Zatímco z každodenního života lidí slovo covid postupně mizí, na celé řadě evropských letišť je to momentálně téma, jehož dopady se řeší doslova všude – jak u přepážky na terminálu, tak v oddělení handlingu. Právě pandemie je totiž jedním z důvodů, proč se tamní personál a cestující potýkají s dlouhými frontami u odbavení a kontrol, anebo se zpožděním a rušením letů.
Spousta letišť i aerolinek se totiž v minulých dvou letech uchýlila k propuštění svých zaměstnanců. Ti, co zbyli, ale momentálně nestíhají čelit zvýšené poptávce po dovolených. O (ne)plynulosti provozu evropských vzdušných přístavů během prvních deseti dní prázdnin informovala například společnost Hopper, která sleduje data z leteckého provozu.
Nejvíce problematické podle ní bylo začátkem prázdnin letiště v Bruselu. To ohlásilo 72 procent zpožděných letů, přičemž dalších 2,5 procenta bylo dokonce kompletně zrušeno. K podobně častým zdržením docházelo též na letišti ve Frankfurtu. Tam se s opožděným odletem setkali v 68 procentech případů, zatímco podíl zrušených linek se vyšplhal až na 7,8procentní hranici.
Potížista jménem Heathrow
Výrazné problémy s odlety a odbavením zažívají cestující také na největším evropském letišti Heathrow, které v červenci oznámilo, že omezí počet odlétajících cestujících na 100 tisíc denně, což je strop, který jsou tamní zaměstnanci schopni obsloužit. Během prvních dvou prázdninových týdnů byl ale tento limit pravidelně překračován. Vedení letiště rovněž vyzvalo světové aerolinky, aby zastavily prodej letenek na léto.
Podle společnosti Hopper zasáhlo na Heathrow v nejvytíženějších dnech zpoždění 62 procent letů. To je navzdory chaosu, který na místě převládá, méně než v případě druhých dvou zmíněných letišť. Údaje však zkresluje fakt, že hlavní londýnský letecký uzel dokáže ročně odbavit mnohem více pasažérů než vzdušné přístavy v Bruselu a Frankfurtu.
| LETIŠTĚ | ZPOŽDĚNÝCH LETŮ | ZRUŠENÝCH LETŮ | |
| 1. | Letiště Brusel (BRU), Belgie | 72 % | 2,5 % |
| 2. | Letiště Frankfurt nad Mohanem (FRA), Německo | 68 % | 7,8 % |
| 3. | Letiště Eindhoven (EIN), Nizozemsko | 67 % | 1,8 % |
| 4. | Letiště Luton (LTN), Velká Británie | 66 % | 2,7 % |
| 5. | Mezinárodní letiště Ference Liszta (BUD), Maďarsko | 65 % | 2.1 % |
| 6. | Letiště Lisabon (LIS), Portugalsko | 65 % | 4,8 % |
| 7. | Letiště Charlese de Gaulla (CDG), Francie | 62 % | 3,1 % |
| 8. | Letiště Schiphol (AMS), Nizozemsko | 61 % | 5,2 % |
| 9. | Letiště Côte d'Azur (NCE), Francie | 60 % | 3,4 % |
| 10. | Letiště Gatwick (LGW), Velká Británie | 59 % | 1,4 % |
Zdroj: Hopper
„Londýnské Heathrow je z hlediska objemu mnohem větší než většina letišť a náš žebříček je založen na procentu zpoždění, nikoli na počtu postižených osob,“ uvádí agentura Bloomberg s odkazem na vyjádření společnosti Hopper. Jako nejméně problémové se ukázalo italské letiště Bergamo, kde byla zpožděna jen tři procenta letů, zatímco jedno procento bylo zcela zrušeno. Menší komplikace pak hlásí i španělská Gran Canaria či rumunské Mezinárodní letiště Bukurešť-Otopeni.
Ačkoli se v seznamu nejproblémovějších vzdušných hubů neobjevilo, silně vytížené je momentálně též letiště Václava Havla. To za první prázdninový den překročilo hranici padesáti tisíc odbavených cestujících a v podobných číslech se pohybovalo i během druhého víkendu. „Začátek prázdnin byl velmi náročný, ale bez větších komplikací, situaci i přes nedostatek personálu převážně na bezpečnostní kontrole tedy zvládáme,“ komentuje pro Euro.cz mluvčí Klára Divišová, podle které se aktuální průměrné zpoždění letů pohybuje kolem 20 minut. Na začátku prázdnin si přitom cestující počkali i o půl hodiny déle.
Smartwings lety neomezí
Zvýšenému náporu zatím odolává vedle pražského letiště i největší tuzemský letecký dopravce Smartwings, jenž se na letní sezónu připravil náborem nového personálu. S tím společnost začala už v lednu. Z důvodu vysoké poptávky pak aerolinka posílila také svoji flotilu 49 letadel, kdy si dalších pět pronajala v rámci takzvaných ACMI kontraktů od zahraničních leteckých společností. Využívá rovněž možnosti pronájmů během víkendů, a to například letounů Airbus A350 od Ethiopian Airlines.
„Naše flotila je aktuálně plně vytížena, děláme maximum, abychom vše provozně dobře zvládli. Bohužel, i když děláme maximum, tak jsou naše lety zpožďovány z důvodů, které nemůžeme ovlivnit,“ řekla redakci mluvčí Vladimíra Dufková. Podle ní situaci komplikují především omezení plynoucí z regulace toku letového provozu, typicky tedy například snížená kapacita vzdušného provozu, která je způsobená problémy poskytovatelů letových provozních služeb. Negativní vliv mají samozřejmě i potíže na straně bezpečnostní kontroly či odbavení.
Lety aerolinka neruší a zatím to ani neplánuje. Na rozdíl o řady jiných. Nově omezení linek oznámila například maďarská nízkonákladová společnost Wizz Air, která během léta sníží využití svých letadel o pět procent. Podobný krok učinila i německá Lufthansa. Ta uvedla, že do konce srpna vyškrtne další dva tisíce letů. Jedná se přitom už o třetí storno během prázdnin, kdy firma nejprve zrušila 3100 letů na červenec a srpen a poté dalších 770 spojů od 8. do 14. července.
K omezení přistoupila též britská společnost British Airways. Ta po dubnovém odstranění 10 procent svých letů oznámila, že je zapotřebí dalšího snížení, a až do konce října stornovala dalších více než 10 300 spojů. „Rušení a omezení letů je plně v rozhodnutí dopravce. Například rušení letů od British Airways znamenala v praxi zrušení 26 letů z Prahy do konce července,“ informuje Divišová. Omezení Wizz Air se oproti tomu k 12. červenci týkalo pouze jednoho jediného letu z české metropole.
