Krize, která sužuje světový dodavatelský řetězec od roku 2020, a kvůli níž zákazníci čekají několik měsíců na zboží všeho druhu - auty počínaje, teniskami a gauči konče -, možná dosáhla svého vrcholu. Alespoň podle zprávy zveřejněné Federální rezervní bankou v New Yorku. Ta v úterý představila index, jenž zahrnuje kombinaci nejrůznějších údajů z celého řetězce, a ukazuje tak situaci v celé své komplexnosti.
S měřením veškerých statistik se začalo už v roce 1997. V takzvaném indexu globálního tlaku v dodavatelském řetězci (GSCPI) newyorského Fedu najdeme data ze sledování nákladů na přepravu surovin (Baltic Dry Index), údaje o změnách sazeb kontejnerové přepravy (Harpex) a také cenové indexy, které měří náklady na leteckou přepravu zboží do USA, Asie a Evropy.
Odborníci pozorovali krizi po několik měsíců a snažili se přijít na to, kdy by se situace mohla stabilizovat. Podle posledních zjištění lepší časy na obzoru skutečně jsou, alespoň tedy co se týče vytížení dodavatelského řetězce. „Ačkoli jsou globální tlaky stále historicky vysoké, dosáhly svého vrcholu a v budoucnu by se mohly začít poněkud zmírňovat,“ objevilo se v úterním příspěvku na blogu americké centrální banky.
Konec chaosu je na obzoru
Skupina analytiků investiční bankovní skupiny Jefferies předpovídala, že vrchol krize nastane ještě před Vánocemi, konkrétně v říjnu minulého roku, a stabilizace situace bude trvat zhruba do poloviny letošního roku. Jiní odborníci však jejich optimismus od začátku nesdíleli a na stůl přinesli mnohem chmurnější odhady. Než se dá globální řetězec do kupy, bude to podle nich trvat ještě minimálně celé dva roky.
Nový výzkum Fedu, v jehož čele stojí ekonomové Gianluca Benigno a Julian di Giovanni, ale naznačuje poměrně brzký konec té nejhlubší krize, který by mohl přinést úlevu jak pro firmy a jejich zákazníky, tak i pro americkou vládu. Bílý dům bojuje i kvůli narušení dodavatelského řetězce s nejvyšší inflací za posledních 40 let, tedy od chvíle, kdy byl prezidentem USA Ronald Reagan. Během listopadu vystoupala na hodnotu 6,8 procenta, což výrazně zasahuje do cen potravin i energií a snižuje kupní sílu dolaru.
Administrativa Joea Bidena se musí vypořádat s takovými dopady na globální řetězec, jaké nezpůsobily ani záplavy v Thajsku a vlna tsunami v Japonsku během roku 2011. Tehdy se téměř zastavila výroba automobilů a elektroniky. Tentokrát nedošlo k záplavám v okolí asijských továren, ale rovnou k ochromení celého světa pandemií covid-19. Na datech indexu GSCPI je jasně vidět, že za dobu měření jde o skutečně mimořádnou krizi a ostatní události ve srovnání s ní doslova blednou.
Nedůvěra v řešení ekonomické krize
Stejně jako v životě ale platí, že všechno má svůj konec. A tak ani zde nebude současný, zneklidňující stav trvat věčně. Zmíněné uvolnění tlaku na dodavatelský řetězec, a tím pádem i obyvatele jednotlivých zemí, je na obzoru. Liší se jen způsoby, kterými vlády proti krizi bojují. Američtí demokraté mají na řešení vlastní recept v podobě prosazování svého legislativního programu. Republikáni jejich názor, poněkud nepřekvapivě, nesdílí a vůči postoji prezidenta Bidena se stavějí kriticky - podobně jako veřejnost.
Podle průzkumu CNBC a Change Research má s tím, jak si šéf Bílého domu a jeho strana v řízení ekonomické krize vedou, problém 60 procent Američanů. Nedůvěra se tedy neustále prohlubuje – ještě v září se totiž takto vyslovilo 54 procent obyvatel. Co se týče hodnocení postupu řešení inflace a rostoucích cen základních potravin a dalšího zboží denní potřeby, je nesouhlas napříč americkou společností ještě větší. Proti Bidenovi je v tomto ohledu dokonce na 72 procent dotázaných.
