Sparta může být jako investice i zcela neúspěšná, říká partner J&T
Daniel Křetínský (29) pochází z Brna, kde vystudoval Právnickou fakultu a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Absolvoval několik zahraničních stáží, mimo jiné na Právnické fakultě Université de Bourgogne v Dijonu. V letech 1994 až 1999 vykonával právní praxi v advokátní kanceláři Gottweis & Partner. Do skupiny J&T nastoupil v červenci roku 1999 jako právník J&T Asset Management. Prošel několika posty, v současnosti zastává pozici partnera finanční skupiny J&T a jednatele J&T Investment Advisors. Hovoří francouzsky a anglicky. Je svobodný, ve volném čase se věnuje cestování, výtvarnému umění a fotbalu.
EURO: Co vedlo finanční skupinu J&T k tomu, aby dala peníze do fotbalu, konkrétně do Sparty Praha? KŘETÍNSKÝ: J&T nikdy neplánovala investici do českého sportu. Sparta se objevila jako příležitost. Když jsme se začali myšlenkou její akvizice zabývat, tak se v první fázi zdálo, že by tato investice mohla mít silný realitní aspekt. Totiž že skrývá velkou možnost kombinovat realitní a sportovní obchod. To se v průběhu vyjednávání nepotvrdilo, ale díky tomuto prvotnímu impulsu jsme zjistili, že to může být dobrý byznys. Při základním rozhodování hrálo klíčovou roli naše přesvědčení, že Sparta bude s relativně vysokou mírou pravděpodobnosti schopna v budoucnu generovat poměrně dobré cash flow a že investovat peníze tímto směrem má smysl. Neočekáváme, že to bude velmi zisková investice, ale že splní naše základní požadavky na návratnost.
EURO: Nemovitosti sportovního klubu nemají takovou hodnotu, jakou jste si původně představovali? KŘETÍNSKÝ: Vycházeli jsme z nepřesné představy, jaké reality jsou v portfoliu Sparty. Zjistilo se však, že nejsou součástí majetku Sparty, popřípadě nejsou v tomto smyslu využitelné.
EURO: Liší se návratnost investice do Sparty od jiných projektů J&T? KŘETÍNSKÝ: Mírně. Pokud se podíváme na podobnou investici a konkrétní cash flow, které ve Spartě plánujeme, tak bychom byli ve spodním rámci toho rozpětí. Je potřeba také říci, že Sparta, na rozdíl od většiny ostatních podniků, může skončit i neúspěchem. Zatímco v případě naprosté většiny ostatních korporátních investic pro nás neúspěch znamená výnos deset nebo dvanáct procent ročně. Sparta může být jako investice i zcela neúspěšná v tom smyslu, že v určité variantě scénáře přijdeme o část vložené jistiny. Stejně tak má Sparta obrovský potenciál směrem do plusu. Může to být projekt, který se, měřeno výkonem za pět let, může zařadit mezi nejlepší projekty J&T.
EURO: V jakém časovém horizontu počítáte s návratností této investice? KŘETÍNSKÝ: Všeobecně je možné říci, že se čisté cash flow Sparty v případě účasti v Lize mistrů může blížit výnosu na úrovni 20 procent ročně. Přičemž se domníváme, že vzhledem k trendům, které jsou v Západní Evropě, a které jsme analyzovali, je prostor pro zlepšení.
EURO: Takový plán ale počítá s každoroční účastí v Lize mistrů. KŘETÍNSKÝ: Vztahuje se na rok, kdy Sparta hraje Ligu mistrů. Pokud se soutěže zúčastní a uhraje dobrý výsledek, může přijít úspěšný prodej hráče do zahraničí, skutečný výnos tak může být výrazně vyšší. Naopak, pokud se klub do Ligy mistrů neprobojuje, tak bojuje o to, aby nevykázala v daném roce ztrátu.
EURO: Je možné očekávat, že se v poolu sparťanských sponzorů někdy objeví firma ze skupiny J&T? KŘETÍNSKÝ: Dokážeme si to představit, ale spíše doplňkově. Sparta je mimořádně silný marketingově-reklamní nástroj, a my nepotřebujeme čerpat výhody, které nabízí. Nepůsobíme na retailovém trhu a pro nás například reklama na dresu, podstatné výhody nepřináší, zatímco přítomnost sponzorů má pro ně samotné absolutní komerční přínos a bylo by nesmyslné této výhody nevyužít.
