SAZBY DPH Sazby daně z přidané hodnoty evropských zemí patří k nejvyšším na světě. Mimo starý kontinent jsou sazby zpravidla podstatně nižší. Některé státy dokonce tuto daň vůbec nepoužívají.
SAZBY DPH Sazby daně z přidané hodnoty evropských zemí patří k nejvyšším na světě. Mimo starý kontinent jsou sazby zpravidla podstatně nižší. Některé státy dokonce tuto daň vůbec nepoužívají. V Evropské unii je daň z přidané hodnoty (DPH) zavedena ve všech zemích. Její minimální základní sazba je směrnicí Rady Evropy z roku 1992 stanovena na 15 procent. Tuto výši uplatňuje jen Lucembursko a Kypr. V Německu a ve Španělsku je sazba o jeden procentní bod vyšší. Relativně nízkou DPH má ze zemí Evropské unie ještě Velká Británie - 17,5 procenta. Naopak s nejvyšší 25procentní sazbou se můžeme setkat v Dánsku a Švédsku. Norsko uplatňuje 24procentní daň a Finsko a Polsko 22procentní. NEJVÍCE PLATÍ EVROPANÉ Jednoznačně můžeme říci, že daň z přidané hodnoty je v celosvětovém měřítku nejvyšší právě v Unii. Členské země však v současné době mohou na vybrané zboží či služby uplatnit zvýhodněné sazby. Přestože legislativa ohledně DPH je stanovena na národní úrovni, jsou jednotlivé zákony členských zemí závislé na určitých parametrech, které jsou dány unijními směrnicemi (o problematice výjimek ohledně DPH více v Profitu č. 6/2006). Samotná výše sazby daně z přidané hodnoty byla a vždy bude v jednotlivých zemích světa velmi rozdílná. Každý stát totiž sleduje jinou sociální politiku a má tedy i odlišnou představu o příjmech a výdajích státního rozpočtu a tedy i o výši sazby daně z přidané hodnoty. Jedno však mají všechny země společné: Daň z přidané hodnoty je jedním z rozhodujících zdrojů státního rozpočtu. Nejvyšší příjmové položky státního rozpočtu ve všech členských zemích Unie jsou příspěvky na sociální pojištění, přímé daně (daně z příjmů, z majetku a podobně) a nepřímé daně (DPH či spotřební daně). Peníze vybrané ze sociálního pojištění se na celkové výši státních příjmů podílejí od pěti procent (Dánsko) do 41 procent (Německo). Nepřímé daně zajišťují 27 procent (Finsko) až 42 procent (Kypr) příjmů, přímé daně pak 20 procent (Irsko) až 52 procent (Dánsko). DPH? TO NEZNÁME
V mimoevropských zemích je sazba daně z přidané hodnoty zpravidla podstatně nižší a někde není zavedena vůbec. Z nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí ji například neaplikují Egypt, Hongkong, Indie a USA. Absence DPH v těchto zemích je řadí ke státům s nejnižším daňovým zatížením na světě.
Podobně jako v Evropě mají daň z přidané hodnoty zavedenu i všechny státy Jižní Ameriky. Pro státní rozpočty tamních zemí je naprosto nepostradatelná, neboť tvoří nejvyšší příjmovou položku. Ovšem dlouhodobým problémem prakticky všech jihoamerických států je nízká platební morálka daňových poplatníků. Přístup soukromých podniků při placení daní je velmi laxní.
Pro všechny asijské země jsou charakteristické nízké daně se současně nízkou sociální ochranou občanů (v některých zemích dokonce neexistuje žádná). V Japonsku, Tchaj-wanu a Singapuru činí sazba daně z přidané hodnoty pět procent, v Thajsku sedm procent a v Jižní Koreji, Kambodži, Filipínách a Vietnamu 10 procent. Nejvyšší základní sazba daně z přidané hodnoty tak je přitom v Číně - 17 procent. Ve všech asijských zemích však existuje celá řada výjimek, kdy daň není placena vůbec.
V Africe funguje systém daně z přidané hodnoty nejlépe v Jihoafrické republice, kde sazba činí 14 procent a v Maroku (20procentní sazba). Překvapivě je daň z přidané hodnoty zavedena i v Saudské Arábii (pětiprocentní sazba). Z dalších světových velmocí si ještě uveďme Kanadu (sedmiprocentní sazba), Austrálii (10procentní sazba), Izrael (17 procent) či Mexiko (15 procent).