ČEZ v Rumunsku investuje 1,1 miliardy eur
Někdejší diktátor Nicolae Ceauşescu žije, jeho poprava byla jen fingovaná, tvrdí návštěvník nočního baru hotelu GMG v rumunském přístavu Konstanca. „Všechno byla jen divadlo a počítačová simulace. Teď si někde užívá miliardy dolarů, které za několik desetiletí vlády nakradl, a z povzdálí ovlivňuje dění v Rumunsku,“ rozkládá nad lahví místního koňaku. Svoji konspirační teorii dokládá tím, že většina členů popravčí čety, která se na exekuci diktátora podílela, nežije. „Jeden voják záhadně zmizel, druhý zemřel a třetí spáchal sebevraždu, a tak bych mohl pokračovat dále. Museli se jich zbavit, protože toho věděli příliš.“ Nad námitkami, třeba že v době Ceauşeskovy popravy nebyla tak kvalitní výpočetní technika, která by umožnila vytvořit fingovaný, ale věrohodný záznam, jen rozhořčeně mává rukama. „Rumunská tajná služba měla nejmodernější technologie. To mi můžete věřit, moc době je znám. I s Čechy spolupracovali,“ znaveně se svalil do křesla.
Bohem zapomenutý kraj.
Spolupráce mezi Českem a Rumunskem ovšem pokračuje, i když ne na zpravodajské úrovni. Vše se přesunulo do ekonomické roviny. Rumunsko je totiž, navzdory dopadům světové ekonomické krize, zahraničními investory považováno za velmi perspektivní zemi. I kvůli tomu, že je členem Evropské unie. To ostatně dosvědčují i aktivity společnosti ČEZ. Působí v Rumunsku od roku 2005, kdy získala společnost Oltenia, jednoho z největších distributorů elektřiny v zemi. Spolupodílí se také na dostavbě jaderné elektrárny Cernavoda.
Jenže obchodováním s elektřinou a jádrem aktivity ČEZ v Rumunsku nekončí. Jen půl hodiny jízdy autem od Konstancy leží vesnička Fantanele. V porovnání s černomořským letoviskem, kde se staví každoročně desítky nových hotelů, je to bohem zapomenuté místo. Přes vymlácenou asfaltku přejede za den víc koňských povozů než aut a všudy přítomná pobíhající drůbež návštěvníky vrátí do šedesátých let minulého století. Zatím. Vesnice má v nejbližších letech výrazně ovlivnit dění v rumunské energetice.
ČEZ prostřednictvím své rumunské dceřiné společnosti rozjela výstavbu dvou obřích větrných parků, celková investice dosáhne zhruba 1,1 miliardy eur. Do roku 2011 mezi vesnicemi Fantanele a Cogealac postaví a spustí 240 větrníků. Celkový instalovaný výkon elektrárny bude 600 megawattů, což jsou zhruba dvě třetiny jednoho bloku Jaderné elektrárny Temelín.
„Bude to největší pevninská větrníková farma na kontinentu. Tak velké dílo nikdo jiný v Evropě již patrně nepostaví, nejsou totiž k dispozici podobné vhodné lokality,“ tvrdí šéf projektu Ondřej Šafář. Současně upozorňuje, že ČEZ měl velké štěstí, když se firmě podařilo získat zcela ojedinělý pozemek o rozloze několika kilometrů čtverečních, kde větrníky nebudou nikomu překážet, navíc s výbornými větrnými podmínkami. Fantanele se rozkládá zhruba 17 kilometrů od pobřeží Černého moře. Místo je strategicky výhodné i z dalšího důvodu. Většina podobných projektů v Evropě mnohdy ztroskotá na problémech s připojením do rozvodné sítě. Takových těžkostí se ČEZ obávat nemusí. Vděčí za to vlastně Ceauşeskovi. Diktátor nechal v osmdesátých letech minulého století vybudovat vysokonapěťovou linku, ze které měly elektřinu odebírat nedaleké obří hliníkárny a železárny. Fabriky nepřežily porevoluční transformaci rumunské ekonomiky – na rozdíl od vysokonapěťové linky, která vede právě nedaleko Fantanele.
Vítáme investora.
ČEZ koupil rozpracovaný projekt větrné farmy od rumunsko-americké společnosti CWP. „Developer lokalitu objevil, získal všechna potřebná povolení a poté hledal investora, který by byl schopen projekt dokončit,“ popisuje počátky větrné kampaně Šafář. Jak velkou částku ČEZ za „přenechání“ projektu zaplatil, už s odvoláním na konkurenci nesdělil. Od loňska, kdy projekt odstartoval, postavila elektrárenská společnost 12 větrníků. Budoucí farma je dnes velkým staveništěm, na kterém pracuje několik stovek dělníků a techniků. Vedení stavby sídlí v ubikacích zbudovaných ze stavebních buněk, kolem kterých pobíhá psí smečka. I proto si návštěvníci musejí dát při vystupování z automobilu na parkovišti pozor – hlavně na mazlavé suvenýry na podrážkách bot.
