Stavebnictví se podílí více než dvanácti procenty na HDP, který nepochází z ropy
Když začal Bugsy Siegel po druhé světové válce investovat do rozvoje Las Vegas, většině Američanů se zdálo, že horší nápad nemohl tento podnikatel se značně kontroverzní pověstí mít. Jeho snem bylo přeměnit ospalou vesnici uprostřed Nevadské pouště, ve které se nacházela jen benzinová pumpa, špinavé bistro a několik hracích automatů, ve světovou Mekku hazardních her. Siegel sice sešel ze světa násilnou smrtí a skutečného boomu Las Vegas se nedožil, jeho na první pohled šílená myšlenka se ale ujala. Podobně nerealistická se mohla zdát vize bývalého dubajského vládce, šejka Rašída bin Saeda Al Maktúma. Ten začal na počátku 60. let hovořit o tom, že Dubaj, druhý nejbohatší emirát Spojených arabských emirátů (prvenství drží Abú Zabí), se stane světovým centrem obchodu a finančních služeb. Tyto představy dále rozvíjeli i jeho následovníci včetně současného vládce Dubaje, šejka Mohammada bin Rašída Al Maktúma. Ten se navíc snaží o to, aby se Dubaj stala i vyhledávanou turistickou destinací. V roce 2003 do emirátu zavítalo něco málo přes pět milionů lidí a jak šejk plánuje, v roce 2010 by jich mělo být patnáct milionů. Orientace na turistický ruch, služby a development není náhodná. Dle časopisu The Economist budou v roce 2010 vyčerpány dubajské zásoby ropy. Již dnes ale více než 90 procent HDP pochází ze sektorů, které s těžbou ropy nesouvisí.
Beckham, Branson a další.
Zatím se zdá, že šejkovo nasměrování ekonomiky bylo správné. Do Dubaje jezdí utrácet miliony dolarů světové celebrity, mezi nimiž figurují například fotbalista David Beckham či podnikatel sir Richard Branson. O nemovitosti v Dubaji prý také uvažují modelka Naomi Cambell, zpěvák Michal Jackson nebo herec Denzel Washington. Na dotazy, zda v dohledné době nehrozí, že světoví milionáři nasměrují svoji přízeň jinam a tok peněz proudící do emirátu se nezpomalí, odpovídají tamní manažeři a významní podnikatelé suchým konstatováním: Na to se nás kdekdo ptal již v 80. letech a vidíte, růst pokračuje. Obrázky z Dubaje před třiceti lety připomínají první snímky z Měsíce – vyprahlá poušť a pár nízkých jednoduchých staveb. Dnes je Dubaj - co do počtu obyvatel srovnatelná s Prahou - místem, kde vyrůstají ty nejodvážnější stavby: nejvyšší budova světa, první podmořský hotel, umělé ostrovy. Pobyt zde připomíná návštěvu rozlehlého staveniště. Ruch jeřábů a jiné stavební techniky neustává ani v noci. Oficiální statistiky uvádějí, že stavební sektor se podílí na HDP, které nepochází z ropy, více než dvanácti procenty a ročně roste v průměru o 27 procent. Stavební boom významně podporuje i sám šejk. V developerských společnostech, jako jsou Emaar či Nakheel, které patří mezi největší na světě, drží vládnoucí rodina značné majetkové podíly. Úspěch developerských projektů s účastí samotné hlavy emirátu způsobuje efekt sněhové koule, do rozsáhlých stavebních plánů se následně pouštějí i soukromí investoři. O svůj podíl na rozvoji Dubaje se ale ucházejí i zahraniční investoři. „Díky rozvoji místní infrastruktury, průmyslu a zdravotnictví očekává společnost GE v regionu průměrný roční růst do roku 2010 dvacet procent,“ říká Nabil Habayeb, prezident firmy GE pro Střední východ a Afriku, která v tomto regionu působí již od roku 1930. Dodává, že jen v roce 2005 vzrostly aktivity firmy v oblasti o bezmála třetinu a dosáhly 5,5 miliardy dolarů.
