Nejvlivnější ženy

Realitní trh postrádá ženy - manažerky

Britský časopis Property Week uspořádal na konci loňského roku anketu týkající se sta nejvlivnějších žen v realitách. Později zveřejnil, že první reakcí respondentů byl dotaz, zda jich skutečně ve Velké Británii v nemovitostech tolik působí. S podobnou odezvou se setkal také týdeník EURO, když chtěl uspořádat obdobný, ale podstatně skromnější průzkum ohledně desítky nejvlivnějších žen, které se pohybují na českém trhu s nemovitostmi. První dotaz zněl: Působí v Česku vůbec nějaké ženy v realitním byznysu? Odpověď je samozřejmě kladná, nicméně v drtivé většině případů nejdůležitější pozice v developerských a stavebních firmách, realitních kancelářích a poradenských společnostech zastávají muži. Týdeník EURO oslovil přední developery, mezinárodní konzultantské společnosti zabývající se realitami, stavební firmy a realitní kanceláře, kdo jsou dle jejich názoru nejvlivnější ženy na českém realitním trhu.

Ženy chybí.

Až na výjimky se účastníci ankety shodli na tom, že ve světě nemovitostí v Česku není ženský prvek dostatečně zastoupen. A zaznívaly hlasy, že by bylo mnohem lepší vyhlásit soutěž o nejvlivnější osobnost na českém realitním trhu. Obdobné žebříčky však již existují. „V oboru nemovitostí ženy přímo chybí,“ domnívají se projektoví manažeři z developerské společnosti ECM. Ženy prý zřejmě odrazuje technické zaměření tohoto oboru. Stejný názor na zastoupení žen v realitách má také ředitelka Cimex Development Miroslava Henzlová. „Na mnoha jednáních se se ženami nepotkávám,“ konstatuje. Budoucnost však vidí optimisticky. „Myslím, že se v průběhu dalších let zvýší počet žen v tomto oboru,“ domnívá se manažerka. „Kvalitní firmy podnikající v oblasti realit své úspěchy slaví zejména díky dobře fungujícím týmům, které umějí zajistit pro klienta dobrý obchod. Právě ženy mohou v těchto týmech svým nastavením, citem pro detail a organizaci sehrávat důležitou roli a budou více do nich zapojovány,“ předpokládá Henzlová. Marketingový ředitel společnosti Sekyra Group, Radek Polák, se domnívá, že nedostatečné zastoupení žen je nejen problémem realitního trhu, ale i obecného vnímání jejich postavení v české společnosti. „K tomu někdy rovněž přispívá menší ochota žen prosadit se v pracovním životě,“ dodává Polák. Kamil Kosman, šéf investic do nemovitostí České spořitelny, tvrdí, že ženy jsou zastoupeny na realitním trhu v míře odpovídající jejich angažovanosti a schopnostem. „Tam, kde se schopnostmi prosadí, muži je, myslím, velmi vítají. Někdy si je i hýčkají. Reality jsou výrazně mužský svět, ale ženy do něj patří,“ konstatuje Kosman. Je pravda, že dostatek žen nalezneme na pozicích makléřek prodejů bytů či pronájmů bytů nebo členek marketingových týmů, nikoli však ve vrcholných pozicích. „Je to škoda. Myslím, že mnoho realitních transakcí a postupů by ženy řešily s větší noblesou a etikou než muži,“ domnívá se Jiří Pácal, ředitel investiční společnosti Central Europe Holding a člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Pácal malé zastoupení žen v managementu vysvětluje tím, že realitní trh je oblast, kde se nehraje vždy fér. „Upřímnost, dodržování pravidel i dohodnutého často neplatí. Na trhu se pohybují obrovské peníze a přitom realitní činnost je volnou živností bez licencí, nároků na vzdělání a bezúhonnost. Tím se bohužel dostalo do oblasti nemovitostí mnoho těch, kteří by v případě přísnějších pravidel neuspěli,“ upřesňuje svůj názor Pácal. Někteří respondenti ankety zdůvodňují nedostatek manažerek v realitách malou výdrží žen v oboru. Těch prý v nemovitostech působí dostatek, málo z nich však vydrží dostatečně dlouho, aby se dostaly do vrcholného vedení. „Lituji toho, protože při zahájení kariéry jsou silnější než jejich mužské protějšky. Zejména v současném klimatu, kdy je v oblasti realit velká poptávka po kvalitních zaměstnancích, jsou ženy cenným zdrojem a zaměstnavatelé by se měli snažit si je udržet déle, než činí v současnosti,“ míní Richard Curran, vedoucí oddělení pronájmů mezinárodní realitní společnosti CB Richard Ellis.

