Nejvíce ropy, nejvíce lidí. Nigérie svou sílu teprve objevuje

15. 6. 2020

Nejlidnatější stát Afriky vsadil jednostranně na ropu. Příliv petrodolarů ovšem zvedá ekonomiku zatím jen se střídavými úspěchy. Od Nigérie začala v poslední době ropu nakupovat v rekordních objemech i Česká republika.

Nigerijská
federativní republika je největší africkou ekonomikou a trhem díky
nejpočetnější africké populaci čítající 200 milionů lidí. Říká se, že každý
pátý Afričan je Nigerijec a země má po Indii a Číně třetí nejpočetnější
populaci mladých lidí na světě. Největším městem je dvacetimilionová megalopole
a přístav Lagos. Hlavní město Abuja má „jen“ milion obyvatel.

Právě kvůli silné domácí poptávce má Nigérie velký potenciál hospodářského růstu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Země také disponuje obrovským surovinovým bohatstvím, přesto není v současné době schopna svůj potenciál dostatečně využít.

Páteří
hospodářství je ropný průmysl, silně se spoléhá právě na ropu jako na svůj
hlavní zdroj devizových a vládních příjmů, z nichž tvoří až 90 procent. Nigérie
je dlouhodobě v první desítce největších světových producentů ropy s dosud
známými zásobami ve výši zhruba 34 miliard barelů. V subsaharské Africe se tak
spolu s Angolou dělí o první a druhé místo.

Zatím stále na 35 procent nezaměstnaných

Po globální finanční krizi v letech 2008 až 2009 byl bankovní sektor účinně rekapitalizován a regulace posílena. Od té doby byl ekonomický růst Nigérie poháněn růstem v zemědělství, telekomunikacích a službách. Hospodářská diverzifikace a silný růst bohužel nepřinesly výrazný pokles chudoby. HDP na obyvatele v paritě kupní síly je sice 6100 dolarů na obyvatele, ale téměř 70 milionů lidí žije pod hranicí chudoby a nezaměstnanost je vysokých zhruba 35 procent.

Ropné plošiny jsou instalovány i v bezprostřední blízkosti největšího města Lagos

Navzdory
svým silným ropným zdrojům Nigérie pociťuje tato negativa: nedostatečné zásobování
energií, špatná infrastruktura, zpoždění při legislativních reformách,
neefektivní systém registrace majetku, omezující obchodní politika,
nekonzistentní regulační prostředí, pomalý a neefektivní soudní systém,
nespolehlivé mechanismy řešení sporů, nejistota a všudypřítomná korupce.
Regulační omezení a bezpečnostní rizika snižují nové investice do sektoru ropy
a zemního plynu.

Rok
2019 byl úvodem druhého funkčního období prezidenta Muhammadua Buhariho a byl
poznamenán několika razantními kroky k nastartování a diverzifikaci ekonomiky.
Letos se očekává navíc kvůli pandemii a propadu světové ceny ropy největší
hospodářská recese od roku 1983. Lze předpokládat opětovnou devalvaci tamní měny
nairy a nárůst inflace na 19 procent (loni byla 11 procent). Mezinárodní měnový
fond (MMF) odhaduje pokles nigerijského HDP o 3,4 procenta.

Spojenec Západu s investicemi z Východu

Nigérie
má ambiciózní cíl patřit mezi dvacet největších ekonomik světa. Provádí
ekonomické reformy, snaží se podporovat vznik nových výrobních odvětví,
liberalizuje ekonomiku, podporuje strategické partnerství s velkými
zahraničními investory. Na druhé straně ovšem prosazuje tvrdá ochranářská
opatření.

Země hraje důležitou roli v ropném kartelu OPEC a v Ekonomickém společenství západoafrických států (ECOWAS, sídlem komise organizace je Abuja) a je považována za spojence západních zemí. Současně se snaží rozvíjet spolupráci všemi směry. Největším odběratelem nigerijské ropy je Indie, Čína je velmi významným investorem. S Jižní Afrikou jsou politické vztahy na kontinentu rivalitní. Jihoafrické firmy ale mají na nigerijském trhu velmi významnou pozici.

Zatímco domácí průmysl v Nigérii prakticky vymizel, místní zemědělství se ještě částečně drží

Orientace
nigerijských vlád na ropný sektor způsobila v minulosti kolaps tradičního
průmyslu a zemědělství. Vzhledem ke kolapsu trhu s ropou, respektive celého
hospodářství počátkem 80. let, musela Nigérie požádat MMF o podporu, a tím se
zadlužila. Po částečném splacení 35miliardového dluhu v dolarech se její rating
zlepšil. Agenturou Fitch je řazena z pohledu dlouhodobých úvěrů v zahraniční
měně do kategorie BB – s negativním výhledem.