EURO: Vy osobně sedíte v orgánech Sparty jako fanoušek klubu, nebo pouze jako byznysmen, který hlídá finanční toky? KŘETÍNSKÝ: Kdybychom necítili určitou blízkost k fotbalu, tak nevstoupíme do investice s tak rizikovým prvkem, jako má Sparta. Jsem ale přesvědčen, že zálibu pro fotbal - ve fázi rozhodování zda do transakce jít – se podařilo odfiltrovat, naše kalkulace tím nebyla zkreslená.
EURO: Podstatná část sportovního byznysu je postavena na ne zcela predikovatelných faktorech. Kolik let jste schopni sanovat rozpočet letenských v případě opakovaného nepostoupení do Ligy mistrů? KŘETÍNSKÝ: Jednou nepostoupit neznamená žádnou tragédii, opakovaná neúčast by byla špatná. Klub by ztratil schopnost dosahovat dobrých příjmů z transferů svých hráčů. Ve chvíli kdy by začal padat i tento druhý, momentálně klíčový pilíř, příjmů, dostala by se Sparta do ekonomických potíží, což by zřejmě mělo dopad na další zdroje výnosů, kterými jsou peníze od sponzorů a z návštěvnosti. Zatím nemáme ani interně jasno v tom, jestli je kritická mez po dvou nebo třech nepostupech za sebou.
EURO: Uvažujete o obdobné sportovní transakci? KŘETÍNSKÝ: Žádnou další nepředpokládáme, v rámci České republiky si to nedokážu představit vůbec a nic podobného nezvažujeme ani v zahraničí.
EURO: Počítá J&T s odchodem ze Sparty v krátkodobém, či střednědobém horizontu? KŘETÍNSKÝ: Ve chvíli, kdy někam vstupuje J&T, je to často spojeno s představou krátkodobé, maximálně střednědobé investice. To je charakteristika, která by byla správná pro stav před třemi lety. Nyní jsme v jiné situaci. Objem našich aktiv je dostatečný pro to, abychom si mohli dovolit i dlouhodobé pozice a z jednotlivých investic exitovat i formou postupných splátek z cash flow, například dividend. Kdybychom si prošli jednotlivé majetkové účasti, tak zjistíme, že u řady z nich je to dokonce současná strategie. Dnes jsme dostatečně silní na to, abychom nebyli pod žádným prodejním tlakem a mohli si dovolit většinu našich majetkových účastí držet střednědobě i dlouhodobě.
EURO: Znamená to, že skupina J&T zbohatla a mění strategii? KŘETÍNSKÝ: Mění a souvisí to s vývojem. V minulosti proběhla prvotní akumulace kapitálu. Dokud nemáte dostatek zdrojů, nemůžete si dovolit být dlouhodobým hráčem. J&T jako lokální hráč dokázala dobře zvládnout akviziční, popřípadě prodejní proces, i proto, že uměla dobře vyhodnotit lokální rizika a získat tím obrovskou konkurenční výhodu proti strategickým hráčům. Struktura J&T a celý rozhodovací proces je také extrémně rychlý a flexibilní, což je v akviziční fázi nesmírně cenné. Když se dokážete mimořádně rychle rozhodovat, můžete za rychlost inkasovat prémii. Když se podíváte na naše minulé kroky, zjistíte, že jsme do určité doby mohli většinou téměř v okamžiku akvizice slavit, protože jsme věděli, že již v tom momentu jsme v plusu.
EURO: V jakých úrovních se pohybují výnosy? KŘETÍNSKÝ: U již uzavřených obchodů je rozptyl ohromný. Výnosy byly zpravidla v řádu mnoha desítek, podařily se i stovky procent.