Zájem je hlavně o movité.
Dubaj se v oblasti stavebnictví snaží překonat řadu rekordů. Nemálo tamních budov se může pyšnit přívlastkem nejvyšší, největší nebo jednoduše první. Každý návštěvník Dubaje se ale musí připravit na to, že za pobyt v luxusních rezidencích, hotelech, lázních a zábavních zařízeních zaplatí odpovídající sumy. Podnikatelé otevřeně přiznávají, že chtějí přilákat turisty nejen ze Středního východu, ale také z Evropy a z Asie a že zájem mají především o ty, kteří disponují značnými finančními prostředky. A právě u nich je Dubaj v současné době v módě. V době, kdy mají v Rusku prázdniny, je prý téměř nemožné sehnat volný pokoj v prvním sedmihvězdičkovém hotelu na světě, Burj Al Arab, kde přijde noc na minimálně tisíc eur.
V Dubaji je na první pohled jasné, že nabídka lákadel pro movité se neustále rozšiřuje. Výjimkou není ani Downtown Burj Dubai společnosti Emaar, jednoho z největších světových developerů. Za dvacet miliard dolarů, které firma hodlá do projektu vložit, postaví nejvyšší budou na světě, největší obchodní centrum na světě Dubai Mall s největších trhem se zlatem na světě, se kterým bude sousedit nákupní komplex s největší koncentrací luxusních značek. Developer slibuje, že na Fashion Island, jak nazývá exkluzivní centrum, budou zástupci 120 těch nejprestižnějších značek. Odhaduje se, že ročně by v nákupních centrech mělo utrácet peníze až 35 milionů lidí. Ti budou mít nejen zážitky z obchodů, ale také z největšího akvária na světě, které bude v komplexu umístěno.
Samozřejmě, že Downtown Burj Dubai bývá nejčastěji zmiňován v souvislosti s budovou Burj Dubai, která má být po dokončení nejvyšší stavbou světa. Prezentace celého projektu probíhá v provizorně postaveném objektu v sousedství staveniště. Na stěně jsou zde zakresleny všechny mrakodrapy na světě, které se až dosud mohly měřit se zatím nejvyšší budovou, jíž je Taipei 101 s 509 metry. Burj Dubai všechny tyto stavby značně převyšuje již na první pohled. Údaj o tom, jak bude věž vysoká, však chybí. Tuto informaci zatím nikdo oficiálně nesdělil a zveřejněny byly pouze spekulace. Většinou se udává, že dubajská věž dosáhne 800 metrů, hovoří se ale i o devíti stech metrech. Poslední zastávka výtahu by měla být zhruba ve 170 patře mrakodrapu.
Dejte mi jich deset.
Inspirací architektonické podoby pro Burj Dubai byl pouštní květ. Ve věži budou umístěny luxusní Dubai Armani hotel s dvěmi sty pokoji, dva lázeňské kluby, devět restaurací a čtyři bazény. Ty budu k dispozici obyvatelům tisícovky exkluzivních bytů. Burj Dubai bude obklopovat devatenáct výškových budov s rezidenčními prostorami a devět hotelů. „Chceme být jako Londýn a New York dohromady,“ říkají představitelé společnosti Emaar. Moderní část Downtown Burj Dubai bude sousedit se čtvrtí Old Town, jejíž uličky mají evokovat atmosféru tradičního arabského města. Emaar prodává byty a domky v budovaném Downtown Burj Dubai mnohem rychleji, než je stíhá dokončovat. Například všechny byty, které se nacházejí v Burj Dubai, jsou již nyní rozebrány a lze je sehnat jen z druhé ruky. Samozřejmě, že za násobně vyšší cenu, než je nabízel developer. Zástupci Emaaru vysvětlují, že byty nabízeli během dvou večerních párty, na které byli pozvání jen vybraní hosté z řad prominentních podnikatelů, celebrit nebo vážených klientů. Během dvou večerů v roce 2004, tedy čtyři roky před dokončením, byly všechny rezidence vyprodány. „V Dubaji se i byty v hodnotě několika milionů dolarů prodávají jako rohlíky. Pozvaní potenciální kupci prostě řeknou: Dejte mi jich deset,“ říká jeden z britských manažerů, který již několik let v Dubaji působí. Cena bytu se dvěma ložnicemi v Burj Dubai přitom před čtyřmi lety začínala na 1,5 milionu dolarů. Emaar přepokládá, že zhruba šestnáct tisíc domů a bytů, které mají být součástí Downtown Burj Dubai a budou dokončeny v roce 2008, prodá během letošního roku. Dle časopisu BusinessWeek se marže díky vysoké poptávce a relativně nízkým nákladů, za které dubajští developeři vděčí levné pracovní síle z Indie, pohybují kolem padesáti procent. V letošním roce by měla firma dosáhnout tržeb přes 5,5 miliardy dolarů. Její tržní hodnota se pohybuje kolem 20 miliard dolarů.