Podobně
vidí vývoj ekonomiky agentura Moody´s (uvádí rating dlouhodobě Ba3 se stabilním
výhledem). Agentura Standard and Poor´s zlepšila rating Nigérie do kategorie B+
se stabilním výhledem. Podle Světové banky a jejího hodnocení podnikatelského
prostředí Doing Business 2020 si Nigérie meziročně polepšila ze 146. na 131.
místo. V návaznosti na hodnocení OECD přeřadil EGAP Nigérii z hlediska
pojistitelnosti úvěrů z kategorie 7 (nepojistitelné) do kategorie 6, i když
obchodní klima země je stále považováno za obtížné.

K patnácti zónám volného obchodu přibude dalších deset

Mezi perspektivní oblasti pro investice v Nigérii patří využití nových ložisek surovin, výroba stavebních materiálů, výroba hnojiv a pesticidů, zpracování ropy, energetika, zemědělství (včetně pěstování technických plodin), výroba mouky a těstovin, výroba nápojů (včetně minipivovarů), zásobování vodou, služby (stavební, IT, telekomunikace, bankovnictví), hotelový průmysl či nemovitosti.

Nigérie
je a dlouho ještě zůstane čistým importérem výrobků zpracovatelského průmyslu,
tamní trh je obrovský a dosud nenasycený a může skýtat velké zisky. Do budoucna
je očekáván silný růst celé řady odvětví průmyslu a služeb, které skýtají jak
dovozcům, tak investorům velké příležitosti. V Nigérii existuje v současnosti patnáct
zón volného obchodu a dalších deset se buduje. Nejznámější jsou Calabar, Kano,
Tinapa a Onne (zaměřené na ropu a plyn).

Obchod s Českem byl v rekordu

Bilance
nigerijského zahraničního obchodu je dlouhodobě aktivní. Loni vývoz dosáhl 61
miliard dolarů a dovoz 50 miliard dolarů. Mezi nejvýznamnější obchodní partnery
patří Čína, Spojené státy, Velká Británie, Rusko a Švýcarsko. Zhruba 40 procent
obchodu pak připadá na vzájemnou obchodní výměnu se zeměmi Evropské unie.

Největšími dovozními položkami jsou zařízení na těžbu ropy, dopravní prostředky, stavební stroje, ropné produkty, obráběcí stroje a strojní zařízení, chemikálie, cement, spotřební zboží, potraviny (rýže) a živá zvířata. V nigerijském exportu zcela jednoznačně převažuje ropa a ropné produkty (95 procent), dále kakaové boby, sezam a kůže.

Česká
republika je vnímána jako tradiční partner i spřátelená země, která ale zatím
dostatečně nevyužívá možností. V rámci subsaharské Afriky zůstává dlouhodobě
Nigérie po Jihoafrické republice druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka.
Od propadu v roce 2009, kdy v důsledku celosvětové ekonomické krize Nigérie
omezila dovozy, český vývoz do této země roste a pohybuje se na hranici 70 až
80 milionů dolarů.

Loni
obrat činil rekordních 206 milionů dolarů (z toho vývoz 105 milionů). Došlo k
bezprecedentnímu nárůstu prodeje nigerijské ropy do Česka, dovozy vzrostly
dokonce více než na dvanáctinásobek. Pokračovaly tradiční dodávky v sektorech
textilu, zemědělství (krmiva, zemědělské stroje), spotřebního zboží, (čepelky,
validátory, telekomunikace, elektrokabely, tiskařské stroje, dřevěný nábytek,
zdravotní keramika). Rozvíjejí se již navázané, ale i nové obchody v oblasti
potravinářství (konzervované potraviny, nově také alkoholické nápoje, pekařské
pece a polotovary), sklářství (umělecká svítidla), drobné zboží (elektrické
baterie) či zdravotnictví (nemocniční lůžka).

Česká
republika od svého vzniku nemá s Nigérií uzavřenou bilaterální ekonomickou
dohodu. V jednání v současnosti jsou dohoda o podpoře a ochraně investic a
meziresortní dohoda o spolupráci mezi ministerstvy obchodu a průmyslu.

Autorka pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik II, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR