Nejsou lidi

Klíčovým zákazníkem softwarové firmy je Komerční banka

Psalo se léto roku 2001. Svět informačních technologií těžce vydýchával splasknutí dot-comové bubliny a pád mnoha internetových firem. Majitelé Cleverlance, rok a půl staré české softwarové společnosti, v té době řešili doslova existenční problém – německý Nuag, takřka dvorní odběratel služeb a produktů od Cleverlance, zkrachoval a řada dodavatelů včetně české technologické firmy valnou část svých peněz už nikdy neviděla. Cleverlance, v té době orientovaná prakticky jen na zahraniční trhy, měla před sebou ultimátum: buď její manažeři během tří měsíců najdou práci v Česku, nebo firma s patnácti zaměstnanci skončí. Podařilo se. Komerční banka (KB), která hledala dodavatele pro vývoj internetového bankovnictví, si vybrala právě Cleverlance. Z jednoho projektu se postupem času vytvořilo silné partnerství podložené řadou úspěšných projektů i čísly. Dodávky pro KB se na loňském 180milionovém obratu Cleverlance podílely více než jednou třetinou.

Osudová dovolená.

„Myslím si, že až teprve potom, co firma alespoň jednou zažila existenční potíže a dokázala se s nimi vyrovnat, je skutečně zralá. Že bychom to ale chtěli prožít dvakrát nebo třikrát, po tom skutečně netoužíme,“ řekl časopisu eBiz loni na podzim Jakub Dosoudil, generální ředitel a poloviční vlastník Cleverlance. Dalších případných existenčních problémů firmy, kterou spoluzakládal, se však bohužel dožít ani nemůže. Loni o Vánocích se svou přítelkyní Michaelou Beránkovou, která v Cleverlance působila jako manažerka vzdělávacího centra, zahynul na thajském ostrově Phi Phi pod vlnou tsunami.
„Ztráta to byla především na osobní, lidské úrovni, složitá situace ale nastala i uvnitř společnosti. S Jakubem jsme si vzájemně důvěřovali, nikdy jsme nestrkali nos do práce toho druhého. Zatímco já jsem měl na starosti technologickou stránku fungování firmy, on řešil veškeré finanční, obchodní a marketingové záležitosti. Přesto se však dá s odstupem času říci, že ani zaměstnanci, ani zákazníci žádné zásadní změny po této smutné události nepocítili,“ říká Dobromil Podpěra, Dosoudilův kamarád, výkonný ředitel a 50procentní vlastník Cleverlance.
Ačkoli firma přišla o své dva klíčové manažery, Podpěra tvrdí, že Cleverlance „jede“ dál. „Jakubovi rodiče, kteří se s největší pravděpodobností stanou nástupci jeho podílu, jsou s námi v pravidelném kontaktu. Mají plnou důvěru v management, nehodlají jejich část firmy prodávat,“ podotýká.

Vývoj místo pronájmu.

Ačkoli Cleverlance vznikla jako firma vyvíjející software pro zahraničí, dominantními odběrateli jsou dnes především české společnosti z finančního a telekomunikačního sektoru. „Příjmy z exportu loni nedosáhly ani jednoho procenta obratu, především kvůli nárůstu zakázek na českém trhu a také kvůli nevýhodnému kurzu koruny. V Evropské unii však vidíme velký potenciál, podíl zahraničních příjmů na tržbách bychom už letos chtěli zvýšit na pět procent,“ říká Podpěra.
Zatímco v začátcích svého podnikání působila Cleverlance jako „pronajímatel“ technologické kapacity, tedy svých lidí, jiným společnostem (takzvaný bodyshopping), dnes je plnohodnotnou softwarovou firmou vyvíjející vlastní produkty. „Hrálo nám do karet, že ještě před pár lety se systémoví integrátoři nechtěli zabývat vývojem softwaru, protože to pro ně nebyl příliš lukrativní byznys. Tím vznikl prostor pro nás i další lokální technologické firmy,“ vzpomíná Podpěra.

Na banky!

Jako důležité se ukázalo založení mobilní divize Cleverlance v roce 2002, jejímž produktem je například nedávno uvedená služba Komerční banky s názvem Mobilní banka. „Je to služba pro mobilní telefony velmi podobná internetovému bankovnictví, uživatelům nabízí mnohem vyšší komfort on-line ovládání účtu než přes textové zprávy SMS. Navíc se nová verze programu nainstaluje vždy sama, automaticky při připojení zákazníka, klienti tak nemusí chodit s telefonem na pobočku banky,“ tvrdí výkonný ředitel firmy. Speciální softwarová řešení dodává Cleverlance například i do eBanky či Hypoteční banky. Největším zlomem v historii Cleverlance byl loňský rok, kdy firma podle Podpěry „dospěla“. „Do té doby jsme se podíleli jen na jednom či dvou článcích celého softwarového řetězce, od loňska jsme schopni vlastními silami zajistit celý proces od zadání, přes vývoj produktu až po jeho instalaci a podporu nebo potřebné opravy,“ vypočítává Podpěra.

Roste cena práce.

Rozšíření portfolia s sebou přináší potřebu dostatečného množství kvalifikovaných lidí. „Na začátku loňského roku jsme si stanovili střednědobou strategii, jejíž součástí je kromě plánu obratu a služeb také potřebný počet zaměstnanců. Jenže svá technologická centra v Česku otvírají firmy jako DHL, Accenture či Sun Microsystems, trh s lidským kapitálem se tak přiostřuje. Dostupnost lidí je čím dál tím horší a cena práce stoupá,“ stěžuje si Podpěra. Cleverlance v současnosti zaměstnává více než dvě stovky pracovníků, ale dalších minimálně dvacet hledá. „Jsme doslova vyprodaní. Jedeme naplno, ale mohli bychom i víc, kdyby byli lidé,“ dodává Podpěra.
I přesto se prý společnosti podaří dosáhnout letošního plánu tržeb, který počítá s obratem kolem 270 milionů korun. „Dvojnásobný nárůst tržeb, který jsme vykazovali od založení Cleverlance, se při takovéto velikosti firmy již nedá zvládnout,“ míní Podpěra. V otázce hospodaření společnosti nechce být příliš konkrétní, říká pouze, že od svého založení je Cleverlance zisková, byť ve „zlomovém“ roce 2001 to bylo jen pár tisíc korun. „Dalo by se říci, že zisk roste úměrně s obratem,“ dodává.

Graf (nebo tab.): S počtem zaměstnanců rostou i tržby
(obrat v milionech korun a počet zaměstnanců Cleverlance)
rok obrat počet zaměstnanců
2000 7 10
2001 15 35
2002 32 60
2003 78 100
2004 182 190
Pramen: Cleverlance