Tisíc kilometrů nových pláží.
K symbolům Dubaje patří zcela jistě projekty umělých ostrovů, jejichž developerem je největší privátní developerská společnost na světě Nakheel. Ta je součástí holdingu Dubai World, který řídí a dohlíží nad diverzifikovaným portfoliem projektů vládnoucí dubajské rodiny. „Přestěhoval jsem se do Dubaje, neboť v Austrálii, odkud pocházím, se vše realizuje pomalu, protože tam je byrokracie,“ říká Chris O´Donnell, šéf společnosti Nakheel. „Dubaj umožňuje lidem, aby uskutečňovali své sny,“ dodává. Nakheel v současné době v Dubaji pracuje na šestnácti projektech v hodnotě přesahující třicet miliard dolarů. Za vizionářské projekty označuje firma právě umělé ostrovy – The Palm a The World. The Palm je složen ze tří souostroví: Palm Jumeirah, Palm Jebel Ali a Palm Deira. Tvar ostrovů projektu The World a jejich rozmístění má připomínat mapu světa. Po dokončení všech ostrůvků se prodlouží pobřeží Dubaje o více než tisíc kilometrů. Na prvním z umělých ostrovů – Palm Jumeirah – se již zabydlují lidé. Na stavbě se podílelo po dobu pěti let přes 40 tisíc dělníků. Projekt by se měl rozvíjet ještě dalších pět až šest let, během nichž bude dokončeno třicet hotelů na pobřeží a nespočet obchodních komplexů. K dispozici je přibližně čtyři tisíce vil, mezi jejichž kupci jsou například zástupci fotbalové reprezentace Anglie včetně Davida Beckhama. Za sousedy bude kromě Arabů mít také Rusy, Číňany, Američany nebo Brity.
Souvislý pás luxusu.
Vzdálenosti mezi jednotlivými vilami jsou ale minimální a připomínají souvislý pás byť luxusní výstavby, s velmi omezeným soukromím a jen skromnou pláží. Objekty jsou přesným opakem toho, co vídáme na fotkách rezidencí celebrit z Evropy nebo Ameriky, totiž dům v rozlehlém parku oplocený vysokou zdí. Nakheel si ale přesto nemůže na nezájem kupců stěžovat. Potenciální majitele neodradilo ani varování bývalého amerického viceprezidenta Al Gora, že kvůli oteplování se může zvednou hladina moří až o dvacet metrů během padesáti let. V takovém případě by potomci současných obyvatel Palm Jumeirah o své luxusní příbytky přišli. „Je pravda, že jsou domy blízko u sebe, ale přesto poskytují více soukromí než ve městě. Nemovitosti na břehu moře jsme prodávali za pět milionů dolarů. Tato cena je v porovnání s tím, kolik by stál dům na břehu moře v USA, velmi příznivá,“ domnívá se Chris O´Donnell. V reklamních brožurách developer uvádí, že zhodnocení nemovitostí na ostrovech doposud dosahuje mezi 70 až 120 procenty a v některých případech až 300 procent. „Dostal jsem přesně to, zač jsem zaplatil. A jsem s tím velmi spokojený,“ svěřil se International Herald Tribune Brit Andrew Dukes, který patří k prvním obyvatelům Palm Jumeirah. Až bude celý projekt dokončen, bude na ostrově bydlet více než 120 tisíc lidí. „Pokud žijete v Londýně, jste namačkáni jeden na druhého. Když sem přijede Brit, zdá se mu velikost pozemku více než dostačující,“ dodává Dukes. Největší z Palem bude Palm Deira. Jednotlivé části ostrovu zatím vyrůstají z moře. Nakheel uvádí, že Deira bude i největší umělý ostrov na světě, na kterém bude žít a pracovat milion lidí. Ve výstavbě je také projekt The World, který sestává ze tří set ostrůvků. Zájem o ně je v porovnání s vilami na Palmách podstatně slabší. Přestože mezi prvními kupci figuroval sir Richard Branson, jenž si pořídil ostrov, který zobrazuje Vekou Británii, tři roky od uvedení na trh bylo prodáno jen 45 procent ostrůvků. Jejich majitelé za ně zaplatili od deseti milionů do 45 milionů dolarů.
