Na řízení nemocnic vyděláváme, tvrdí spolumajitel Moravia Steel
Vedení Třineckých železáren očekává, že firma v letošním roce vydělá kolem dvou miliard korun. „Dnes snad neexistuje ocelářský podnik, který by neměl vyšší zisk než loni,“ tvrdí spolumajitel Třineckých železáren a Moravia Steel Tomáš Chrenek.
EURO: Jste ve skupině podnikatelů, která buduje síť nemocnic na severní Moravě. Proč jste do projektu vstupoval? CHRENEK: Zdravotnictví je zajímavou výzvou jak otestovat své manažerské schopnosti a zkušenosti v jiném oboru, než je ocelářství. Uskupení se jmenuje Euromednet, neprivatizuje nemocnice, pouze je řídí. Poskytujeme komplexní zdravotní péči obyvatelstvu, stát do zdravotnických zařízení nemusí vložit ani korunu. Myslím si, že je to celkem rozumná symbióza, zřizovatelům zůstávají většinou ve vlastnictví zdravotnická zařízení, budovy, pozemky a v podstatě celý hardware a my se podílíme na řízení lékařské nebo zdravotní péče. Souběžně s tím se staráme o obnovování přístrojového parku nemocnic. Pokud začínáme tímhle způsobem nějakou nemocnici řídit, v první řadě garantujeme zachování komplexní zdravotní péče a snažíme se jedno až tři místní oddělení vyprofilovat tak, že odborně překračují běžný rámec. V Třinci máme kardiochirurgii, v Šumperku to bude gynekologie a urologie. Programů je poměrně hodně, ale vyplývají z potřeb pacientů. Na druhé straně ani jedna z našich nemocnic na rozdíl od státních nedostává žádné dotace, takže je to zřejmě zásadní výhoda i pro státní rozpočet. Vznikají samozřejmě různé polemiky, třeba prezident České lékařské komory David Rath má diametrálně odlišný názor, ale to jsou jen řeči, u nás jsou vidět konkrétní výsledky.
EURO: Určitě se ale nejedná o charitativní projekt. CHRENEK: Samozřejmě že ne. Stát na něm vydělá tím, že do něj nemusí dávat peníze, my zase nemocnice řídíme tak, že z nich máme zisk. Poměr mezi tím, co se ušetří a kolik na tom vyděláme, je řádově ve prospěch úspor. Tím, že stát nemusí nemocnici dotovat, ušetří například 150 milionů korun, Euromednet vydělá třeba pět milionů. Platíme manažery, doktory, primáře, jsou bodováni na základě dosažených ekonomických výsledků. Je to normální firma, která funguje, mimo jiné na kardiochirurgii v Třinci je operační sál, kde se operuje čtyřiadvacet hodin denně. Neexistuje, že by někdo čekal na operaci třeba týden.
EURO: Vložil jste do Euromednetu nějaké své peníze? CHRENEK: Nejsem investor.
EURO: Kdo za ním stojí? CHRENEK: Vlastníky jsou lékaři, kteří skupinu v roce 1996 zakládali.
EURO: Moravia Steel ovládá společnost AB Barrandov. Kolik akcií v ní máte? CHRENEK: Nedávno jsme dokoupili 20,5 procenta, nyní vlastníme 99,7 procenta firmy.
EURO: Před časem jste ale tvrdili, že AB Barrandov prodáte… CHRENEK: Jednali jsme s několika zájemci. Na základě vnitřní výkonnosti Barrandova jsme ale došli k závěru, že cena, kterou nabízejí, neodpovídá zdaleka hodnotě společnosti. Je také třeba přiznat, že jsme se delší dobu o firmu akcionářsky nestarali. Nyní se snažíme Barrandov nějakým způsobem oživit a vytvořit z něj společnost s identickou firemní kulturou, jakou má zbytek skupiny Moravia Steel. Samozřejmě se jedná o zcela jiný druh podnikání. Jinak se pracuje s valcíři a jinak s umělci. Navíc je tam ta neslavná historie z časů Václava Marhoula, kdy vznikaly desítky milionů ztrát a kdy Marhoul rozprodával firmu v podstatě nadrobno. Tehdy začal ten zásadní existenční problém Barrandova. Koncem září jsme zaplatili poslední splátku, padesát milionů korun, Fondu národního majetku. Celkem to bylo půl miliardy.
EURO: Jaké máte s ateliéry další plány? CHRENEK: Je tam několik segmentů podnikání. Část nesouvisí s filmem, to jsou pozemky. Je možno je rozvíjet developerským způsobem, ale to není naše časová priorita. Pozemky mají nulové náklady a dají se dobře a efektivně využít v budoucnu. Nejme v nemovitostech kovaní, proto pro tenhle projekt hledáme partnera. S několika firmami již jednáme.
EURO: A oblasti, které souvisí s filmovým průmyslem? Chrenek: Ty jsou tři, film, reklama a televize. Na velmi dobré úrovni je spolupráce s Novou, finalizujeme dlouhodobou spolupráci až do roku 2017, do té doby má Nova udělenou licenci. Druhý segment je film, který je zase velice specifický. Na Barrandově se točí projekty velikého rozsahu, již čtvrtým měsícem například Oliver Twist. Pro příští rok očekáváme dva až tři velké filmy. Barrandov má obrovskou výhodu ve svém tradičním zázemí, jsou zde lidé, kteří dokážou postavit takové dekorace, jaké nevytvoří v Evropě nikdo jiný. Není to o tom, že dotujeme ceny nebo že máme vylepenou reklamu na silnici.
EURO: Stále se ale hovoří o vznikající konkurenci v Maďarsku a Rumunsku.