Kariéra a rodina.

Nejčastěji uváděným důvodem, proč se ženy málo prosazují jako vrcholné manažerky - a neplatí to jen v případě nemovitostí -, je, že nemohou skloubit časově náročnou práci s péčí o rodinu. Jednou z mála realitních firem, která podporuje ženy-profesionálky je mezinárodní poradenská společnost Cushman & Wakefield. Již řadu let se v Evropě konají Cushwoman setkání, na nichž se ženy zaměstnané ve firmě setkávají s odbornicemi z řad klientů. „Loni poprvé proběhlo takové setkání i v Praze,“ dodává Martin Skalický, partner společnosti Cushman & Wakefield. Ve společnosti jsou dnes čtyři ženy pracující na částečný úvazek. Každá z nich má přitom odlišnou pracovní dobu dle potřeb svých i svého dítěte. Vše prý za podpory londýnské centrály a ředitele české pobočky Jonathana Halleta.

Top 10
Nejvlivnější ženy v českých realitách

Pořadí/ Jméno/ Společnost/ Pozice 1. Zdeňka Klapalová/ Knight Frank/ ředitelka, partnerka
2. Olga Humlová/ Salans/ partnerka
3. Margund Schuhová/ UBM/ ředitelka
4.-5. Marta Slánská/ Maxima Reality/ majitelka
Jana Žejdlíková/ ECM/ viceprezidenta pro finance
6.-9. Daniela Grabmülerová/ MMR/ ředitelka bytového odboru
Naděžda Ptáčková/ Skanska/ ředitelka rezidenčního developmentu Karen Hartley Orco, obchodní a marketingová ředitelka
Vlasta Končelová/ Geosan/ PR manažerka 10. Eva Jiřičná/ Jiricna Architects/ majitelka

1. Zdeňka Klapalová Po škole se jí stýskalo
Zdeňka Klapalová, ředitelka a partnerka mezinárodní realitní společnosti Knight Frank, zvítězila v anketě o Nejvlivnější ženu na českém realitním trhu s velkým náskokem. Paradoxem se proto může zdát skutečnost, že svoji kariéru v nemovitostech vlastně nikdy naplánovala. Po dokončení Vysoké školy ekonomické v Praze tam totiž zůstala jako asistentka. „Vědecká i pedagogické práce mě plně uspokojovala a žádnou změnu jsem neplánovala,“ říká Zdeňka Klapalová. Na konci osmdesátých let se na VŠE zapojila do spolupráce se soukromým sektorem a s mezinárodními organizacemi. „Při jednom z projektů jsme narazili na potřebu oceňování nemovitostí, a to nás přivedlo až do náruče britských poradců, kteří se touto problematikou zabývají,“ popisuje Klapalová. S Brity začala spolupracovat a společně s kolegou z Velké Británie zakotvila u poradenské realitní společnosti Ryden v Praze. Manažerka přiznává, že prostředí vysoké školy jí ještě dlouho chybělo. V roce 2000 převzala pražskou pobočku Ryden britská společnost Knight Frank. „Stala jsem se součástí nové firmy, aniž bych změnila židli,“ dodává. Společnost Knight Frank patří mezi poradenskými firmami na českém trhu k těm nejaktivnějším. Jako konzultantka se účastnila portfoliových prodejů nemovitostí ČSOB, České spořitelny nebo Škody Praha, radila též při prodeji rozsáhlého pozemku, který vlastnila Komerční banka v Praze na Kavčích horách, a úspěšně dokončila řadu transakcí pro významnou developerskou společnost Real Estate Karlín. „Práce v realitách mě nakonec silně oslovila kvůli vazbě nejen na produkt, ale především ke klientům a celé realitní komunitě, kde jsem navázala i mnohá přátelství,“ tvrdí Klapalová, která je navíc od roku 2001 prezidentkou Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a loni se stala členkou Královské komory kvalifikovaných znalců nemovitostí. Dodává, že štěstí měla i na své zahraniční partnery. „Ředitel Knight Frank pro Evropu nás podporuje a nikdy nepožadoval zbytečné. Musím říct, že mě stále baví britský humor, vyhovuje mi britský styl řízení a jednaní,“ říká ředitelka. Klapalová nechce hodnotit své pracovní úspěchy. Největší uspokojení v práci ji prý přinášejí kvalitní vztahy se spolupracovníky. „Vážím si dlouhodobé spolupráce s klienty a jejich důvěry. Za úspěch pokládám, když pro jednoho klienta můžeme pracovat řadu let a na základě dobrých výsledků i na více projektech,“ říká. Její kolegové, kteří se též pohybují v realitách, hodnotí aktivity Klapalové na trhu s nemovitostmi kladně. „Dokazuje, že realitní obchody je možné v Česku dělat na vysoké profesionální úrovni,“ domnívá se Miroslava Henzlová, ředitelka společnosti Cimex Development. Za skutečného profesionála ji označují manažeři z konkurenční mezinárodní realitní společnosti Cushman & Wakefield. „Za výjimečnou považuji kombinaci jejích zkušeností, loajality vůči kolegům i klientům a zároveň respektování etických pravidel a zásad slušného chování,“ konstatuje Přemysl Chaloupka, výkonný ředitel Knight Frank. Klapalová říká, že v posledních letech veškerý volný čas trávila studiem na Filozofické fakultě UK. „I nyní část volna věnuji dovzdělávání a příležitostně sportu. Chodím běhat se psem a vzájemně se zdržujeme,“ dodává. Přiznává, že v oblasti realit pracuje skutečně více mužů než žen. Tvrdí ale, že ve světě je situace podobná. „Mnohokrát jsem slyšela názor, že je realitní byznys velmi tvrdý. Nevím, zda je jiná oblast podnikání více v rukavičkách, ale já si to nemyslím. Setkávám se běžně se seriozním jednáním a mezi našimi klienty a obchodními partnery potkávám respektované osobnosti,“ tvrdí Klapalová. Přestože dle jejího názoru je práce v realitách časově náročná a vyžaduje značnou flexibilitu, ženy mají dostatečnou šanci se v tomto oboru prosadit. „Ženy i muži mají volbu, a pokud se žena rozhodne uspět právě v realitách, má prostor jako všude jinde,“ uzavírá manažerka.

