ROZDĚLOVÁNÍ DOTACÍ Už dvanáct členů Evropské unie včetně Česka dobrovolně na internetu zveřejňuje příjemce unijních dotací v zemědělství. V Bruselu se však v současnosti diskutuje o zpřísnění pravidel pro přidělování peněz. Uvádět příjemce dotací a jejich výši by v budoucnu mělo být povinné pro všech pětadvacet států.
| Zveřejňování příjemců dotací je v Unii běžné pouze v zemědělství. |
ROZDĚLOVÁNÍ DOTACÍ Už dvanáct členů Evropské unie včetně Česka dobrovolně na internetu zveřejňuje příjemce unijních dotací v zemědělství. V Bruselu se však v současnosti diskutuje o zpřísnění pravidel pro přidělování peněz. Uvádět příjemce dotací a jejich výši by v budoucnu mělo být povinné pro všech pětadvacet států. | Místopředseda Evropské komise Siim Kallas.| Jedním z posledních kroků, kterým se Evropská unie snaží vylepšit svou image, je rozpoutání veřejné diskuze nad zavedením otevřenějších a transparentnějších pravidel ohledně rozdělování unijních peněz. Místopředseda Evropské komise Siim Kallas současný stav shrnuje: „Za vynakládání finančních prostředků Evropské unie na programy a projekty uskutečňované uvnitř Unie i mimo její hranice skládají instituce účty daňovým poplatníkům. Při spolupráci členských států se nám podaří lépe prokázat, jak se využívají unijní peníze.“ Háček je ale v tom, že unijní orgány mohou informovat pouze o penězích, které rozdělují přímo, což jsou více -méně zanedbatelné částky. Hlavní část peněz, zhruba tři čtvrtiny celého rozpočtu Evropské unie, je rozdělována ve spolupráci s členskými státy. V reálu se jedná o zhruba 86 miliard eur. V tomto případě je rozhodnutí o zveřejnění konečných příjemců těchto zdrojů pouze na domácích vládách. Jde například o společnou zemědělskou a rybářskou politiku, strukturální fondy nebo peníze z kohezního fondu. NEJVÍC BEROU KRÁLOVNA A KNÍŽE Přitom některé kroky v této oblasti už byly uskutečněny a přinášejí velmi zajímavé výsledky. Loňská iniciativa Dánského mezinárodního centra pro analytické zpravodajství (DICAR) a organizace EU Transparency vyústila ve vytvoření internetového portálu www.farmsubsidy.org. Na něm je možno dohledat informace o příjemcích agrárních dotací v celé řadě zemí. Zveřejnění seznamu dotovaných farmářů vedlo k bouřlivým debatám nad dlouhodobě neřešenou „nemocí“ společné zemědělské politiky: Uvedené údaje totiž jasně potvrzují, že drtivá většina peněz nakonec končí u velkých společností, zatímco drobní zemědělci stěží dosáhnou alespoň na částky nutné ke svému přežití. Mezi největšími příjemci dotací je tak možné nalézt britskou královskou rodinu, několik dánských ministrů, monackého knížete Alberta II. nebo firmy jako Nestlé či Heineken. Podle informačního portálu Euobserver získává například ve Francii patnáct procent nejbohatších společností 60 procent přímých plateb, zatímco 70 procent drobných farmářů se dělí o 17 procent dotací. Sedm největších španělských firem zase získalo dotace srovnatelné s takřka třinácti tisíci tamních drobných rolníků. POLITICI SI NADĚLUJÍ
Případné povinné zveřejňování příjemců dotací by také mělo předejít potenciálnímu střetu zájmů spojenému se samotnými eurofunkcionáři. Nepěkné světlo na Evropskou komisi například vrhla předloňská aféra dánské komisařky pro zemědělství Mariann Fischer Boelové, jejíž firma od Unie obdržela poměrně významné prostředky. Místopředseda Kallas k podobným problémům dodává: “Pověst jednotlivých institucí je spjatá. Pokud se v jedné stane nepříjemnost, očerní to i ostatní.“ V Česku je možné příjemce agrárních dotací nalézt na stránkách Státního zemědělského a intervenčního fondu, včetně výše dotací i adres jednotlivých právnických a fyzických osob. Mezi příjemci subvencí figurují například firmy exministra zemědělství Jana Fencla či bývalého prezidenta agrární komory Václava Hlaváčka. BRUSELU CHYBÍ PRAVOMOC Bruselské orgány však nemohou členským státům zveřejňování příjemců dotací nařídit. Snaží se proto na jednotlivé vlády působit oklikou. Z iniciativy Evropské komise je tak možné zapojit se na internetu (http://ec.europa. eu/comm/eti/index.htm) do celoevropské veřejné diskuze nad budoucím řešením této otázky. Výsledky této diskuze chce Brusel využít k tlaku na vlády jednotlivých zemí, aby ke zveřejňování příjemců dotací přistoupily. Deklarovaným cílem je vícejazyčná internetová stránka, na které by bylo možné nalézt příjemce všech unijních dotací v kterékoliv členské zemi. Údaje by se tedy týkaly nejen zemědělství, ale i dalších aktivit spolufinancovaných Unií. Diskuze bude ukončena 31. srpna a její výstupy budou projednávány na podzim tohoto roku. |KDO JE SKOUPÝ NA SLOVO?** Úplné informace poskytuje: Česká republika, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko. Částečné informace, nebo údaje pouze na vyžádání: Belgie, Estonsko, Francie, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Velká Británie. Informace neposkytuje: Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Slovensko. Proti zveřejňování informací ostře vystupuje: Finsko, Německo, Rakousko, Řecko, Polsko. Pramen: www.farmsubsidy.org |
