Vědci se shodují – jedině očkovací vakcína může efektivně zastavit nový koronavirus, který způsobil pandemii nemoci covid-19. Na vakcínách se pracuje už od března, kdy vědci popsali genom nového viru. První verze vakcín byly na světě už v dubnu. V závěrečné fázi testování, kdy se látka zkouší na desítkách tisíc dobrovolníků, jsou nyní čtyři vakcíny.
Celkový počet výzkumných projektů směřujících k nové vakcíně proti covidu-19 je neuvěřitelný – devadesát tři! Závodí se nejen o vědecké a lékařské prvenství, ale i o politické symboly a o peníze. A také o důvěru lidí, kteří se nové vakcíny stále více bojí, což platí i o Česku.
Kdo má tedy zatím největší šanci na úspěch a kdo zachrání svět před dalšími pandemiemi nemoci covid-19? Buněčný biolog a bývalý rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer má o favoritech toho bláznivého závodu o život a zdraví jasno: „Pevně doufám, že projekt vektorové vakcíny oxfordských virologů a firmy AstraZeneca, založený na obálkovém glykoproteinu S, má stále ještě šanci být první. A to přes ohlášený vedlejší účinek u jednoho z účastníků třetí fáze klinických testů. V posledních týdnech se však favoritem stala též genetická vakcína na bázi informační mRNA vyvinutá v německo-americko-čínském konsorciu BioNTech – Pfizer – Fosun Pharma.“
V poslední době se podle Grubhoffera objevily i zprávy o
úspěšném vývoji vakcíny založené na imunizaci takzvaným krátkým peptidem z
Achillovy paty koronaviru, který se nachází ve vazebné doméně pro klíčový
receptor ACE-2 na buňkách virem napadeného organismu. „Pokud tato vakcína během
testování uspěje, bylo by to první vítězství peptidové vakcíny, zatím se až na
jedinou výjimku v minulosti, vakcínu proti slintavce a kulhavce, tento
jednoduchý princip nepodařilo s úspěchem využít,“ vysvětluje profesor
Grubhoffer.
Vaccine for president
Nejvíce do vývoje vakcíny doposud investovala americká vláda (10,75 miliardy dolarů), která vložila peníze hned do několika vědeckých projektů a objednala si miliony dávek očkování. Nepoměrně menší peníze (400 milionů eur) vložila do výzkumu a vývoje Evropská unie. Ve hře jsou ale i velké soukromé peníze, které farmaceutické firmy získávají na burze, protože jejich akcie vlivem práce na očkování proti covidu-19 rostou.
Americký prezident Donald Trump ve vakcíně vidí politický
nástroj, který by mu měl zlepšit reputaci, již ztratil kvůli chaotickému boji
proti viru na začátku pandemie, kdy existenci viru dokonce popíral. Vakcína,
věří Trump, mu pomůže na začátku listopadu obhájit post prezidenta. Trump proto
napadl Federální úřad pro potraviny a léky (FDA), který podle něj schválně
brzdí schvalování vakcíny, již americká vláda podle Trumpa mohla a měla mít už
v říjnu.
„FDA je stát ve státě aneb někdo v FDA ztěžuje
farmaceutickým společnostem získat lidi, aby tak mohly vyzkoušet vakcíny a léčbu,“
stěžoval si prezident poté, co AstraZeneca a Oxfordská univerzita musely
zastavit závěrečné testy, protože jeden dobrovolník onemocněl vážným ochrnutím
nervů, takzvanou příčnou myelitidou. Testy sice pokračují dál, ale týdenní
zpoždění a pochybnosti kolem bezpečnosti látky mohou mít na schválení a přijetí
vakcíny vážné dopady.
Politiku z vakcíny dělají i Rusové, kteří jako první používají očkování proti covidu-19 přímo v praxi, aniž počkali na dokončení třetí klinické fáze zkoušek. Několik českých lékařů, mimo jiné Martin Balík, který vede kliniku intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici a jako první v ČR podal pacientovi s covidem-19 zkušební lék remdesivir, vyjádřilo vůči ruské vakcíně velkou nedůvěru. „Jsme v Evropské unii, počkáme, až budeme mít vakcínu z EU.
Brát očkování ze země, která je v úrovni medicíny 30
let za námi, nedává smysl,“ říká Balík. Nedůvěru vůči ruské vědě zmírňuje Jan
Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. „Tuto
vakcínu připravují vynikající virologové z Gamalejova ústavu v Moskvě, v jejich
práci věřím. Nedůvěru vzbuzuje podivný a zjevně politicky motivovaný krok, kdy
bylo vakcíně uděleno schválení k použití už po prvních klinických
zkouškách zahrnujících jen desítky dobrovolníků. Vladimír Putin chtěl zřejmě
mít první schválenou vakcínu, a tak to udělal,“ vysvětlil týdeníku Euro Jan
Konvalinka.
„Rozhodně nezpochybňuji schopnosti ruských virologů, ostatně
Rusko je kolébkou virologie z konce 19. století,“ připojuje se profesor
Grubhoffer. „Gamalejův institut v Moskvě, kde byla vakcína Sputnik V vyvinuta,
patří mezi respektovaná centra mikrobiologického výzkumu. Jedná se
o vektorovou vakcínu na bázi lidského adenoviru, což potvrzuje skutečnost,
že Rusové jsou schopni realizovat moderní technologické projekty.“ Podle
Grubhoffera je největší problém v nedostatečné komunikaci Rusů.
