Nejvyšší soud Spojených států dnes odmítl zablokovat mírnější výklad protiimigračního dekretu prezidenta Donalda Trumpa, americká víza tak nadále mohou získávat prarodiče z vybraných šesti převážně muslimských zemí, kteří cestují do USA za svými příbuznými. Naopak v případě uplatňování dočasného zákazu vstupu uprchlíkům souhlasil soud podle agentury AP s přísnějším postojem Trumpovy administrativy, což cesty do USA běžencům zkomplikuje.
Nejvyšší soud na konci června částečně odblokoval Trumpovo exekutivní nařízení, které brání ve vstupu do země občanům šesti převážně muslimských zemí a všem běžencům. Rozhodl, že o víza mohou žádat cizinci i uprchlíci, kteří mají vztah bona fide, tedy v dobré víře, k lidem či subjektům v USA. Trumpova administrativa následně určila, že blízké a důvěryhodné vztahy jsou v nejužší rodině, ale již ne na úrovni vnoučat či prarodičů. Úspěšně vízovým řízením mohou projít i ti, kteří mají na USA pracovní a studijní vazby.
Stát Havaj se vzápětí obrátil na federální soud s tím, aby do USA mohlo i širší příbuzenstvo lidí, kteří už na americkém území pobývají. Minulý týden pak federální soudce Derrick Watson žádosti Havaje vyhověl a usnadnil také vstup do USA uprchlíkům, kteří formálně spolupracují s americkými přesídlovacími agenturami.
Ministerstvo spravedlnosti se proti Watsonovu verdiktu odvolalo a nejvyšší soud mu dnes dal v případě běženců za pravdu, naopak v definici blízkého příbuzenského vztahu přísnější výklad Trumpovy administrativy odmítl.
Nejvyšší soud nicméně prohlásil, že platnost dnešního verdiktu může být zvrácena, neboť stejné záležitosti se zároveň věnuje i federální odvolací soud v San Francisku.
| Trump o svůj migrační dekret bojuje už šest měsíců |
|---|
| 27. ledna - Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit program USA o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. |
| 28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku. Na letišti protestovaly stovky lidí. - Britská premiérka Theresa Mayová prohlásila, že s přístupem Trumpa nesouhlasí. Íránská vláda oznámila, že v odvetě znemožní americkým občanům vstup do Íránu. Znepokojení nad Trumpovým krokem vyjádřily i další země, například Francie či Německo. Český prezident Miloš Zeman naopak dekret uvítal. - Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační dekret. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv (ACLU). |
| 29. ledna - Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že boj proti terorismu „neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání“. - V USA se proti dekretu demonstrovalo. Trump ve svém prohlášení uvedl, že jeho nařízení není namířeno na muslimy. |
| 30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC). - Exprezident Barack Obama vyjádřil zásadní nesouhlas s diskriminací lidí podle náboženského přesvědčení. |
| 31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem. - Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval protiimigrační výnos. |
| 1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján. |
| 3. února - Federální soud v Seattlu dekret dočasně zablokoval. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo, odvolací soud v San Francisku ale 9. února žádost zamítl. |
| 6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Obamy připojili k žalobě proti Trumpovu dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota. |
| 6. března - Trump podepsal nové nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí (Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení). Nový dekret také udává, že držitelů víz a trvalého pobytu v USA se zákaz týkat nebude. |
| 9. března - Havaj jako první stát zažalovala nový dekret. Ke stížnosti se připojily také státy Washington, Kalifornie, Maryland, Massachusetts a Oregon. |
| 10. března - Nový dekret utrpěl první právní neúspěch, když federální soudce ve Wisconsinu rozhodl, že jej nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, který již získal azyl. |
| 15. března - Federální soud na Havaji pozastavil platnost nového dekretu. O den později pozastavil platnost dekretu i soudce z Marylandu. |
| 25. května 2017 - Odvolací soud ve státě Virginie potvrdil pozastavení platnosti dekretu. Později stejným způsobem rozhodl kalifornský odvolací soud. |
| 2. června 2017 - Trump se kvůli svému dekretu obrátil na nejvyšší soud USA. |
| 26. června 2017 - Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím umožnil vládě začít částečně uplatňovat Trumpův dekret. Pře odpůrců dekretu s vládou ale neskončila a poté, co soudy nižších stupňů prezidentovo nařízení zablokovaly, se nejvyšší soud bude dekretem v celém jeho znění zabývat na podzim. |
Přečtěte si také:
