Průhledné televize
Hned na začátku roku jihokorejská společnost LG představila první plně průhledný OLED televizor. Zařízení je podle firmy výjimečné především tím, že pokud je vypnuté, stává se prakticky neviditelným. Z obýváku tak zcela zmizí nepříliš vzhledná černá obrazovka, na jejímž místě může nově být třeba mnohem hezčí dekorace.
Další výhodou průhledné televize je skutečnost, že už nemusí být umístěna u stěny. Lze ji přesunout doprostřed místnosti nebo ji postavit k oknu, aniž by bránila výhledu ven. Zařízení je totiž zcela bezdrátové a je dodáváno spolu s chytrým boxem, který do televize zašle požadovaný obsah. Cena této futuristické novinky zatím nebyla zveřejněna, do prodeje by se ale měla dostat už brzy.
3D tištěná čtvrť
V americkém Texasu letos dokončili vůbec největší obytnou čtvrť na světě skládající se výhradně ze staveb vytvořených pomocí velkoplošného 3D tisku. V lokalitě jménem Wolf Ranch poblíž Austinu vzniklo celkem sto domů, které podle agentury Reuters vytvořila téměř čtrnáct metrů široká a pět tun vážicí tiskárna.
Za působivým projektem stojí stavební společnost Icon, podle níž je 3D tisk domů rychlejší, levnější, vyžaduje méně pracovníků a minimalizuje plýtvání materiálem. Vytvoření každé jednopodlažní stavby zabralo asi tři týdny, přičemž budova je údajně odolná vůči vodě, plísním, termitům i extrémnímu počasí. Podle odborníků by tento projekt mohl nastolit zcela nový trend, kdy stavba 3D tištěných domů už přestane být pouhou kuriozitou a stane se mnohem častěji využívanou možností.
Bezkobaltové baterie
Krátce po představení průhledné televize vědci z amerického MIT oznámili, že se jim podařilo vyrobit lithium-iontové baterie zcela bez použití kobaltu. Jedná se o skutečně zásadní milník, jelikož těžba tohoto materiálu představuje značný zásah do životního prostředí, a navíc je velmi nákladná.
Tradiční kobalt výzkumníci nahradili unikátním organickým materiálem, který má hned několik výhod. Náklady na jeho výrobu jsou mnohem nižší, a vzniklé baterie lze navíc nabíjet podstatně rychleji. A protože i ostatní zásadní faktory jsou u nové baterie v porovnání s konkurencí velmi příznivé, výzkumníci doufají, že jejich novinka se už brzy dostane na trh. To může alespoň mírně snížit třeba cenu elektromobilů a zároveň přispět ke snížení závislosti celého odvětví na vzácných kovech.
Mozkové implantáty od Muska
Významného milníku dosáhla i americká společnost Neuralink patřící Elonu Muskovi. Ta v lednu implantovala svůj mozkový čip o velikosti mince vůbec prvnímu pacientovi. Jednalo se o Nolanda Arbaugha, který podle ABC News na následky úrazu ochrnul od ramen dolů.
Díky unikátnímu implantátu může Arbaugh pouze s pomocí svých myšlenek ovládat počítač, což mu zároveň usnadňuje spoustu dalších činností. A protože první test dopadl poměrně úspěšně, zařízení se zhruba tisíci elektrodami už dostal i další pacient. Je tedy možné, že čipy v mozku budou už za pár let nástrojem, který mnoha lidem se zdravotními problémy pomůže v jejich každodenním životě.
Rozvoj kvantových počítačů
K rychlému vývoji dochází i v oblasti kvantových technologií. Ještě těsně před koncem loňského roku společnost IBM poprvé představila kvantový procesor s více než 1000 qubity, čímž posunula dosavadní hranice kvantové výpočetní techniky. Zhruba před měsícem pak IBM podle New Scientist spojilo dohromady dva kvantové čipy, které díky tomu dokáží fungovat jako jediné zařízení, což je zásadní krok ke vzniku lepších a výkonnějších kvantových počítačů.
Obě zmíněné novinky dohromady spolu s dalšími inovacemi by už brzy mohly přinést zásadní revoluci do celého oboru. Pokud se totiž skutečně podaří sestrojit dostatečně výkonné kvantové počítače, vědcům to výrazně usnadní například hledání nových léků či špičkových materiálů a pomůže to i rozvoji energetiky, obrany nebo umělé inteligence.
První kovové srdce
Významného milníku v oblasti medicíny letos podle Science Alert dosáhla také americká společnost BiVACOR. Ta vyvinula unikátní titanovou náhradu srdce, která byla vůbec poprvé implantována pacientovi, jemuž vlastní orgán selhal a vhodné dárcovské srdce zatím nebylo k dispozici. Završil se tím zhruba desetiletý výzkum, během něhož vědci testovali mnoho návrhů z různých materiálů.
Hlavní součástí kovového zařízení je magneticky levitující rotor, jenž pumpuje krev do plic a zbytku těla. Díky použitým materiálům by srdce mělo být takřka nerozbitné a mělo by vydržet skutečně dlouhou dobu. Během prvního testu sice uvnitř 58letého muže nakonec zůstalo jen osm dní, než ho nahradilo srdce od lidského dárce, odborníci však věří, že v budoucnu by mohlo v pacientech vydržet i podstatně déle.
Operace s rozšířenou realitou
Náš seznam vědecko-technických úspěchů jsme se rozhodli zakončit dalším příspěvkem z oblasti medicíny. V hned několika významných světových nemocnicích a výzkumných centrech se totiž během letošního roku začala používat rozšířená realita při vybraných chirurgických zákrocích. Lékaři tedy měli během operace nasazeny speciální brýle, díky nimž získali přístup k 3D anatomickému modelu pacienta, který jim umožnil přesnější orientaci a navigaci při samotném zákroku.
Tuto novinku zavedli například na Stanfordské univerzitě, Kalifornské univerzitě nebo v prestižní nemocnici Mayo Clinic. Podle prvních zkušeností lékařů jsou přitom brýle skutečně užitečným nástrojem, jenž jim dokáže dodat zásadní informace v reálném čase, což snižuje riziko komplikací a zvyšuje pravděpodobnost úspěšného zákroku.