EURO: O skupině J&T se stále mluví jako o mafiánech ze Slovenska. To asi není moc příjemné? KŘETÍNSKÝ: Tohle je proces, který bude nesporně nějakou dobu trvat. Před dvěma, třemi lety jsme o tomto tématu vedli intenzivní debatu, co všechno musíme udělat pro to, abychom tyto fámy potlačili. Je potřeba si uvědomit, že pro to existovaly v zásadě ideální podmínky. J&T patřila extrémně mladým lidem, za druhé Slovákům, a za třetí, jsme v českém prostředí. Zde je permanentní potřeba srovnávat se s okolím a tato tendence srovnáváni často vede k apriori despektnímu přístupu. Zejména, pokud o někom máme málo informací a ve chvíli, kdy je to mladý Slovák, s hodně penězi, se logicky vytváří prostor pro nejrůznější pověsti. Patrik Tkáč (spolumajitel J&T, pozn.red.) zastával v počátečním období stanovisko, pojďme dělat normální byznys, ve chvíli, kdy budeme fungovat na trhu pět let a bude zřejmé, že jsme se nedopustili ničeho, co by nám mohl někdo vyčítat, tak se vnímání firmy zásadně zlepší, protože nejlepším argumentem je pozitivní reference. Myslím, že se vnímání veřejnosti zlepšuje i díky výrazně lepší komunikaci, kdy o našich obchodech otevřeně hovoříme.
EURO: Ovládáte významný podíl v Pražské energetice. Majoritní akcionáři dalších pražských energetických firem připravují jejich nové uspořádání a strukturu. Účastníte se těchto jednání? KŘETÍNSKÝ: Přímo ne. Začínáme komunikovat jednak s akcionáři Pražské energetiky a obecně s hráči v energetickém sektoru. Chceme nabídnout naši vizi působení ve firmě. Ta není totožná s budováním velkého energetického holdingu. Chceme se především dohodnout na modelu fungování, bohužel jsme ve fázi, kdy nemohu hovořit o detailech. Chceme navýšit naší pozice tak, aby byla dokonce majoritní a rádi uzavřeme dohodu se současným majoritním akcionářem o spolupráci Naším cílem je dlouhodobě působit na energetickém trhu, kontrolovat a mít rozumný podíl na trhu dodávek elektrické energie konečným zákazníkům.
EURO: Máte zájem o distribuční část nebo obchod? KŘETÍNSKÝ: Pro nás je klíčová prodejní část, ta dodavatelská.
EURO: Většina konkurentů v elektroenergetice chystá vystavbu nových elektráren, půjdete stejným směrem? KŘETÍNSKÝ: Naše ambice v oblasti výroby elektřiny souvisí s další vývojem našeho akcionářského podílu v Pražské energetice. Pokud se nám podaří dosáhnout cíle, získat skromný a omezený podíl na trhu dodávek elektřiny, to znamená tří až pěti terawatthodin elektrické energie pro konečné spotřebitele v České republice, považujeme za racionální, porozhlédnout se po vhodném zdroji, který by část té potřeby pokrýval, ale to je hypotetická otázka.
EURO: Máte zájem proniknout do oborů, ve kterých zatím nepůsobíte? KŘETÍNSKÝ: Současné podnikové portfolio J&T je v rámci České republiky extrémně roztříštěné. Souvisí to s tím, že jsme nakupovali poměrně oportunisticky. Snažili jsme se využít svého transakčního know how, nakupovat to co je levné. To mělo smysl ve chvíli, kdy jste předpokládali relativně krátkodobý nebo střednědobý horizont investice, kdy při dobré přípravě podniku můžete ve správném okamžiku inkasovat maximální prémii. To je příčina roztříštěnosti. Jsme v kabelářském průmyslu, masném, výrobě kondomů, máme společný projekt na IT firmu. Naším zájmem je v tuto chvíli působit ve dvou až třech oborech jako strategický hráč, myslím v rámci podnikové sféry. V rámci korporátních investic je snaha mít dvě až tři oblasti strategickéhjo zájmu plus doplňkové, některé oportunisticky motivované investice. Ve chvíli, kdy uvidíme, že je dobrý konkrétní podnik, který lze pořídit za dobrou cenu, a jeho byznysu bude perspektivní, tak jsme připraveni jej koupit přesto, že nespadá pod žádnou ze strategických oblastí. To by mohl být příklad i společnosti Vodní sklo, drobná akvizice, ale nesmírně profitabilní. Byla by škoda si stanovovat nějaká omezení, tím bychom ztratili jednu z našich klíčových výhod, to je flexibilita, jen je posoudíme malinko přísněji.
