Menu Zavřít

Nejštědřejší připojištění je zároveň nejslabší

21. 1. 2010
Autor: profit

Zájemci o penzijní připojištění mají už půl roku právo na informace o nákladech penzijního fondu a o výši provize, kterou za jejich smlouvu zprostředkovatel získá. Ta se pohybuje od dvou do pětinásobku měsíčního vkladu.

Autor: Martin Siebert

Za prodej penzijního připojištění, které klientovi vynáší nejméně ze všech penzijních fondů, dostane zprostředkovatel jednu z nejvyšších provizí. Řeč je o penzijním fondu AXA, který za poslední tři roky v průměru připsal klientům výnos 1,56 procenta za rok. Zprostředkovatel, který přemluví třicetiletého klienta, aby si spořil na penzi právě u AXA 450 korun za měsíc, vyinkasuje od fondu 2376 korun. To je více než pětinásobek měsíčního vkladu.

Ostatní penzijní fondy by u takového klienta vyplatily provizi kolem trojnásobku měsíční úložky. Nejnižší provizi uvedl penzijní fond Komerční banky. Penzijní fondy Allianz a AEGON konkrétní částku pro modelový příklad nespočítaly. Právě s odvoláním na různou výši provize u různých prodejních sítí.

Provizi se lze vyhnout u penzijního fondu ING. „V případě, že si klient zřídí smlouvu o penzijním připojištění přes internet, bude provize nulová,“ říká mluvčí ING Alexandra Gjurič. Jinými slovy takový klient nezvýší náklady fondu na získávání nových klientů. Čistě teoreticky, kdyby si penzijní připojištění od ING sjednávali klienti pouze přes internet, zbylo by fondu na konci roku více peněz, které jim může fond připsat na účty ve formě zhodnocení vložených prostředků.

Už žádné tajnosti

Výši provize se od loňského léta dozví od prodejce penzijního připojištění všichni zájemci o sjednání tohoto produktu. Fondům a jejich zprostředkovatelům nařídil loni informování klientů zákon o penzijním připojištění. Kromě provize musí fondy potenciálním klientům ještě před uzavřením smlouvy sdělit písemně informace o poplatcích spojených s uzavřením připojištění a další související náklady fondu. Fondy s vyššími náklady zpravidla připisují klientům nižší výnosy. A naopak, například penzijní fond Allianz má nejnižší nákladovost na trhu a v průměru dosahoval od roku 2006 do roku 2008 druhého nejlepšího zhodnocení.

Zájemce o penzijní připojištění musí mít dostatek času, aby se s informacemi o fondu seznámil ještě před podpisem smlouvy. To nevylučuje, že například informace o provizi nemůže být součástí smlouvy, ale klient ji musí dostat v předstihu k prostudování, píše v úředním sdělení z loňského listopadu Česká národní banka.

Vše v informačním listě Většina fondů informuje klienty o způsobu výpočtu provize, a to v samostatném dokumentu. Přímo ve smlouvě má výši provize zakotven jen Penzijní fond České pojišťovny. Dodatkem ke smlouvě informuje klienty PF Generali. Ovšem jen do doby, než začnou penzijní fondy používat jednotný Informační list, na jehož podobě se dohodly v rámci Asociace penzijních fondů. Čeká se na vyjádření České národní banky, která své stanovisko podle tiskového mluvčího Tomáše Zimmermana dokončuje. Pokud bude kladné, začnou fondy Informační list dávat klientům. V Informačním listu klienti najdou základní informace o penzijním fondu a o penzijním spoření. Součástí jsou i poplatky za převod prostředků do jiného penzijního fondu či popla­tek za výplatu odbytného. Provize za zprostředkování je uvedena procentem ze skutečně zaplaceného měsíčního příspěvku. Ostatní náklady fondu by měly být uvedeny v přepočtu na jednoho klienta fondu. Výše provize se odvíjí od výše zaplaceného příspěvku, věku účastníka a od výkonnosti zprostředkovatele, který penzijní připojištění prodává. Jeho výdělek tak ovlivní počet ročně uzavřených smluv, vyjednaná provizní sazba či délka trvání dojednaných smluv, píše se v Informačním listu. Zveřejňování provizí a dalších údajů má zlepšit povědomí klientů o nákladnosti penzijního připojištění. Samy penzijní fondy jsou ovšem skeptické, že by pouhé zveřejňování provizí mohlo nějak výrazně snížit náklady fondů na nábor nových klientů. „Naopak zveřejňování odměn může u zprostředkovatelů s nižšími provizemi vyvolat tlak na jejich zvýšení,“ tvrdí Petr Brousil, tiskový mluvčí PF České pojišťovny. Podobný názor tlumočil i Jiří Cívka za PF Generali. Ke snížení nákladů na získávání klientů mělo přispět i omezení přechodů klientů mezi jednotlivými fondy. Podle zákona mohou fondy za zrušení penzijního připojištění či přechod ke konkurenci v prvních pěti letech od podpisu smlouvy účtovat klientovi sankční poplatek až 800 korun. Tuto nejvyšší sumu fondy za přestup ke konkurenci ještě loni v létě zavedly. |KOLIK STOJÍ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Provize z uzavření smlouvy o penzijním připojištění pro klienta ve věku 30 let s pravidelným měsíčním příspěvkem 450 Kč.|||
|
penzijní fond|provize|průměrné roční zhodnocení za roky 2006–2008|
|AEGON|liší se podle distribuční sítě|-|
|Allianz|v jednotkách tisíců*|3,05 %|
|AXA|2376 Kč|1,56 %|
|ČSOB|1688 Kč (základní výše)*|1,57–1,75 %|
|Generali|1485 Kč (max. provize)*|3,28 %|
|ING|1350 Kč (u poradců ING.)|2,04 %|
|PF České spořitelny|liší se podle distribuční sítě|2,18 %|
|PF Komerční banky|945 Kč|1,96 %|
|PF České pojišťovny|1080 Kč|1,96 %| |*liší se podle zprostředkovatelů|Pramen: penzijní fondy a produktovelisty.cz|| „Pokuta“ za přestup

bitcoin_skoleni

Penzijní fondy osmisetkorunový poplatek loni naúčtovaly několika tisícům klientů. Dodávají, že díky poplatku zaznamenaly citelný pokles žádostí o přestup ke konkurenci. Pouze fondy Allianz a AEGON tento efekt příliš nepocítily. „Po zavedení poplatků se přechody klientů krátkodobě omezily, nyní se situace vrátila k normálu,“ vysvětluje Ivana Křížková z PF AEGON.

Samotné zveřejňování provizí za prodej penzijního připojištění má své kritiky. Už loni v létě prohlásil například Jiří Šindelář z Unie finančních zprostředkovatelů (USF), že zveřejňovat provizi pouze u penzijního připojištění je irelevantní. USF je podle něj pro rozkrytí nákladů poplatků, ale u všech finančních produktů. Podobně se nyní vyjádřili i zástupci PF AEGON. „Zveřejňování provizí není lékem na nešvary trhu, které chce stát odstranit. Navíc zavádění této povinnosti sektor po sektoru považujeme za nešťastný,“ tvrdí Křížková. Ministerstvu financí rovněž vytýká, že tento krok nepředcházela odborná debata, z níž by vyplynulo, co si od opatření slibuje a jak bude postupovat v podobných oblastech jinde.

  • Našli jste v článku chybu?