Průzkum PricewaterhouseCoopers zkoumal trestnou činnost ve strojírenství a stavebnictví
Hospodářská kriminalita vždy škodila stavebnictví a strojírenství. Trestnou činnost přitahují především velké projekty s mnoha subdodavateli, často zahraničními, jež hojně využívají různé zprostředkovatele. Nejčastěji je zaznamenána zpronevěra firemního majetku, falšování účetních evidencí, úplatkářství a korupce. Jak toto riziko vnímají firmy? Jak se situace vyvíjí během všeobecného hospodářského poklesu?
Tradiční slabosti
Expertům společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) sdělilo své zkušenosti s trestnou činností v branžích v průběhu roku 2009 226 respondentů ze 43 zemí. Dva ze tří pocítili hospodářskou krizi na vlastní kůži. A jako by toho nebylo dost, každý čtvrtý byl okraden či podveden.
Majetková zpronevěra je evergreenem průzkumů týkajících se stavebnictví a strojírenství, které PwC provádí periodicky od roku 2003. Příčinou je mnoho příležitostí. Například stavby lze totiž za přijatelných nákladů fyzicky jen obtížně uhlídat. Ani zneužití dopravních prostředků nelze lacině zabránit. Zásadní a neodstranitelnou slabinou je nemožnost přesně odhadnout spotřebu materiálu, aby se zabránilo manipulaci s přebytky. Takto poškozují firmy zejména běžní zaměstnanci a nižší management, neboť s materiály fyzicky přicházejí do styku. V době hospodářské krize se intenzita tohoto jevu statisticky poněkud snížila. Pokud však není nižší detekce škodných událostí tohoto druhu pouze výsledkem rozpočtových škrtů, jež dopadají nejvíce a nejdříve na vnitřní kontrolní mechanismy firem.
Hrdlořezné soutěže
Účetní podvody jsou především dílem středního managementu. Oproti poslednímu průzkumu se jejich výskyt zdvojnásobil. Jde o falšování účetních evidencí, podvodné půjčky a žádosti o kredit, neoprávněné navyšování dodatečných nákladů či nepovolené finanční transakce. V těchto případech může být vliv ekonomického poklesu poměrně zásadní. Vzniká totiž velký tlak na prezentaci neexistujících výkonů firmy či zjevných obchodních výhod, popřípadě soutěžních parametrů.
V této souvislosti nepřekvapuje ani čtvrtinový nárůst případů úplatkářství a korupce ve srovnání s rokem 2007. Mnohem vyšší výpovědní hodnotu má však současné srovnání výskytu tohoto jevu ve srovnání s průměrem ve veškerém průmyslu. Majetková zpronevěra, účetní podvody, krádeže dat, praní peněz, zneužívání informací v obchodním styku (insider trading), špionáž, kartelové dohody a daňové úniky jsou ve strojírenství a stavebnictví v relaci s ostatními odvětvími. Pokud jde o úplatky a korupci jsou však téměř dvojnásobné – 47 oproti celkovému průměru 27 procent (viz Dvojnásobná korupce). Riziko úplatkářství a korupce se týká vyššího managementu. Odehrává se v oblasti uzavírání rozsáhlých kontraktů, často ve veřejné sféře, nezřídka na lukrativních, nově se otvírajících trzích a obvykle za účasti rozsáhlých řetězců subdodavatelů. A nutno dodat v atmosféře stále dravější a bezskrupulóznější konkurence. Uplácení osob, které ovlivňují přidělování zakázek, je veřejným tajemstvím. Způsobů ovlivnění tendrů je mnoho, a proto není divu, že typickým znakem těchto branží je značná netransparentnost v oblasti tvorby cen, dodatečných nákladů, režijních přirážek a míry zisku.
Stavaři a strojaři tradičně podceňují investice do kontrolních systémů. Chybí proto standardizace typických postupů, aby ty kontrolované bylo možné s něčím porovnávat. Jde jak o ceny, tak o typizované kontrakty a vztahy k subdodavatelům.
Regulace
Nedávno se obecně významně změnil přístup k tolerování úplatkářství a korupce. Výsledkem jsou větší pravomoci regulačních institucí a příslušné změny v protikorupční legislativě umožňující konzistentní a silné protikorupční reakce. Významnou roli hraje i zvyšující se tlak na lepší kontrolu vládních výdajů.
