Nejspokojenější zaměstnanec? Mladý vysokoškolák z Jižní Moravy

Nejvíce spokojeni jsou ve svém zaměstnání mladí vysokoškoláci do šestadvaceti let věku z Jihomoravského kraje. Téměř dvěma pětinám pracujících v Česku se jejich zaměstnání nelíbí, přesto o změně neuvažují. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat personální agentura Wincot People.

Šetření formou online dotazování na vzorku 525 jedinců z různých koutů republiky provedla agentura pro výzkum trhu IPSOS. Podle jeho závěrů je se svým dosavadním zaměstnáním v Česku v průměru spokojeno 44,2 procenta pracujících. Nejvíce jsou se svou prací jednoznačně spokojeni mladí lidé ve věku 18 až 26 let. Se zvyšujícím se věkem naopak spokojenost s prací klesá. Ve věkové kategorii 54-65 let je se svou prací spokojeno jen 39,9 procenta lidí.

Svůj podíl na tom má fenomén stárnutí jako takový. Podle ředitele Psychiatrického centra Praha Cyrila Höschla za to může postupné „vyprazdňování perspektivy růstu, rozvoje a kariérního postupu. V některých profesích se navíc u mnohých rozvíjí tzv. syndrom vyhoření,“ dodává.

Nejspokojenější jsou podle studie pracující v Jihomoravském kraji (53,4 procenta). Naopak nejméně spokojeni jsou lidé se svým zaměstnáním v kraji Karlovarském (30,8 procenta). Ženy jsou přitom obecně v zaměstnání spokojenější než muži a to o 4,4 procentního bodu. Spokojenost v zaměstnání se liší i podle stupně dosaženého vzdělání. Platí přitom, že nejspokojenější jsou vysokoškoláci (50,6 procenta), o 8,9 procenta méně jsou pak spokojeni lidé s výučním listem.

A co ti, kteří ve své práci spokojeni nejsou? Až dvě pětiny oslovených respondentů (36 procent) prohlašují, že to sice v jejich zaměstnání skřípě či ho přímo nemají rádi, ale přesto jeho změnu v dohledné době nezvažují. Nejvíce (15,4 procenta z nich) se obávají rizik souvisejících se změnou práce v podobě přijímacích pohovorů či možného rozvázání poměru ve zkušební době.

Přečtěte si, jak je to letos v Česku s nezaměstnaností: Nezaměstnanost opět klesla. Více volných míst bylo před osmi lety

Rizik spojených s hledáním nové práce se nejvíce obávají v kraji s tradičně vysokou nezaměstnaností a sociálním vyloučením na Ústecku (27,5 procenta respondentů). Naopak nejméně obav z téhož mají lidé na Liberecku (5,3 procenta) a v Jihočeském kraji (6,5 procenta). Ve svých obavách, které jim brání měnit zaměstnání, naopak jihočeští respondenti bezkonkurenčně vedou v kategorii „nechci nic měnit, protože v této práci už vím co a jak“ s 32,3 procentního bodu respondentů. Z psychologického hlediska se na neochotě jít do rizika podle Höschla podepisuje ztráta iniciativy spojená se stereotypní náplní práce. Svou roli hrají objektivní hlediska i obavy, míní Höschl. Zejména pak snižující se šance získat jinou práci ruku v ruce s postupujícím věkem.

Českou republikou tak zjevně obchází obavy z ageismu a diskriminace lidí po padesátce spolu s obavou, že se již starší jedinec v novém pracovním procesu nedokáže aklimatizovat. Ta může být zčásti i díky dynamickému technologickému pokroku posledních let pronikajícímu do profesionálního prostředí tu více tu méně založena na realitě.

Dále čtěte:

Počet důchodců v exekuci stoupl, senioři se vrací do práce

Šedá, ale naše. Co nám stínová ekonomika říká o fungování státu

Kariéra. Kvůli ní Češi překvapivě nejčastěji mění zaměstnání