Vítáme i soukromníky.
O tom, jak vládnoucí dynastie Al Maktúm podporuje soukromé investice do realitního sektoru, svědčí projekt Dubai Festival City. Vláda za „dobrou cenu“, jak tvrdí zástupci investora, poskytla developerovi pozemek. Peníze do výstavby Dubai Festival City, celkem více než dvacet miliard dolarů, vložila rodina Al Futtaim. Projekt vyrůstá na čtyři kilometry dlouhém pobřeží zálivu, v blízkosti původního centra Dubaje. Podobně jako v jiných případech bude komplex zahrnovat rezidence a luxusní vily, hotely a obchodní plochy, golfové hřiště, ubytovací zařízení včetně hotelu Four Seasons, prvního ve Spojených arabských emirátech. Návštěvníci areálu budou moci projíždět celým komplexem Festival City v loďkách po uměle vykopaném kanálu. Dnes je z celého plánu postavena jen malá část. Pozemky v poušti, kde se bude Dubai Festival City rozkládat, zatím ohraničují barevné billboardy s vizualizacemi. Dubajští podnikatelé připouštějí, že tamní stavební boom souvisí se zdražováním ropy a tedy rostoucí prosperitou okolních zemí, a se zahraničními investicemi. Vláda si je také dobře vědoma, že pro zachování současného trendu je nutné udržení bezpečnosti. Tamní podnikatelé nicméně tvrdí, že v Dubaji je nízká kriminalita a že samotný emirát neměl s bezpečností nikdy problémy. Předpokládají proto, že dalších pět let bude možné označit za zlaté roky Dubaje. Dubaj je v současné době in. Svědčí o tom nejen obsazené hotely, vysoké útraty v obchodech a stále větší úsilí nutné k tomu, aby si cizinec pronajal či koupil byt. Rozvíjí se ale i například letiště. Také nový aeroport se stane po dostavbě vůbec největším na světě. Emirát Dubaj má ale i odvrácenou stranu. Každodenní záležitostí jsou značné dopravní zácpy. Letní teploty šplhají nad padesát stupňů a je tedy nemožné se pohybovat venku. Život znepříjemňuje prach a písek. Zklamáni budou jistě ti, kteří mají zálibu v návštěvách historických památek, těch v Dubaji příliš není. Podobně jako v případě Las Vegas v polovině minulého století, ani v Dubaji se rychlý rozvoj neobejde bez kritiků. Obě města, jak Las Vegas, tak Dubaj, je ale možné považovat za novodobé divy světa.