Protikorupční opatření jsou formulována v souladu s výsledkem analýzy takzvaného podvodného trojúhelníku, schématu vzájemně provázaných podmínek pro spáchání podvodu. Dle posledního průzkumu PwC je prostá příležitost spáchat podvod leitmotivem pachatelů v sedmnácti procentech případů. Jedenáct procent případů se pachatelům podaří „racionalizovat“ – řečeno jinak, obelstít vlastní svědomí. V 72 procentech případů pak hraje hlavní roli snaha získat nějaké výhody – zejména v atmosféře zvýšeného ekonomického tlaku ztěžujícího dosažení firemních cílů (viz Trojúhelník motivace k podvodu). Respondenti reflektují významnou roli povědomí, že v branži se uplácí všeobecně, což platí zejména o jejich přímých konkurentech. Toto přesvědčení je ve stavebnictví a strojírenství zhruba dvojnásobně vyšší než v ostatních průmyslových oblastech.
Charakter ztrát
Jedenáct firem z průzkumu bylo poškozeno o více než půl milionu dolarů. Dvě dokonce o pět milionů dolarů. Průzkum přinesl další pozoruhodný poznatek – společnosti v těchto branžích jsou mnohem citlivější na vedlejší škody způsobené kriminalitou. Dlouhodobě totiž negativně ovlivňují morálku zaměstnanců, již tak obtížné shánění zakázek a udržení obchodních vztahů. Mohou však vést až k celkové ztrátě důvěry. Úspěch v těchto branžích spočívá v rozvoji zkušenosti vedení firmy, týmové spolupráci a ve schopnosti udržet dobré vztahy s mnoha dodavateli zboží a služeb. Proto jsou důsledky podvodů na reputaci firmy natolik citlivou záležitostí. Skutečný rozsah a důsledky „vedlejších škod“ působí vedení firem vážné starosti. Nejde jen o důsledky viditelné v prvním plánu – zaměstnanci, firma, obchodní partneři. Negativní dopad může dospět až k investorům, klientům a k potenciálním zaměstnancům.
Odhalování podvodů
Na odhalení podvodů se nejvíce podílel vnitřní audit. Oproti poslednímu průzkumu se zvýšil z šestnácti na 26 procent. Naopak se snížil podíl trestných činů odhalených náhodně nebo na základě oznámení. To je pozitivní trend. A svědčí o tom, že se vyplácí postupovat systematicky.
Stále však zaráží, že třetina firem během posledního roku vůbec neprovedla vyhodnocení odolnosti firmy proti riziku podvodu. Tyto firmy pak netuší, co a odkud jim hrozí, jaká je pravděpodobnost a závažnost této hrozby a zda a jak příhodně mají zavedena protiopatření. Jinak řečeno, neznají svého nepřítele. Nevědí, že více než dvě třetiny podvodů spáchají vlastní zaměstnanci a že počet podvodů spáchaných středním managementem se v poslední době zdvojnásobil. Většina firem ve sledovaných branžích totiž žije v iluzi, že nejvyšší riziko hrozí zvenku, od druhých. Jejich obranná opatření pak nemohou mít patřičnou účinnost! A když si konečně firmy uvědomí škody utrpěné spáchanými podvody, jsou náchylné činit spektakulární, tedy nákladná a neefektivní protiopatření.
Jak získat kredit
Přidejme poučení, které není z průzkumu PwC. Před několika lety oběhly svět záběry, jak se při svatební oslavě v Tel Avivu propadla podlaha podniku, kde se slavnost konala. Bylo mnoho mrtvých a zraněných. Vyšetřovatelé k objasnění tragédie přizvali respektovaného stavebního podnikatele, který nedlouho před tragédií odmítl provést rekonstrukci právě tohoto podniku. Ten projekt prostudoval, rekonstrukci shledal rizikovou a o své újmě zakázku odmítl, pokud se nezmění plány.
Plány se nezměnily, zakázku provedl nějaký chamtivec a kromě absolutní ztráty prestiže se dočkal soudu. Naopak onen starý zkušený stavební podnikatel upevnil svou již tak dobrou reputaci a předvedl všem, co by mělo být standardem v branži.
Graf 1:
Dvojnásobná korupce
Odhalené podvody ve strojírenství a stavebnictví oproti průměru ve veškerém průmyslu během roku 2009 (v %)
Zneužití majetku 64 67
Účetní podvody 38 38
Úplatkářství a korupce 47 27
Porušení ochrany osobních údajů včetně zcizení dat 15 15
Praní peněz 4 12
Zneužívání informací v obchodním styku (insider trading) 6 4
Průmyslová špionáž 6 3
Tržní podvody včetně kartelových dohod 6 3
Daňové podvody 9 5
0 10 20 30 40 50 60 70 Procent odhalených podvodů
Strojírenství a stavebnictví
Veškerý průmysl
Pramen: PricewaterhouseCoopers
Diagram:
Trojúhelník motivace k podvodu
Stavebnictví a strojírenství
Podnět nebo nátlak dopustit se podvodného jednání 72 %
RIZIKO PODVODU
Příležitost jednat podvodně 17 %
Racionalizace podvodného jednání 11 %
Pramen: PricewaterhouseCoopers
