Založit startup není samo sebou. Tím spíš v Česku. Rozjezd podnikání provází spousta překážek, ať už jde o potíže s počátečním financováním, složité hledání kvalifikovaného personálu nebo špatnou komunikaci s úřady a ubíjející byrokracii. Člověka s originálním nápadem a pocitem, že našel řešení pro nějaký problém, ale nic z toho zpravidla neodradí a celé martyrium je ochoten podstoupit. Největší brzdou rozvoje je nedostatek kvalitních lidí. Vyplývá to z ankety Startupové prostředí v Česku 2021 společnosti Deloitte, která v tuzemsku mapuje současný stav a spokojenost tech-startupů.
Na otázku, proč se rozhodli startup založit, nejčastěji (66 procent) respondenti z řad majitelů či zakladatelů v dotazníku odpovídali tak, že je k tomu dovedl již zmiňovaný nápad na ideální řešení určitého problému. K dalším důvodům patří potřeba udělat nějakou zásadní životní změnu, typicky vystřídat zaměstnání (34 procent), snaha dostat do Česka zahraničí trendy (32 procent) a exkluzivní nápad, s nímž údajně přicházejí jako první na světě (30 procent). Pouze 9 procent dotazovaných uvedlo jako jednu z hlavních motivací finanční obohacení.
Kde na to vzít peníze?
„Inovace, chytrá řešení a světově unikátní nápady jsou přesně tím, co česká ekonomika potřebuje. Vyspělé úrovni nás přiblíží mnohem rychleji než schopnost přilákat zahraniční investici příslibem nízkých nákladů. Globální automobilku v ČR založíte stěží. Globálním lídrem zcela nového odvětví se můžete stát nepoměrně snadněji, a proto je důležité české startupové prostředí podporovat,“ říká Jiří Sauer, partner v oddělení Audit & Assurance společnosti Deloitte ČR a lídr soutěže Deloitte Technology Fast 50 v regionu střední a východní Evropy, která každoročně oceňuje nejrychleji rostoucí technologické firmy.
Pro rozjezd jsou zásadní finance a hledání investorů. S tím má však většina firem od začátku potíže, a tak používají prostředky z vlastních zdrojů. Právě financování je jedním ze zásadních témat průzkumu. K využití peněz z vlastní kasičky muselo přikročit 68 procent respondentů, téměř každému druhému podnikateli pomohli investoři. Jejich hledání pak respondenti hodnotili podle obtížnosti na škále od 1 do 10 v průměru číslem 5,33. Pod pojmem investor si ale nepředstavujme pouze bohaté a zkušené donátory. Až 14 procent startupů získalo prvotní kapitál od rodiny či příbuzných a známých. Pět procent si vzalo půjčku v bance.
„V případě možné expanze potřebují téměř tři čtvrtiny českých startupů vstup investora do firmy. Je to šance jak pro soukromý, tak pro veřejný kapitál,“ upozorňuje Jiří Sauer. Chuť se svým nápadem prorazit za hranice má však jen 39 procent dotázaných. Jako důvody uvádějí větší trh, menší administrativní zátěž a daňové nároky, mnohem rozvinutější firemní „ekosystém“, politickou stabilitu a finanční podporu startupů. Z toho se může zdát, že Česko je v porovnání s ostatními zeměmi takzvaný startup enemy. Pravda je, že překážek zde na začínající podnikatele čeká spousta, situace ale kolem a kolem není tak špatná, respektive dala by se pomocí jednoduchých změn výrazně zlepšit.
Digitalizace a vzdělávání úředníků
Za největší nepříjemnost na startu podnikání považují dotázané firmy více než v polovině případů (52 procent) nutnou státní byrokracii a celkovou nepružnost státních úřadů. Na druhém místě je vysoká míra zdanění odvedené práce spojená s ubíjející administrativní náročností při zakládání firmy. Těch nechvalně známých „lejster“ je potřeba vyplnit skutečně mnoho, a celý proces je tak ve srovnání se zahraničím zbytečně dlouhý, což ještě umocňuje složitá a často nepříjemná komunikace s úřady. Pětina zakladatelů startupů nicméně uvádí, že ničím zaskočeni nebyli, protože se na vše stihli důkladně připravit.
Právě komunikace se státní správou je problémem, který trápí velkou část podnikatelů, zároveň se ale dá během několika málo let do jisté míry vyřešit. Pomoci může zejména rychlejší digitalizace, jež umožní hlavně zrychlení celého systému. Zdlouhavá komunikace, nutnost dodávat stejné informace na několik míst státní správy či technologická neodbornost úředníků vinou nedostatečného vzdělávání – to jsou nejčastěji akcentované problémy. I přes negativní hodnocení si ale většina respondentů myslí, že situace se nadále zlepšuje, a české startupové prostředí tak snad čekají lepší, nebo lépe řečeno jednodušší časy.