky dobrovolníků. Vladimir Putin chtěl zřejmě mít první schválenou vakcínu, a tak to udělal. V testování se nadále pokračuje, držím kolegům z Moskvy palce, ale zatím o jejich výsledcích nic bližšího nevíme.
Vakcínu vyvíjejí skoro všichni. Světová média uvádějí, že se momentálně pracuje na 93 vakcínách. Je to obvyklé i u jiných nemocí, nebo je to výjimečné, protože jde o nový koronavirus? Je to bezprecedentní a zcela výjimečné. Ostatně všechno kolem nového koronaviru je bezprecedentní a zcela výjimečné. > Česko si podle ministra Romana Prymuly už objednalo vakcínu u společnosti AstraZeneca. Může nějak zhatit tuto objednávku to, že jeden pacient ve zkušebním souboru onemocněl příčnou myelitidou? To přerušení testů AstraZenecy je samozřejmě nepříjemná komplikace. Na druhé straně testy v Británii byly opět obnoveny. Podle mě je lepší a dlouhodobě dokonce výhodnější, když je testování pod veřejnou kontrolou a všechny komplikace tohoto typu se zveřejňují a studují, než aby byly utajovány. > Na chřipku se každý rok vyvíjí typově nová vakcína, bude to podobné i u nového koronaviru? Jak náročné jsou na vývoj a výrobu takové varianty? To zatím nevíme, ale podle všeho SARS-CoV-2 mutuje podstatně méně než jiné RNA viry, o chřipce nemluvě. Genom chřipky se skládá z několika oddělených fragmentů, které se mohou ve zvířecím přenašeči volně vyměňovat, takže se může velmi rychle objevit kmen, proti kterému nemáme ani protilátky, ani vakcínu. Není důvod se obávat, že by vakcína proti koronaviru po čase ztratila účinnost, ale vyloučit to neumím. > Ještě v květnu chtělo vakcínu 72 procent Američanů, dnes jen 51 procent. V Česku ji nechce 58 procent lidí, podle STEM/MARK Češi nevěří očkování a bojí se nové látky, zároveň ale tvrdí, že covid19 není závažné onemocnění. Jak se tento odpor dá zlomit? To mě hrozně trápí a odpověď neznám. Tohle neplatí jen pro vakcínu; stále více lidí nevěří, že Američané byli na Měsíci a že je Země kulatá, stále více lidí považuje za největší hrozbu imigranty, aniž by tady nějací byli. Konspirační teorie nás válcují nejen ve vědě, ale také v politice. Přestáváme být schopni se dohodnout na základních faktech, nevěříme autoritám a už vůbec ne politikům. Tuto ztrátu důvěry v racionalitu a ověřitelný, racionální výklad světa považuji za větší hrozbu současnosti než samotný koronavirus. pf
Jičínská vláda podobně jako ruský prezident pustila do praxe vakcínu, jejíž testovací vývoj není úplně dokončen, k dispozici je zatím jen pro armádu.
O autorovi| petr fischer, fischer@mf.cz
