Našli jsme pět nejlepších spořicích účtů pro vklad 60 a 120 tisíc korun. Špatnou zprávou je, že ani jeden z nich tyto peníze letos neochrání proti působení inflace.
Foto: Profimedia
Najít letos spořicí účet, který by ochránil peníze před inflací, bude téměř nemožné. Už teď analytici odhadují, že v porovnání s loňským únorem vzrostly ceny v průměru o dvě procenta. Toto tempo si inflace udrží i v dalších měsících. Nejlepší spořicí účty na trhu přitom nabízejí úrokovou sazbu, která se pohybuje od 1,7 do 1,85 procenta. Jinými slovy, kdo si nechá všechny volné peníze na spořicím účtu, na konci roku si za ně koupí méně, než kdyby je utratil teď.
Do hry přitom ještě vstoupí plánované zvýšení daně z přidané hodnoty na 20 procent u většiny zboží a služeb, z nichž se zatím platí desetiprocentní daň. To podle ekonomů inflaci nafoukne ke čtyřem či pěti procentům. A na takové znehodnocení kupní síly peněz už nebudou spořicí účty stačit vůbec.
Kde najít nejlepší účty
Nejlépe nyní zhodnotí vklad 60 tisíc korun mBank na spořicím účtu eMax Plus. Dvouprocentní úrokovou sazbu ovšem podmiňuje tím, že klient musí v předchozím měsíci utratit prostřednictvím kreditní karty či platební karty k běžnému účtu minimálně čtyři tisíce korun. Druhou nejlepší sazbu, tentokrát bez jakýchkoli podmínek, má AXA Spořicí účet. Za rok peníze rozmnoží o 1,85 procenta. Z 60 tisíc korun tak klient získá po odečtení patnáctiprocentní daně z příjmu 943,50 koruny.
U vkladu 120 tisíc korun už AXA Spořicí účet dominuje. I pro tuto částku nabízí sazbu 1,85 procenta. Za rok by tento vklad na AXA Spořicím účtu vydělal 1 887 korun. O druhé a třetí místo se dělí spořicí účty od bank LBBW a ING se sazbou 1,75 procenta.
Úrokové sazby se mohou kdykoli změnit. Vzrůst by mohly, kdyby Česká národní banka začala zvyšovat své základní úrokové sazby. To se ale čeká nejdříve ve druhé polovině roku.
Proč si založit spořicí účet
Spořicí účet by měl patřit k běžné výbavě dobře hospodařící domácnosti. Je dobrým způsobem, jak si v bezpečí nechávat finanční rezervu pro pokrytí nenadálých výdajů či výpadku příjmů. Obecně se doporučuje, aby tato rezerva dosahovala trojnásobku měsíčních příjmů domácnosti nebo šestinásobku jejích výdajů. Proto jsme pro hodnocení zvolili 60 a 120 tisíc korun, které by v průměru měly jako rezervy stačit většině Čechů.
Výhodou spořicích účtů je okamžitý přístup k penězům. Banky klienty nesvazují žádnými výpovědními lhůtami, během nichž na peníze nemohou sáhnout. K tomu jim nabízejí výrazně lepší úročení než na běžném účtu, kde se úroky pohybují kolem nuly.
Všechny banky umožňují založení a vedení účtu zdarma. Bez poplatků jsou i vklady. Standardem je ovládání prostřednictvím internetového bankovnictví. V některých bankách mohou klienti pro manipulování s úsporami využít i speciální platební kartu.
Peníze na spořicích účtech jsou pojištěné proti krachu banky v rámci systému pojištění vkladů. Úspory každého klienta v každé bance jsou tímto způsobem chráněny až do výše 100 tisíc eur, což je zhruba dva a půl milionu korun.
Pozor na marketingové pasti
Přestože spořicí účty jsou ze své logiky jedny z nejjednodušších finančních produktů, marketingové triky bank je dokáží občas slušně zkomplikovat. První vějičkou, na kterou se mohou nezkušení klienti chytnout, je výše úrokové sazby. Řada bank používá takzvané pásmové úročení, kdy se výše sazby mění podle výše zůstatku na účtu. Z našich žebříčků je například vidět, že u vkladu 120 tisíc korun z hodnocení vypadla mBank, protože hranice pro přiznání dvouprocentní úrokové sazby končí u 100 tisíc korun.
V reklamách nabízejí banky s pásmovým úročením atraktivní sazbu, ale ve skutečnosti na ni dosáhnou jen klienti s vklady v řádu stovek tisíc, či dokonce milionů korun, které navíc musí bance nechat po stanovenou dobu. To je třeba případ eKonta Flexi od Raiffeisenbank.
U čtyř bank se klienti setkají s takzvanou prémiovou či bonusovou úrokovou sazbou. Samozřejmě že v reklamách banky tyto prémie zahrnují automaticky do výsledné úrokové sazby. Jenže nárok na prémii není automatický. Česká spořitelna k základní půlprocentní sazbě přihodí prémiové jedno procento jen v případě, že v průměru má klient na účtu v jednotlivých čtvrtletích pořád stejnou nebo vyšší částku. Komerční banka připíše půlprocentní bonus k základní sazbě 1,2 procenta jen z nejnižšího zůstatku ve sledovaném pololetí. Pokud tedy klient peníze vybere a za pár dnů je zase doplní, úročí se mu bonusovou sazbou i tak jen nižší zůstatek po výběru. Podobný mechanismus má i ČSOB. AXA Bank zase prémií úročí jen peníze vložené během března a dubna, a to jen do konce června.
Dvě banky umožňují otevřít spořicí účty jen klientům, kteří už u nich mají běžný účet. Dalším standardním omezením u řady účtů bývá limit na počet odchozích plateb nebo omezený počet účtů, na který lze peníze převést. Banky se tak jistí proti tomu, aby si klienti z lépe úročených spořicích kont nedělali klasické běžné
účty.
