Udělal to, nebo neudělal? V podstatě na tom nezáleží. Ať tak či onak, nejdůležitější světovou událostí minulého týdne se stalo údajné znásilnění na hotelovém pokoji v New Yorku s Dominiquem Strauss-Kahnem v hlavní roli. Záchrana Řecka, francouzské prezidentství, cena akcií, a dokonce i role Číny ve světové politice, to všechno dokázal „perverzní šéf MMF“, jak ho média překřtila, svojí kauzou ovlivnit.
Rána pro Řecko
Ihned poté, co byl Strauss-Kahn zatčen, se trhy začaly propadat. Největší zásah utrpělo euro, které během jediného dne kleslo na šestiměsíční minimum. Pod tlak se dostaly také akcie, byť jen na krátkou dobu. Obvinění ze znásilnění totiž přišlo v tu nejhorší možnou dobu. Evropská scéna žila vyjednáváním o další pomoci zadluženému Řecku a Mezinárodní měnový fond je jedním z největších věřitelů.
„Pro euro to opravdu není nejlepší čas, kdy se něco takového mohlo stát. Tato záležitost může oddálit snahy o vytvoření záchranného balíčku pro Řecko. Do jeho ran to akorát přisypává sůl,“ okomentoval situaci pro agenturu Reuters manažer mezinárodního fondu Okasan Securities, Tsutomu Soma.
Působí to trochu jako absurdní divadlo. Zatímco bulvární noviny se s radostí vyžívají v tom, jak oplzlý násilník Strauss-Kahn ve skutečnosti je, na pozadí této frašky se dějí skutečně velké změny. Dosavadní šéf MMF měl například kandidovat na post francouzské hlavy státu. Jeho údajný exces zřejmě prospěl hlavně současnému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu.
Peking se hlásí
Mnohem větší hru ovšem Strauss-Kahn odstartoval svým odstoupením z funkce. MMF sice může po jistou dobu fungovat pod vedením současného viceprezidenta Johna Lipskyho, tomu ale v srpnu končí volební termín a už potvrdil, že nehodlá ve funkci dále pokračovat. Řádný šéf MMF je navíc do velké míry politickou figurou. Očekává se tak série licitací a zákulisních her. Jak známo, mezi Spojenými státy a Evropou funguje nepsaná dohoda, že zatímco starý kontinent má hlavní slovo ve vedení fondu, Američané si ponechají řízení Světové banky. Tentokrát se ale o svůj part začínají hlásit také rozvojové státy v čele s Čínou.
„Fond by měl rozhodně pokračovat v reformách svého fungování, včetně pravidel jmenování managementu,“ prohlásil v médiích I Kang, viceguvernér Čínské lidové banky. Mezitím kancléřka Angela Merkelová kontrovala, že Evropa by určitě měla začít hledat kandidáta. To však nebude snadné. Role Číny v MMF totiž výrazně posílila, loni získala ve výkonné radě třetí nejvyšší počet hlasů. O slovo se navíc hlásí také Brazílie.
Ve hře přitom není málo. Ještě v roce 2006 byl možná MMF jen formální organizací, která půjčovala Paraguayi a Albánii, jeho role ale dramaticky vzrostla v posledních letech. Panika kolem globální finanční krize a Strauss-Kahnovo obratné vedení udělalo z fondu jednoho z největších věřitelů na světě. Portfolio jeho půjček se za tu dobu zvýšilo téměř dvojnásobně. Současná sestava fondu navíc udržovala jeho pozornost vůči evropskému kontinentu. Na dosavadních půjčkách Řecku a Irsku se MMF podílel zhruba z jedné třetiny a pomáhal také vyjednávat pomoc Portugalsku.
