Během svých studentských let jsem bydlela v nejednom evropském hostelu, když jsem se při cestování snažila co nejvíce ušetřit. Ani jeden z nich zdaleka nedosahoval laťky, kterou nastavil designový Long Story Short. Přesto zachovává příznivé ceny. Zakládá si na čistotě, pohodlí a především na kultuře setkávání.
Majitelka Eva Dlabalová se po návratu z Nového Zélandu rozhodla učit Čechy sdílet prostor k životu.
Filosofií Long Story je nezůstávat zavření v pokojích, ale seznamovat se s ostatními. Můžete si při snídani přisednout k zahraničním turistům u dlouhého stolu, udělat si nové přátele u večerního grilování na terase. Pokud nechcete, sami nebudete.
Když se naladíte na tuto vlnu, esencí hostelového ubytování se pro vás stane pokoj Mixed Dorms.
Kdyby s vámi přijela celá parta, můžete si rezervovat celý pokoj až pro deset lidí. Pro dámskou jízdu doporučuji Girls Choice. Do Long Story Short se ale nemusíte bát přijet, ani pokud vás společné pokoje nelákají. Vyberte si jeden z dvoulůžkových s vlastní koupelnou. Já mám nejraději The Big One s volně stojící vanou vedle postele.
Budova, tedy spíše pevnost ze 17. století, sloužila jako vojenská pekárna a dnes si můžete dát domácí sladkosti v místní kavárně. Nově se tu navíc spojili s dvěma skvělými kuchaři, Petrem Henešem z Forbidden Taste a Janem Malým z pražské Esky.
Společně budují koncept Eatery & Bakery, který by měl na podzim nasytit první hosty. Jejich cílem je kvalitní jídlo z lokálních surovin a především zážitek. V rámci Bakery se vracejí ke zmíněné historii budovy. Já už jsem ochutnala kváskový chleba, který budou nabízet v restauraci, ale budete si ho moci odnést i domů.