Veřejná podpora v oblasti bankovnictví je v EU zakázána. Česká republika teď bude muset dokázat, že pomoc, kterou poskytla bývalým státním bankám, byla oprávněná. V opačném případě Brusel nařídí, aby banky podporu vrátily.
V hodnocení státní podpory bankám se politici neshodnou
Veřejná podpora v oblasti bankovnictví je v EU zakázána. Česká republika teď bude muset dokázat, že pomoc, kterou poskytla bývalým státním bankám, byla oprávněná. V opačném případě Brusel nařídí, aby banky podporu vrátily.
Problematiku veřejné podpory řešil až do současné doby český antimonopolní úřad, ale až od 1. května 2000. Do té doby byla role kontrolora veřejné podpory svěřena ministerstvu financí. To bylo jako státní orgán zodpovědné i za případné poskytnutí veřejné podpory. Tato dvojjediná role se může stát v řízení před Evropskou komisí přitěžující okolností. Podle nového zákonného rámce nyní přechází kontrola poskytování veřejné podpory výlučně na orgány EU, a našemu antimonopolnímu úřadu zůstala pouze role monitorovací. „Celý proces posouzení na straně Evropské komise probíhá na základě tzv. prozatímní procedury. Pokud Evropská komise nevznese žádné vážné námitky k zaslaným posudkům, budou opatření, která v sobě zahrnují prvky veřejné podpory, uvedena na tzv. seznam existujících veřejných podpor, a tato podpora skončí. Cílem prozatímní procedury je poskytnout všem zainteresovaným subjektům jistotu v případech, kdy podpora byla poskytnuta českým bankám před vstupem České republiky do EU,“ říká předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář. Úřad již do Bruselu poslal veškerou dokumentaci týkající se privatizace České spořitelny. Postupovat se bude od nejjednoduššího případu k nejproblematičtějšímu, a tím je bezesporu privatizace IPB, přičemž Komerční banka stojí někde uprostřed. Kolik by případně banky musely vracet státu, pokud by řízení před Evropskou komisí dopadlo negativně, není jasné. To by záleželo až na případném negativním verdiktu Bruselu. Podle poslance za ODS Michala Doktora, který je zároveň členem dozorčí rady České konsolidační agentury, se dá ale částka, která jde nad rámec povolené podpory, snadno spočítat. „Bylo by to o tolik, o kolik převyšuje plnění poskytnuté státem Československé obchodní bance oficiální odhady nezávislých firem, které oceňovaly hodnotu IPB,“ počítá poslanec. Zatím je jasné, že stát zaplatil za sanaci IPB 160 miliard korun, přičemž hodnota IPB byla oceněna na minus 68 miliardy korun. Shodně s Doktorem pochybuje o pozitivním řízení před Evropskou komisí i šéf poslanců ODS a člen bývalé parlamentní vyšetřovací komise pro privatizaci IPB Vlastimil Tlustý. „Hrozí celkové riziko, že problémy okolo veřejné podpory bankovnictví mohou skončit špatně,“ varuje. Opačný názor zastává ministr financí Bohuslav Sobotka. „Já věřím, že tento proces bude pozitivní a že neovlivní negativním způsobem situaci v našem bankovnictví a neovlivní negativně hodnocení způsobu privatizace a transformace bankovního sektoru,“ hýří důvěrou. Mezi odborníky i politiky rovněž neexistuje jednotný názor na to, zda a jak by se na řízení před Evropskou komisí podepsala případná prohraná arbitráž mezi českým státem a Nomurou. „Posuzování veřejné podpory probíhá podle pravidel EU o záchraně a restrukturalizaci podniků v nesnázích, které definují případy, kdy lze udělit výjimku z obecně platného zákazu veřejné podpory. Výsledky a to, zda někdo poškodil něčí investici, mohou jen těžko ovlivnit toto základní posouzení,“ říká Zdeněk Kudrna z ministerstva financí. Naopak, již citovaný poslanec Doktor není tak rezolutní. „Vztah obou případů by sice byl složitý, ale ne nemožný. Záleželo by na tom, zda by arbitráž dospěla k názoru, že k poškození investice došlo na základě nestejných podmínek při poskytování veřejné podpory. Jako podpůrný argument by to mohla EK použít,“ myslí si Doktor.
