Důvodem je pomalejší růst světových kapitálových trhů. Konkrétně newyorská burza fakticky stagnovala, přičemž loni vyrostla za celý rok o jedenáct procent. Domácí investoři, kteří nakoupili americké akcie, tak letos vydělali hlavně na posílení dolaru vůči koruně o 8,4 procenta a na dividendách, které vyplácejí americké korporace.
Radost tak udělaly investorům zejména evropské akcie, které těží z toho, že Evropská centrální banka (ECB) pumpuje do ekonomiky desítky miliard eur měsíčně. To však není jediný důvod růstu. „Evropským akciím nahrálo oslabení eura, díky čemuž stoupl export,“ dodává Boris Tomčiak, ředitel správy aktiv ve společnosti Colosseum. Vyšší export totiž znamená vyšší tržby a tím i zisky, což pomáhá cenám akcií nahoru.
Německý index DAX 30
Nejvýnosnější na světě jsou však menší kapitálové trhy, které tuzemští investoři opomíjejí. Investice do jamajských akcií se zhodnotila v přepočtu na koruny o téměř devadesát procent a argentinské akcie přinesly 46procentní zisky. Pro zajímavé investice ale nemusel tuzemský investor zamířit na kraj světa. Mezi nejrychleji rostoucí burzy totiž patřily lotyšská, slovenská a maďarská, které vzrostly o téměř čtyřicet procent.
Naopak nad výdělkem splakali letos investoři do ukrajinských akcií. „Ukrajině se nedaří kvůli rozpadu ekonomiky a válce s Ruskem,“ upozorňuje Tomčiak. Kdo investoval do ukrajinských akcií, tak přišel od začátku roku o polovinu investice. Zmíněné posílení dolaru potěšilo kromě majitelů amerických akcií rovněž ty, kteří mají dolarové konto. Ti i přes mizivé úroky zhodnotili vklad o více než osm procent, pokud dolary směnili na koruny.
Komoditní kolaps
Ani výrazné posílení americké měny ale nepomohlo k ziskům investorům, kteří nakoupili zlato a ropu. Zlato se totiž na začátku prosince propadlo na pětiletá minima, když se jedna unce prodávala za zhruba 1050 dolarů. Odborníci navíc vzácnému kovu nevěří ani v příštím roce.
Francouzská banka Société Générale doporučuje sázet na propad cen zlata. Kov se totiž podle nich stane „jasnou obětí“ přísnější měnové politiky americké centrální banky Fed. Zlato navíc nevynáší žádné dividendy nebo úroky, což je jeho nevýhodou oproti jiným typům investic, jako jsou akcie, dluhopisy nebo bankovní vklady.
Ještě hůře na tom jsou ti, co spekulovali na růst cen ropy, která zažila prudký propad. Na začátku minulého týdne se dostala na nejnižší úrovně od března 2009: jeden barel ropy Brent se prodával za 42,11 dolaru. Důvodem je cenová válka Saúdské Arábie s americkými těžaři ropy z břidlic, která vyvolala na světovém trhu převis nabídky ropy nad poptávkou. Nedaří se ovšem ani dalším komoditám.
Vývoj cen ropy Brent:
Spíše by se dalo říct, že komodity zažívají masakr. V letošním roce podle indexu Bloomberg Commodity Index ceny klesly o téměř čtyřiadvacet procent na nejnižší úrovně za posledních šestnáct let. Podle indexu, který mapuje ceny dvaadvaceti surovin, jako jsou vzácné a průmyslové kovy, obilniny, ropa, zemní plyn nebo například káva, zažijí komodity pátý ztrátový rok po sobě.
Jde o nejdelší propad od začátku devadesátých let, kdy se data začala sledovat. „A ani vyhlídky nejsou závratné,“ říká hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta s tím, že už však neočekává velký pád, „ceny jsou už opravdu velmi nízké.“
Za komoditním krachem stojí zejména zpomalení čínské ekonomiky, protože Čína je největším spotřebitelem kovů, ropy a dalších komodit na světě. Nejpomalejší růst čínské ekonomiky za poslední dvě dekády znamená nižší poptávku, což tlačí ceny surovin dolů.
Dluhopisový smutek
Investoři ale neprodělávali jen na komoditách. Ztráty přineslo rovněž uložení eur do banky kvůli oslabení eura vůči české koruně. Příliš radosti ale nepřinesly kvůli nízkým úrokovým sazbám ani bankovní vklady v české měně. Investory na rozdíl od loňského roku nepotěšila ani investice do českých státních dluhopisů.
Cena bondů s více než roční splatností se podle indexu Bloomberg/EFFAS zvýšila o zhruba dvě procenta. V minulém roce přitom dluhopisy vynesly téměř pětinásobek. Cenu dluhopisů táhne nahoru stejně jako loni několik faktorů. ECB stále pumpuje na trhy peníze, jelikož kupuje státní dluhopisy zemí eurozóny, což táhne jejich cenu vzhůru. Tento vývoj kopírují rovněž tuzemské cenné papíry.
Kromě zahraničních vlivů se do cen státních dluhopisů promítají ryze české důvody. Jedním z nich je měnová politika České národní banky, která brání kurzovou hranici 27 korun za euro. Přes devizové intervence jen letos nalila centrální banka na trh okolo dvě stě miliard korun. „Tyto koruny se musejí umístit. Část končí ve státních dluhopisech, jejichž cena proto dál roste,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Naopak výnosy u dluhopisů klesají.
Kromě centrálních bank se na ceně dluhopisů projevily rovněž kroky státu. „Ministerstvo financí se rozhodlo, že nebude navyšovat zadlužení, a bude tudíž hradit deficit státního rozpočtu rozpouštěním rezervního fondu,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Tím stát snížil nabídku státního dluhu. To tlačí cenu dluhopisů rovněž nahoru. Na rozdíl od státních bondů se na investiční výsluní letos vrátila virtuální kryptoměna bitcoin. Její cena totiž od začátku roku vyletěla o zhruba třicet procent na úrovně okolo 420 dolarů během minulého týdne.
Investoři do digitální měny musejí mít ovšem ocelové nervy, protože cenové výkyvy jsou skutečně jen pro otrlé. Do srpna se totiž hodnota bitcoinu propadla pod 200 dolarů, což představovalo téměř čtyřicetiprocentní ztrátu od začátku roku. Od té doby ale cena vystřelila dokonce přes 500 dolarů, kam se dostala na začátku listopadu, aby se následně vrátila o sto dolarů níže.
Čtěte také:
Trhy v roce 2015: Bondy na výsluní, akcie na svém, komodity ve stínu
Nakupovat, radili v listopadu experti na adresu českých akcií