2. Olga Humlová
První specialistka na investice
Olga Humlová, partnerka advokátní kanceláře Salans, která v žebříčku obsadila druhou příčku, se necítí v oblasti nemovitostí osamělá. „Žen v realitách je poměrně hodně. Pohybují se v souvisejících profesích: v developmentu, investicích, realitních kancelářích nebo v poradenských službách. V advokacii jsou obě pohlaví podle mého zastoupeny rovnoměrně,“ říká právnička, kterou mají muži raději na své straně. Ve své kariéře prý nikdy nepocítila své pohlaví jako hendikep. „Většina mých klientů jsou muži. Já rozdíly nevnímám, jen někdy mám při jednáních pocit, že pánové musejí nejprve ukázat ega, a teprve potom se jde k jádru věci,“ popisuje zkušenosti advokátka. „Možná jsme odlišné v tom, že se snažíme dělat více věcí najednou a občas je nestihneme koordinovat, kdežto pánové mají tu úžasnou vlastnost, že si vytyčí jeden cíl a za ním jdou, a teprve potom se přesouvají jinam. Oběma způsoby se ale dá dobrat k výsledku,“ připouští po chvíli přemýšlení. Podřízení charakterizují Humlovou jako velmi tvrdou dámu vyžadující stoprocentní nasazení. Přesto není typický workholik, který by obětoval práci rodinu. „Unavený právník je špatný advokát,“ tvrdí. Pravidelně jezdí na dovolenou, loni se jí narodila dcera a stále má čas na své koníčky, mezi něž patří tanec nebo cestování. Drobná tmavovláska (39) říká, že se dostala k advokacii a k nemovitostem víceméně náhodou. Po ukončení právnické fakulty odjela v 21 letech studovat do Heidelbergu na Ruprecht-Karls-Universität. Na plánovanou vědeckou kariéru zanevřela a zůstala pracovat v Německu v BHF Bank, kde se věnovala korporátnímu financování. Do Česka se vrátila v roce 1995 s nabídkou založit pražskou pobočku německé advokátní kanceláře Feddersen Laule Ewerwahn Scherzeberg Finkelnburg Clemm. „Byli jsme malá kancelář, všichni dělali všechno. Klienti od počátku projevovali poměrně velký zájem o nemovitosti. Každý si potřeboval přinejmenším pronajmout kanceláře,“ vzpomíná Humlová. Po prvních realitních projektech přišel zlom v roce 1998, kdy vstoupila do Česka HVB Bank jako první institucionální investor. „Byla jsem první, kdo se na trhu těmito investicemi zabýval. Dnes je již umí každý, tenkrát mi tato zkušenost hodně pomohla,“ říká právnička. V roce 2000 odešla se svým týmem do advokátní kanceláře Altheimer & Gray. O tři roky později přistoupili partneři pražské pobočky Altheimer & Gray ke kanceláří Salans. Humlová považuje za svůj největší pracovní úspěch, když se na ni obrátí protistrana z předchozí transakce či sporu, aby ji do budoucna zastupovala. To se jí jednou povedlo v souvislosti s rozhodčím řízením, kdy navíc v tu dobu s ním neměla žádnou zkušenost a protistranu obhajovala velká mezinárodní specializovaná kancelář. „Po dvou letech jsme spor vyhráli a firma, která prohrála, se poté stala mým klientem, což je asi největší výraz uznání,“ bilancuje Humlová, která si rozhodčí řízení zamilovala. Dnes zastupuje strany při rozhodčím řízením běžně a vystupuje i jako rozhodce.
Respondenti ankety oceňují Olgu Humlovou především pro její přínos k reformě českého realitního práva, přiblížení tuzemské legislativy k evropské a profesionální zvládnutí zásadních nemovitostních transakcí. V legislativní skupině Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí pracovala například na přípravě novely zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor. „Touto normou jsme strávila mnoho času, a to i docházením do Parlamentu a lobbováním. Nyní nás ještě čeká rekodifikace občanského zákoníku a změny by se měly stát i v daňové oblasti,“ soudí advokátka.

3. Margund Schuhová
Fanatická jachtařka Třetí nejvlivnější ženou na českém realitním trhu je Rakušanka Margund Schuhová, která vede rakouský stavební gigant UBM. To, že zakotvila v nemovitostech, prý nejvíce ovlivnil její otec. „Byl právníkem a vždy měl hodně co do činění se stavebnictvím. Pravděpodobně to byl jeho několikaletý nepřímý vliv, který způsobil, že když jsem se ucházela o zaměstnání po absolvování univerzity, chtěla jsem pracovat v oblasti, kde se něčeho mohu dotknout. A nemovitosti jsou něco velmi reálného,“ popisuje své začátky Schuhová. Po vysoké škole proto okamžitě zakotvila u UBM. „Dva roky jsem pracovala pouze na projektech v Rakousku a později jsem se začala posouvat do regionu střední a východní Evropy,“ říká Schuhová. Spolupracovala tak na projektech v Maďarsku, Polsku a v České republice. „Když se náš byznys v Česku stále rozrůstal a když se multifunkční komplex Anděl City v Praze na Smíchově posunul do závěrečné fáze plánování, bylo jasné, že své úsilí budu věnovat projektům v České republice,“ vysvětluje Schuhová. V Česku působí UBM od roku 1995. O rok později již společnost dokončila rekonstrukci administrativní a obchodní budovy Darex v centru Prahy na Václavském náměstí. V roce 2002 uvedla firma na trh dva projekty, a to rezidenční areál Zvonařka na Praze 2 a první fázi komplexu Anděl City. V současné době Rakušané pracují na druhé a třetí fázi, která kromě obchodních a kancelářských ploch bude zahrnovat také rezidenční prostory. Schuhová považuje UBM Bohemia za úspěšnou firmu a pozitivně hodnotí i jednotlivé české objekty, které zde společnost dokončila. „Je to podobné jako s dítětem. Projekt se narodí, když koupíte půdu, potom vyrůstá během plánování, developmentu a stavebních prací. Dospěje, když je prodaný nebo pronajatý. Během celého času mu věnujete veškerou svou energii a úsilí,“ popisuje manažerka. Účastníci ankety považují Schuhovou za vlivnou osobnost českých realit. „Je to významná osobnost v nemovitostním developmentu, ačkoliv v této sféře naprosto nekompromisně dominují muži,“ tvrdí o Schuhové manažeři z mezinárodní realitní společnosti Cushman & Wakefield. Richard Curran, vedoucí oddělení pronájmů společnosti CB Richard Ellis, dodává: „Margund Schuhová je první ženou v čele velké developerské společnosti, která má na starosti tak významné budovy, jako je Anděl City.“
Margund Schuhová se popisuje jako fanatická jachtařka. „Vyrostla jsem s tímto sportem a provozuji ho po celý svůj život,“ říká. Když má volno, a nezáleží na ročním období, cestuje po celé Evropě s lodí a se dvěma členy posádky. Plaví se na jezeře nebo na moři. Prý dokáže řídit i velkou loď. „Když jsem na lodi, vypínám a vůbec nemyslím na práci,“ říká Schuhová, která se za několik týdnů zúčastní závodů v Karibiku. Schuhová má na rozdíl od ostatních osobností českého realitního trhu odlišné zkušenosti se zastoupením mužů a žen ve vrcholných pozicích. „Zastoupení obou pohlaví v UBM Bohemia je padesát na padesát a v managementu jsme dvě ženy a jeden muž,” konstatuje manažerka.

4.- 5. Marta Slánská Selfmadewoman
Čtvrtá až pátá skončila v žebříčku Marta Slánská (57), majitelka realitní kanceláře Maxima. Charakterizuje se jako typický příklad „selfmadewoman“. Největší tuzemskou realitní kancelář zakládala v roce 1996 s jednou asistentkou, 230 korunami kapitálu a krédem, že si dokáže na všechno vydělat. Dnes pro firmu pracuje 80 zaměstnanců a spolupracovníků a ve vedení společnosti působí většinou ženy. Slánská na nich oceňuje odolnost vůči stresu, schopnost pracovat na více věcech najednou či lepší komunikační schopnosti. „Mezi ženami nezuří tak často kariérní souboje a nebojí se vybrat do svého týmu lidi schopnější, než jsou samy. Nebojí se ani běžné rutiny. Na druhé straně se domnívám, že muži mají analytičtější myšlení a jsou věcnější, někdy dokážou vymyslet překvapující strategická řešení,“ charakterizuje rozdíly mezi pohlavími majitelka realitní kanceláře, která působila v minulém režimu v disentu a musela vystřídat řadu profesí včetně uklizečky. Po revoluci pracovala jako fotografka ve společenském časopise. Kolegové z realitní branže přidělili Martě Slánské v anketě body za to, že rozjela a řídí jednu z nejviditelnějších realitních agentur na trhu. „Podařilo se jí vybudovat skutečně důvěryhodnou, dlouhodobě stabilní a odborně velmi fundovanou realitní kancelář,“ domnívá se například Aleš Novotný, výkonný ředitel Central Group. Marta Slánská říká, že se snaží přiblížit svoji firmu standardu západní Evropy, kde je práce realitního makléře licencovanou živností se zkouškami. „Za největší neduh českého trhu považuji nedostatečnou vymahatelnost práva, nepředvídatelnost soudních rozhodnutí, dlouhé lhůty u státních úřadů, především u toho katastrálního. Na rozdíl od zahraničí nejsou lidé u nás zvyklí uzavírat exkluzivní smlouvy, a proto je trh s realitami velmi nepřehledný,“ dodává.

4. – 5. Jana Žejdlíková Úspěšná matka
Jana Žejdlíková (36) získala ocenění za práci při přípravě vstupu společnosti ECM na burzu. Absolventka Vysoké školy ekonomické pracuje pro firmou od jejího založení v roce 1992 a v čele skupiny působí od roku 1996. „Jana Žejdlíková ovlivňuje finančním řízením ECM samo developerské projekty firmy, která nedávno vstoupila na kapitálový trh. To je určitě velký impulz a známka toho, že v Česku již existuje trh s nemovitostmi, který ctí transparentní pravidla,“ říká ředitelka Cimex Development Miroslava Henzlová. Žejdlíková je příkladem ženy, která dokázala skloubit kariéru s rodinou. Na přípravě prospektu emitenta cenných papírů a představení společnosti finálním investorům pracovala po narození dítěte. Právě toto období považuje za jeden z důvodů, proč ženy nejsou v oboru nemovitostí tolik vidět nebo se neprosazují do managementu společností. Obecně si nemyslí, že by se přístup k práci u žen a mužů příliš lišil. „Ženy možná trochu méně riskují, více komunikují a snad jsou, dle mého názoru, vnímavější ke svým kolegům či protistranám,“ říká.
Viceprezidentka ECM považuje za základní neduh tuzemského trhu nemovitostí přebujelou administrativu a nedokonalou správní legislativu otevírající dveře nestandardně dlouhým správním procesům a obstrukcím bez postihu zmařené energie a hodnot.