CHRENEK: V Maďarsku se zatím neděje nic, mají naopak problém vůči americkým producentům, protože se tam točí hodně porna. A pokud s Prahou porovnáme zázemí v Rumunsku, tak je vůbec škoda o něčem takovém uvažovat. Chystáme na Barrandově investice, které zlepší zázemí pro filmaře, protože tam jsou dnem i nocí, potřebují se dobře najíst, a odpočinout.
Musím ale říci, že v rámci filmových projektů vznikají i některé nepříjemné situace, především s některými místními tvůrci. Například Jiří Pomeje v AB Barrandov nechal 3,5milionový dluh, který není schopen splatit, protože je totálně insolventní, má odstavený majetek. Martin Dejdar tam zase v rámci natáčení svých děl vytvořil přes 4,5 milionu nezaplacených závazků. Pro tyhle lidi Barrandov rozhodně otevřený není.
Co se týče reklamy, tu se snažíme soustředit do menších ateliérů v Hostivaři. Pro reklamu je Barrandov atraktivní v tom, že jsme schopni nabídnout jejím tvůrcům kompletní služby počínaje vyvoláním materiálů přes dabing až po rekvizity. Na Barrandově je obrovský hangár, kde najdou veškeré rekvizity a oblečení, na které si vzpomenou, pro lovce mamutů nebo uniformy SNB z konce osmdesátých let. Stačí, když přijdou a vyberou si, co potřebují.
EURO: Sám jste si už nějaký kostým vypůjčil? CHRENEK: Ne, já jsem spokojen s tím, co mám na sobě.
EURO: Klíčovým byznysem Moravia Steel ale i nadále zůstane ocelářství. Vydrží současný boom oboru i v dalších měsících? CHRENEK: Naštěstí ano, ceny jdou stále nahoru, podstatně víc, než jsme předpokládali. Nárůst se nezastavil, je naopak dynamičtější. Do velké míry je vše ovlivněno situací ve světě, poptávka je značná hlavně mimo Evropu. Předpokládáme, že Čína bude ještě minimálně první pololetí roku 2005 tenhle trend vykazovat a souběžně s tím se v brzké době, otevře další „východní fronta“, indický trh. Zde je na rozdíl od čínského trhu mnohem méně kapacit, v Indii bude zapotřebí stavět nové ocelárny na zelené louce, což se na světovém trhu s ocelí jistě projeví. Evropa je dnes předurčená ke konjunktuře, určitě ji zachová i v příštím roce.
EURO: Konkurence si stěžuje na nepřiměřené zdražování vstupů. CHRENEK: Především koksovatelné uhlí, koks a železná ruda se dostávají do absolutně nevídaných položek, kde několikanásobně překračují průměry posledních pěti let. Zdražilo námořní přepravné. Postavit nákladní námořní loď je možné považovat za jednu z nejrychleji návratných investic. V podstatě dvě plavby přes oceán náklady na výstavbu zaplatí. Před čtyřmi, pěti lety se za přepravu železné rudy z Brazílie do Evropy platilo 4,5 dolaru za tunu, současná cena je na úrovni kolem osmdesáti dolarů. Taková inflační spirála postihne i jednotlivé spotřebitele, například mezikvartální nárůst u dlouhých výrobků je pět až deset procent.
EURO: Někteří analytici upozorňují, že poptávka po oceli je tak velká, že není nutné investovat do modernizace závodů, že trh spolkne takřka cokoliv… CHRENEK: Investujeme v několika rovinách. První je základní obnova, která nyní probíhá, je nutná a týká se dvou druhů hlavních agregátů. To je prostá obnova, v základních prostředcích hutnické prvovýroby se v podstatě nedá počítat s nějakou návratností. Souběžně s tím masivně investujeme do segmentu výrobků s nejvyšší přidanou hodnotou, které směřují především do automobilek. Pro příští rok počítáme s objemem investic ve výši 1,8 miliardy korun.
EURO:Takže se Třinecké železárny dnes orientují především na produkci pro automobilový průmysl? CHRENEK: S tím jsme začali zhruba před čtyřmi roky, kdy jsme koupili Kladno Dříň. Dneska jsme v zásadě změnili proporci mezi výrobky, kde hlavními zákazníky jsou firmy ze stavebnictví a produkty pro automobilky a strojírenství. Před několika lety byl poměr výroby osmdesát procent ku dvaceti ve prospěch stavebnictví. Nyní je to pětatřicet procent pro stavebnictví a pětašedesát pro automobilky a strojírenství. Ve stavebnictví se nedostaneme na nulu, protože trh existuje, jeho absorpční schopnost je značná, ale chceme obsluhovat jenom lokální zákazníky. Nesnažíme se produkci pro stavebnictví vyvážet, protože logistické náklady jsou skutečně vysoké.
EURO: Co uděláte se dvěma miliardami korun, které Třinecké železárny dostaly od státu? CHRENEK: Je nutné upřesnit, že jako státní pomoc jsme dostali antimonopolním úřadem schválených 780 milionů korun na ekologii za podmínky, že identický objem, tedy dalších 780 milionů deponujeme navíc z našich zdrojů. Jsou schválené projekty, na které se peníze mohou čerpat, ekologie, věda a výzkum, zaměstnanost. Zbytek z uvedené částky dělá komerční operace, kdy jsme státu prodali zhruba deset procent akcií společnosti Ispat Nová huť za 1,633 miliardy korun.
EURO: Jak vynaložíte peníze, které jste dostali za akcie? CHRENEK: Odpovídají zhruba objemu investic, který máme připravený pro příští rok.