„Se zeměmi civilizovaného světa komunikují zejména
prostřednictvím špionážní činnosti a není jasné, zda respektují pravidla
správné výrobní praxe v biotechnologiích pro farmaceutickou výrobu. Navíc
schvalují očkovací látky, již třetí proti covidu-19 za poslední měsíc, aniž
vakcíny prošly v civilizovaných zemích světa povinnými klinickými testy. V
minulosti se některé sovětské vakcíny proslavily jako zvláště nekvalitní s
velmi nepříjemnými vedlejšími účinky. Příkladem je vakcína proti vzteklině nebo
proti klíšťové encefalitidě.“ Vakcína Sputnik V je vektorová vakcína na bázi
lidského adenoviru pomnoženého v buňkách lidské buněčné linie, a právě proto by
podle Grubhoffera „neměla být povolena k širokému či plošnému očkování bez
přísných klinických testů ve všech třech fázích“.
Dávka za 70, 500, nebo 900?
V klidu a tichosti probíhá vývoj několika vakcín v Číně, kde se nový koronavirus objevil jako první. I čínská vláda podobně jako ruský prezident pustili do praxe vakcínu, jejíž testovací vývoj není úplně dokončen, k dispozici je zatím jen pro armádu.
Politika není jediná věc, která se do vývoje vakcíny od
začátku plete. Jde také jako vždy o peníze a přestože výrobci tvrdí, že
vzhledem k akutnosti potřeb světové populace nebudou ceny očkovacích dávek
horentní, zatím se to nezdá. Německá firma BioNTech a americký Pfizer, kteří
jsou v testování těsně před koncem, slibují cenu 19,50 amerického dolaru
za dávku (asi 470 českých korun). Na této ceně se obě společnosti dohodly
s vládou Donalda Trumpa, která si dopředu objednala 100 milionů dávek.
Naopak konkurenční Moderna, která vyvíjí stejně jako Pfizer
a BioNTech takzvanou genetickou vakcínu, obsahující část genomu nového
koronaviru, mluví o daleko vyšší ceně 37 dolarů (890 korun) za jednu dávku.
Nejnižší cenu vakcíny zatím nabízí britská AstraZeneca, podle níž by jedna
dávka očkování při sériové masové výrobě několika miliard kusů za rok mohla vyjít
na pouhá dvě eura a padesát centů (zhruba 70 korun).
Pandemie nemoci covid-19, která se vrací ve druhé vlně možná
ještě dříve, než se čekalo, se mezitím postarala o největší komplikaci vývoje
vakcín. Zejména lidé ve vyspělých zemích se k nemoci stavějí stále častěji
s velkými pochybami a snaží se ji banalizovat, a to navzdory rostoucímu
počtu vážně nemocných a umírajících. Vakcína už není vyhlížena jako spásná
látka, jak tomu bylo v první vlně.
Nedůvěra neuzdravuje
Důvěra ve vakcínu a preventivní očkování, které by okamžitě ochránilo zejména rizikové skupiny obyvatel, tedy starší a chronicky nemocné, klesá každým dnem. Ve Spojených státech bylo ještě v květnu pro použití vakcíny 72 procent lidí, v září by se nechalo očkovat už jen 51 procent Američanů (Pew Research Center). V České republice je situace ještě horší. Podle zářijového průzkumu společnosti STEM/MARK o očkování vakcínou proti koronaviru uvažuje jen 26 procent lidí, spíše ano pak odpovědělo 16 procent dotázaných. Jasné „ne“ vakcíně řeklo 35 procent lidí, dalších 23 procent by se spíše nenechalo očkovat. Proti vakcíně jsou tedy téměř tři pětiny Čechů.
Důvody k odmítání vakcíny jsou různé – tím hlavním je
podle zjištění STEM/MARK obecný odpor vůči očkování jako takovému, ale i obava
z toho, že vakcína bude málo vyzkoušená. Překvapivě velkou roli hraje i
přesvědčení, že covid-19 není nijak vážná nemoc, aby se kvůli ní lidé nechávali
očkovat. Ostatně totéž se traduje o chřipce. Proočkovanost proti chřipce je
v Česku velmi nízká, a to i mezi lékaři.
„Nedůvěra k vakcínám a očkování v naší zemi je důsledkem rozšířených mýtů o škodlivosti či nebezpečnosti očkování,“ soudí o české nedůvěře Libor Grubhoffer. „Zvláště u infekčních onemocnění s vysokou nakažlivostí pro člověka je plošné očkování bezpečnou vakcínou důležité pro eliminaci infekčního agens z cirkulace v lidské populaci. Děje se tak v důsledku dosažené kolektivní imunity, které zpravidla bez očkování nelze dosáhnout bez vážných zdravotních důsledků či úmrtí.“
Grubhoffer i jiní odborníci jsou nicméně přesvědčeni, že se
tento předsudek podaří změnit. Podstatné ale je, aby vyvinuté vakcíny
vykazovaly vyšší účinnost než minimálních padesát procent a ochránily 60 až 80
procent očkovaných lidí. Ze zveřejňovaných testů se zatím zdá, že taková
účinnost dosažitelná bude.
„Je to reálné, neboť většina velkých farmaceutických hráčů s
imunobiologickým programem má během posledních deseti až patnácti let vyvinuty
funkční platformy pro virové vakcíny, které lze adaptovat na příslušné viry,
tedy platformy na vakcíny proti SARS, MERS, ebole… Firmy také využívají
vážnosti pandemické situace v Latinské Americe, Indii a Austrálii ke klinickému
testování kandidátních vakcín ve 3. fázi testování na velkých počtech
dobrovolníků, 30 až 40 tisících lidí,“ argumentuje Grubhoffer. Výsledky tedy
mohou být nejen rychlé, ale budou i velmi průkazné. Bod zlomu ve vývoji nemoci
covid-19 se snad opravdu blíží.
