Den by měl mít 48 hodin. Minimálně. Čas vyměřený dvěma půlnocemi totiž zoufale nedostačuje, pokud má člověk zvládat práci, rodinu, koníčky, sociální život a občas se taky vyspat. Jak se doba zrychluje a tlak na to, abychom byli neustále na příjmu a v pohotovosti, roste, stále častěji se ve společnosti skloňuje spojení work-life balance, tedy křehká rovnováha mezi povinnostmi a prostým žitím.
Snaha ji udržet občas připomíná chůzi po ostří nože, nicméně dle nové studie společnosti Kisi, jež se zaměřuje právě na přístup k práci, existují města, kde je to snadnější než jinde. Firma sestavila žebříček míst, která jsou volnému času nakloněna nejvíce. První příčky v něm obsadily norské Oslo, švýcarský Bern a Helsinky ve Finsku. Všechna města spojuje bezproblémové vybírání dovolené, ohledy firem vůči rodičům nebo péče o duševní zdraví jakožto firemní benefit. Za pozicemi vítězů následují ještě Curych, který rovněž leží ve Švýcarsku, a první pětku uzavírá dánská metropole Kodaň.
Jak si lze všimnout, nejlépe se mají zaměstnanci v Alpách a ve Skandinávii. Zajímavý je však i nedávno zahájený experiment vědců ve Velké Británii, který sleduje, jaký vliv bude mít na produktivitu a psychickou pohodu pracovníků zkrácení pracovního týdne na čtyři dny. Podobné snahy se objevují i u nás, kde je prosazuje šéf pobočky Welcome to the Jungle Honza Klusoň.
Nicméně pokus se v obou případech týká pouze vybrané skupiny dobrovolníků, a tak se první britské město objevuje až na 24. místě žebříčku. Jedná se o Liverpool, který předběhl 25. Glasgow a 27. Londýn. Praha do výzkumu nebyla zahrnuta vůbec. Co se týká Nového světa, nejvíce volného času si nárokují obyvatelé Seattlu umístivšího se na 32. pozici. Naopak přetížení prací jsou dle Kisi obyvatelé Dubaje, hlavního města Spojených arabských emirátů, autonomní oblasti Hongkong, malajského Kuala Lumpuru a Montevidea v Uruguayi.
Pracuj a šetři, ale v klidu
Výzkumníci hodnotili situaci v celkem stovce měst, jež vybrali na základě získaných dat jakožto nejžádanější místa, kde lidé touží pracovat. Poté je srovnali dle intenzity práce, již posuzovali v závislosti na množství dovolené, jaké místní firmy v průměru zaměstnancům poskytují, příznaků vyhoření mezi obyvateli, možnosti pracovat vzdáleně u zaměstnání, která to umožňují, nebo délky mateřské dovolené.
V potaz však vzali i demografické a ekonomické ukazatele, jako je nezaměstnanost, nebo naopak počet lidí docházejících do dvou a více prací současně, a míra inflace. Dále se zaměřili na dostupnost zdravotní péče, a to v rámci tělesného i psychického stavu. Zajímala je ale i kompenzace dopadu pandemie ze strany vlád a zaměstnavatelů. Nasbírané informace poté zasadili do kontextu celkové životní úrovně v jednotlivých městech.
| Pořadí | Město | Země |
| 1. | Oslo | Norsko |
| 2. | Bern | Švýcarsko |
| 3. | Helsinky | Finsko |
| 4. | Curych | Švýcarsko |
| 5. | Kodaň | Dánsko |
| 6. | Ženeva | Švýcarsko |
| 7. | Ottawa | Kanada |
| 8. | Sydney | Austrálie |
| 9. | Stuttgart | Německo |
| 10. | Mnichov | Německo |
| 11. | Stockholm | Švédsko |
| 12. | Melbourne | Austrálie |
| 13. | Amsterdam | Nizozemí |
| 14. | Tokio | Japonsko |
| 15. | Lipsko | Německo |
| 16. | Vancouver | Kanada |
| 17. | Auckland | Nový Zéland |
| 18. | Hamburk | Německo |
| 19. | Toronto | Kanada |
| 20. | Frankfurt | Německo |
„Poslední roky představovaly pro podpůrné struktury určené zaměstnancům zkoušku ohněm,“ sdělil serveru Positive News Bernhard Mehl, generální ředitel Kisi. „Naše studie ukazuje na města, která obyvatelům poskytují nejlepší přístup k vysoce kvalitní péči o duševní zdraví, ale také města, kde jsou zaměstnanci povzbuzováni k tomu, aby si brali co nejvíce dní dovolené. Doufáme, že města, která v těchto oblastech zaostávají, najdou inspiraci u lídrů indexu,“ dodal.
Nicméně sám uznává, že v současné době vysoké inflace (u nás aktuálně 17,2 procenta), kvůli níž stav účtu mnoho lidí nutí řídit se Rašínovým heslem ‚pracuj a šetři‘, které vzniklo přesně před sto lety, tedy rovněž v době výrazného znehodnocování koruny, může být těžké vyvážit pracovní stres adekvátním odpočinkem. „S ohledem na tuto skutečnost musí společnosti a vlády věnovat více pozornosti potřebám zaměstnanců,“ zdůrazňuje Mehl. V praxi to může znamenat například zákaz přesčasů, vypínání pracovních mailů po skončení směny nebo zavedení prázdnin na podporu duševního zdraví.
Nejšťastnější národy?
Server Positive News však připomíná, že Mehl se při studii dopustil zásadní chyby – zahrnul jen sto měst, z nichž navíc polovina leží v USA. Vynechání milionů dalších nevyhnutelně vede k neúplnému výsledku. I ten však poskytuje zajímavý vhled do problematiky psychické pohody, je-li vnímán v kontextu dalších studií zmíněného tématu.
Na předních příčkách statistik mentálního zdraví dle oblasti se totiž tradičně objevují stejná města, která zvítězila tentokrát. Existuje ale například i studie, jež hodnotila nejlepší země z hlediska sociálního pokroku. I jí dominovalo Norsko, Švýcarsko, Finsko, Dánsko, Německo a Kanada. Dá se tedy říct, že už se objevuje jistý vzorec. A že ze Skandinávie by si mohli brát příklad nejen Číňané nebo Uruguayci, ale i Češi.
