ChatGPT
V posledních letech a měsících zažívá nebývale prudký rozvoj oblast umělé inteligence (AI). Ta se zapojuje do stále většího počtu odvětví a mnoha lidem už v zaměstnání pomáhá téměř každý den. Vlajkovou lodí tohoto trendu je program ChatGPT od americké společnosti OpenAI, jehož nejnovější verze GPT-4 byla představena letos v březnu.
Jednou z hlavních výhod GPT-4 je jeho multimodálnost, což znamená, že byl trénován na textu i obrázcích. AI vám tak například na základě fotky lednice dokáže poradit, jaké jídlo můžete ze surovin uvařit. Její schopnosti jsou ale mnohem širší a zahrnují též vytváření básní, písní, počítačového kódu nebo domácích úkolů. Kvůli těmto a dalším schopnostem mnozí vnímají umělou inteligenci jako hrozbu, obavy z hromadného propouštění se však zatím nepotvrdily.
Čtení mysli
U umělé inteligence ještě chvíli zůstaneme. Další výraznou letošní novinkou je technologie, jež poprvé umožňuje neinvazivní čtení myšlenek člověka. Speciální dekodér využívá právě AI, která dokáže převést mozkovou aktivitu do souvislého textu. V prvních pokusech dokázalo zařízení rekonstruovat řeč s neskutečnou přesností, a to pouze pomocí dat získaných z funkční magnetické rezonance.
Technologie má zatím podle CNN několik závažných omezení. Umělá inteligence musí nejprve několik hodin analyzovat data z magnetické rezonance a zároveň mít přístup ke zvukovému záznamu, který mozek v danou chvíli poslouchal. Pokud by tedy člověk při tomto procesu nespolupracoval, metoda fungovat nebude. I přesto se ale podle vědců jedná o významnou schopnost, jež by v budoucnu mohla pomoci třeba lidem, kteří z různých důvodů ztratili schopnost mluvit.
Léky na Alzheimera
Vědci v posledním roce představili hned dva nové léky, které mají výrazně zpomalit Alzheimerovu chorobu. První z nich je japonský lecanemab, druhým americký donanemab, přičemž oba dva fungují na stejném principu. Jsou to totiž protilátky podobné těm, které naše tělo vytváří, když ho napadnou viry. Jejich hlavním cílem je zlikvidovat takzvané beta-amyloidy hromadící se v mozku nemocných lidí, kde vytváří nerozpustné usazeniny mezi jednotlivými nervovými buňkami.
Podle BBC zatím lecanemab zpomaluje úbytek kognitivních funkcí o 27 procent, zatímco donanemab má být dokonce ještě o další dva procentní body úspěšnější. Problémem však zatím zůstává skutečnost, že léky mohou mít vedlejší účinky. V případě toho druhého byl u jednoho procenta pacientů zaznamenán závažný otok mozku. Vědci ovšem věří, že se jim tyto nedostatky podaří brzy odstranit a léčbě Alzheimera už nebude stát nic v cestě.
Humanoidní roboti
Významného pokroku v posledním roce dosáhli také humanoidní roboti. Třeba americká společnost Apptronik představila svého nejnovějšího robota jménem Apollo, který má podobné rozměry a tvar jako člověk. Už příští rok má navíc začít sériová výroba tohoto unikátního stroje, jenž by měl své uplatnění najít především ve skladech a továrnách, kde bude jeho úkolem třeba stěhování krabic nebo tlačení vozíků.
Na vývoji podobně schopných robotů pracuje také mnoho dalších firem. Společnost Tesla představila svého humanoida jménem Optimus, Boston Dynamics zase vyvíjí Atlase. Všechny firmy už přitom dosáhly toho, že jejich chytré stroje jsou nyní schopné provést některé jednoduché činnosti zcela samostatně, a to především díky využití umělé inteligence. S trochou nadsázky se tedy dá očekávat, že mít za kolegu robota už za pár let nebude žádné sci-fi.
Transplantace prasečí ledviny
Dalším letošním lékařským milníkem byla úspěšná transplantace prasečí ledviny do lidského těla. V srpnu se to nezávisle na sobě povedlo hned dvěma americkým týmům, které navíc dokázaly zajistit, že ledviny fungovaly po dobu minimálně jednoho měsíce. K transplantaci lékaři nepotřebovali žádné experimentální léky, stačila jim pouze menší genetická modifikace zvířecí ledviny.
Právě dlouhodobé ,přežití‘ ledviny je skutečně klíčové, protože hlavním problémem u všech dosavadních transplantací zvířecích orgánů do člověka byla skutečnost, že lidský imunitní systém většinou cizí tkáň odmítl a napadl ji. Když se to nyní podařilo vyřešit, mohl by takový úspěch představovat zásadní posun v celé transplantační medicíně. Ta se totiž dlouhodobě potýká se zásadním nedostatkem vhodných orgánů, kvůli němuž mnoho pacientů umírá.
Největší letadlo světa
Velkou technologickou novinkou bylo také představení dosud největšího letadla na světě. Unikátní vzducholoď Pathfinder 1 měří na délku téměř 125 metrů, od svých zhruba sto let starých předchůdců se ale v mnohém liší. Místo vysoce hořlavého vodíku je totiž naplněna heliem a pohání ji celkem 12 elektromotorů schopných vyvinout rychlost až 120 kilometrů v hodině.
Za celým projektem stojí americký startup LTA Research, který založil spoluzakladatel Googlu Sergey Brin. Vzducholoď v současnosti prochází prvními testy, v případě jejich úspěchu chce firma vybudovat celou flotilu těchto létajících obrů. Jejich hlavní výhodou je totiž schopnost přepravit velké množství nákladu (a potažmo i lidí), ovšem s podstatně nižšími emisemi, než jaké produkuje současný letecký průmysl.
Zachycování uhlíku
Boj s klimatickými změnami se v posledních letech dostává stále více do popředí. Kvůli tomu vznikají i mnohé technologie, které mají pomoci se snížením emisí. Jednou z perspektivních novinek v tomto oboru jsou třeba zařízení schopná zachytit oxid uhličitý ze vzduchu a následně jej bezpečně uložit.
Na tomto principu funguje například švýcarská firma Climeworks, která zachycený oxid uhličitý vstřikuje hluboko pod zem, kde se plyn trvale mění v kámen. Kanadský startup CarbiCrete pak vyrábí speciální betonové bloky, do nichž je oxid uhličitý uložen. Obě tyto společnosti jsou v současnosti v počátcích svého komerčního provozu, oproti mnoha předchozím technologiím ale mají zákazníky zaujmout především příznivější cenou. Dá se tedy předpokládat, že se v následujících letech toto odvětví podstatně rozroste.