EURO: A zmíněné strategické oblasti? KŘETÍNSKÝ: Jednou z nich je energetika, druhým segmentem, který úzce souvisí s tím prvním je energetické strojírenství. V tuto chvíli je to Kablo Elektro a ČKD Blansko strojírny. Třetí segment v zásadě hledáme, je tam několik alternativ a identifikujeme, která z nich by byla zajímavá. V tuto chvíli bych o nich nerad mluvil konkrétně, pouze o jedné ze zvažovaných, tou je masný průmysl.
EURO: Vláda připravuje privatizaci několika podniků se státní účastí, máte o některé zájem? KŘETÍNSKÝ: Situaci průběžně monitorujeme. Snažíme se identifikovat, která ze státních účastí by mohla být nabídnuta k prodeji. Vše se v čase vyvíjí, zatímco některé účasti by nám před dvěma lety žádný smysl nedávaly, dnes může být stav opačný. Nejsme rozhodně hráč, který z aktuálních privatizací může mít ambici koupit Český Telecom. Mezi firmami, které mohou být určeny k prodeji, jsou takové, které by nás mohly zajímat, například Česká správa letišť.
EURO: Začíná se opět hovořit i o dokončení privatizace Severočeských dolů, zúčastníte se případného tendru? KŘETÍNSKÝ: Jsem přesvědčen, že pro nás nebude v této privatizaci existovat žádný prostor. Argumentace je jednoduchá. Domnívám se, že vláda nepřistoupí k vyhlášení dalšího výběrového řízení. Pokud bych se v tomto předpokladu mýlil a tendr by vyhlášen byl, rozhodně se jej zúčastníme. Na druhou stranu se domnívám, že k vyhlášení soutěže nedojde, a pokud prodej proběhne, předpokládám, že spíše ano, tak formou přímého prodeje. Pak je zapotřebí říci, že bude uskutečněn s někým, kdo má jakousi dodatečnou výhodu, argumentaci, proč by měl doly získat právě on. Tady existují dvě firmy, které takový dodatečný argument nabízí, je to ČEZ a Appian Group. Zatímco privatizace do rukou ČEZ je řešení, které posílí hodnotu a stabilitu firmy, prodej Appianu je mimořádně nešťastný.
EURO:Můžete své tvrzení vysvětlit? KŘETÍNSKÝ: Argumenty, uváděné na podporu privatizace do rukou Appianu, nebyly pravdivé. Synergické efekty, které by vznikly spojením dvou hnědouhelných firem téměř neexistují, jsou naprosto zanedbatelné. Za druhé, jakékoliv snižování nákladů není potřebné, protože severočeské hnědé uhlí je vynikající palivo, které není v horizontu nejméně deseti let ohroženo konkurencí. Je to vynikající zdroj, který bude vlastníkům zaručovat dobré budoucí cash flow. Ve chvíli, kdy by došlo k spojení hnědouhelných firem, vznikne silný monopolní subjekt na straně dodavatele, který by kontroloval asi devadesát procent dodávek uhlí do ČEZ, a většinu volného trhu s hnědým uhlím. To by se naprosto jednoznačně projevilo ve dvou ohledech, růstu cen uhlí a možnosti získání enormního vlivu na tuzemskou hnědouhelnou energetiku.
EURO:Z jakého důvodu? KŘETÍNSKÝ: V horizontu několika málo let budou muset být zahájeny projekty na obnovu uhelných elektráren. Ve chvíli, kdy nebudete mít k dispozici dlouhodobé kontrakty na dodávky uhlí, se stanovenými cenovými vzorci, tak je snad za této situace ani nemůžete obnovit. Musíte se dohodnout s monopolním dodavatelem uhlí, kdo a za jakých podmínek obnoví elektrárnu. Ve chvíli, kdy on má zájem do jejich výstavby vstoupit, je naprosto jasné, jaký bude obsah dohody a nemáte možnost dosáhnout jakékoliv nápravy.