Jezdím škodovkou Mám Česko rád, říká regionální výkonný ředitel společnosti Emaar Nader Mohammed EURO: Firma Emaar je jednou z největších developerů na světě. Jaké máte plány do budoucna? MOHAMMED: Společnost Emaar byla založena v roce 1997. Největší podíl, zhruba čtvrtinový, drží šejkova rodina, se zbytkem akcií se obchoduje na dubajské burze. V prvních letech jsme se soustředili na projekty ve Spojených arabských emirátech. Naše vize do roku 2010 stojí na dvou pilířích, a to globální expanzi a diverzifikaci firemních aktivit. V současné době působíme v šestnácti zemích: ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Sýrii, Jordánsku, Libanonu, Egyptě, Maroku, Alžírsku, Indii, Pákistánu, Turecku, Indonésii, Singapuru, ve Spojených státech amerických, v Kanadě a ve Velké Británii. Kromě developerské činnosti se na zahraničních trzích rozvíjíme také prostřednictvím akvizic. Například v USA jsme koupili druhého největšího stavitele bytů, firmu John Laing Homes a ve Velké Británii největší realitní kancelář Hamptons International.
EURO: V dohledné době začnete s výstavbou 555 luxusních vil v Turecku, což souvisí s vaším plánem zahraniční expanze. Je nějaký rozdíl v působení firmy Emaar v Dubaji a v Turecku? MOHAMMED: Je v tom podstatný rozdíl. V Dubaji se nejprve něco postaví a pak se diskutuje. V Turecku se nejprve diskutuje…
EURO: V jakém segmentu vidíte v Dubaji největší potenciál? MOHAMMED: V kombinaci všech sektorů. Ročně se populace v Dubaji rozroste o sto tisíc lidí. Každý z nich potřebuje někde bydlet, někam chodit nakupovat a někam se chodit bavit. To, myslím, bude pokračovat i v budoucnosti. Další skupinou lidí, pro které stavíme, jsou ti, kteří sem přijíždějí, protože chtějí vidět Dubaj.
EURO: Někteří analytici varují před vysokou inflací, která by mohla místní boom přibrzdit. Obáváte se toho? MOHAMMED: Oficiální statistiky hovoří o tom, že inflace dosahuje tří procent. Domnívám se, že skutečná inflace se pohybuje kolem deseti procent. Ale já říkám, že nemáme inflaci, jenom nám rostou životní náklady.
EURO: Věříte tedy, že v nebližší době k ochlazení ekonomiky nedojde? MOHAMMED: Již od konce v 70. let se nás lidé ptají, kdy místní rozvoj skončí. A vidíte, zatím se tak nestalo. Do roku 2015 by měl HDP ročně růst o dvanáct procent. A to je minimální odhad.
EURO: Jeden z českých developerů chce stavět v Dubaji. Slyšel jste již o těchto plánech? MOHAMMED: Zatím ne. Ale v Česku jsem byl mnohokrát a moc se mi tam líbí. V Dubaji žije hodně Čechů a také zde jezdí hodně škodovek. I já mám škodovku. Je to kvalitní auto za dobrou cenu.
Queen Elizabeth 2 zakotví v Dubaji
Dalším důkazem toho, že Arabové milují rarity, je jedna z posledních obchodních transakcí Dubaje. Za sto milionů dolarů emirát koupí nejslavnější loď světa, Queen Elizabeth 2. Udělá z ní botel, který bude od roku 2009 kotvit vedle uměle vybudovaného ostrova Palm Jumeirah. Loď brázdila vody světových moří čtyřicet let a svezla na dva a půl milionu lidí. Kolos o váze 70 tisíc tun, který v roce 1967 slavnostně křtila sama britská panovnice, jejíž jméno nosí, je nejdéle sloužící lodí ve flotile společnosti Cunard.
Novým majitelem lodi se v listopadu příštího roku stane společnost Dubai World, plně vlastněná dubajskou vládou. „Dubaj má k moři velice blízko. Moc dobře si uvědomujeme, jak bohatou historii loď Queen Elizabeth 2 má. Najde zde domov, v němž bude hýčkána,“ ujistil předseda společnosti Dubai World Sultan Ahmed bin Sulayem. Nový vlastník chce lodnímu interiéru vrátit původní vzhled a počítá se i s muzeem, které bude věnováno historii lodi.