„Až celou farmu zprovozníme, budeme vyrábět deset procent ze všech obnovitelných zdrojů v Rumunsku,“ libuje si Šafář. Park by měl zaměstnat 25 lidí. Ta doba je však ještě daleko. ČEZ musí kromě výstavby větrníků položit desítky kilometrů silnic a kabelů, i tak ale hodlá dokončit výstavbu v rekordně krátké době.
Na výstavbu základů pro každý větrník je zapotřebí beton ze speciálního cementu. Ten se ale v době rozjezdu stavby v Rumunsku nevyráběl, a tak jej ČEZ musela dovážet z Německa přes Karpaty.
Na stavbu větrného parku si investor musel najmout pracovníky v Německu, Turecku a Velké Británii. Zhruba čtyři stovky místních pracují spíše jako námezdní síla. V Rumunsku se totiž doposud žádný podobný projekt neuskutečnil a zdejším zaměstnancům chybějí zkušenosti. A jak dodal jeden z přihlížejících : „Když se před pár lety postavila první větrná elektrárna v Rumunsku, i za velkého finančního přispění Evropské unie, byla to velká sláva. Jenže vrtule se nikdy netočily.“ Proto byla přestěhována na místo s údajně lepšími povětrnostními podmínkami. „Jenže ani tam se neroztočily, a tak se na něj chodí koukat školní exkurze.“
U Fantanele není třeba se o vítr strachovat. Fouká v ročním průměru sedm metrů za vteřinu. Což jsou pro provoz větrné elektrárny takřka ideální podmínky. Proti výstavbě nebrojí ani místní obyvatelé. V chudém, převážně zemědělském regionu si část z nich přivydělává na stavbě parku. ČEZ rovněž bude ročně platit nájem majitelům pozemků. „Každý větrník zabere jen několik stovek metrů čtverečních, takže se v jejich okolí mohou dál pěstovat plodiny nebo pást dobytek,“ připomíná Šafář. ČEZ v rámci projektu postaví pro okolní obce také školku, chodníky a silnice, přispěl též na dostavbu vodovodu a rekonstrukci fotbalového hřiště.
Dost dobrý trh. Šéf zahraniční divize ČEZ Tomáš Pleskač tvrdí, že investice je z finančního pohledu pro českou firmu velmi výhodná. Na otázku, kdy se vložené prostředky vrátí, však neodpověděl, pouze konstatoval, že doba návratnosti je zhruba stejná jako u obdobných projektů. Podle informací týdeníku EURO se pohybuje v rozmezí sedmi až deseti let. Patrně věc urychlí i způsob jakým je v Rumunsku organizován trh s elektřinou. Každý obchodník s proudem musí mít ve své nabídce zákonem stanovený minimální objem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a ten nyní dosahuje 5,6 procenta. Jinak musí odpovídající množství dokoupit formou tzv. zelených certifikátů. Jenže, Rumunsko kromě vodních elektráren žádnými dalšími významnými obnovitelnými zdroji nedisponuje, a tak poptávka po zelených certifikátech převyšuje nabídku. Cena je dána rumunským státem, v rozmezí od . Na trhu se kvůli vysoké poptávce prodává za maximální cenu. „Situace bude stejná i v následujících letech,“ upozorňuje Pleskač. A z toho by chtěl profitovat i ČEZ. Po spuštění parku bude moci prodat každý rok zhruba milion certifikátů. Snad za maximální cenu.
BOX:
ČEZ v Rumunsku
Větrná farma v provincii Dobrudža mezi obcemi Fantanele a Cogealac
Ve dvou projektech celkem 240 větrníků
Hodnota investice dosáhne 1,1 miliardy eur
Celkový instalovaný výkon je 600 megawatů
Dokončení projektu je naplánováno na počátek roku 2011
Popisek1: Bez protestů. Obyvatelé Fantanele s výstavbou obří větrné farmy souhlasí. Výměnou za to jim ČEZ každý rok zaplatí za pronájem pozemků, postaví školku a komunikace.
Popisek II: Jedeme dál. ČEZ plánuje, že týdně postaví až pět větrníků. V roce 2011 hodlá firma disponovat desetiprocentním podílem na rumunském trhu s obnovitelnou energií včetně započítaných velkých vodních děl na Dunaji .
Popisek III: Stavba se vyplatí. „Návratnost investic do větrné farmy je stejná jako u obdobných projektů,“ tvrdí šéf zahraniční divize ČEZ Tomáš Pleskač.
