CZECH TOP 100 Sto největších firem v Česku vytváří osminu hrubého domácího produktu a zaměstnává osm procent práceschopného obyvatelstva. Jejich význam zřejmě dál poroste.
CZECH TOP 100
Sto největších firem v Česku vytváří osminu hrubého domácího produktu a zaměstnává osm procent práceschopného obyvatelstva. Jejich význam zřejmě dál poroste.
Automobilka Škoda Auto obhájila již poosmé prvenství v žebříčku nejvýznamnějších tuzemských firem Czech TOP 100. Zároveň je to i největší exportér, třetí největší zaměstnavatel, sedmá nejziskovější firma a druhý nejvýznamnější tvůrce přidané hodnoty. Škodovka vytváří jedno procento českého hrubého domácího produktu. Elektrárenská společnost ČEZ zaznamenala největší nárůst tržeb a končila na druhé příčce. Je však jedničkou v tvorbě přidané hodnoty (1,4 procenta HDP). Třetí místo jí patří mezi nejziskovějšími společnostmi a mezi zaměstnavateli je čtvrtá. Největším zaměstnavatelem jsou České dráhy, které v tržbách obsadily jedenácté místo. V předchozích ročnících Czech TOP 100 jim patřilo smutné prvenství nejztrátovějšího podniku. V roce 2003 však dokázaly snížit ztrátu o téměř čtyři miliardy korun a skončit v minusu necelou miliardou. Opustily tak pozici nejztrátovější firmy, kterou obsadil Český Telecom. Naopak nejziskovější firmou je Transgas, kterému patří bronz v tržbách, páté místo v tvorbě přidané hodnoty a je také dvacátým vývozcem. „Zatímco v minulém ročníku stačilo k umístění v první stovce překročit hranici tržeb 3,3 miliardy korun, v aktuálním žebříčku se laťka zvedla na 4,5 miliardy korun. Hlavním důvodem je zřejmě loňský nárůst tržeb u největších společností. Ty v první stovce vzrostly téměř o 75 procent firem,“ podotkl děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Richard Hindls.
DYNAMICKÝ OSKAR
Premiéru letos měl doprovodný žebříček Dynamická firma. Pořadí v něm vychází z posouzení dynamiky vývoje tržeb, přidané hodnoty, produktivity práce a počtu zaměstnanců za poslední tři roky. N ejdynamičtější částí tuzemského hospodářství jsou distribuční sítě a operátoři hlasových služeb, vysoká je i dynamika stavebnictví. Prvním vítězem v této kategorii je společnost Český Mobil, stříbrná příčka patří stavební firmě Hochtief VSB a bronzová softwarové SWS.
STÁTNÍCH FIREM MOC NEUBÝVÁ
První žebříček 100 nejvýznamnějších firem vznikl před deseti lety a dá se na něm vysledovat, jakou cestou se nejvýznamnější tuzemské podniky ubíraly. Strukturu společností umístěných mezi stovkou nejvýznamnějších v minulých letech významně ovlivnil příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky. Příchod investorů byl nejsilnější v letech 1998 až 2002. Vloni celkový příliv cizokrajných investic negativně ovlivnil odkup podílu ve společnosti Eurotel od zahraničních vlastníků. Vedle přílivu investic ovlivnil žebříček také rozdílný vývoj uvnitř jednotlivých sektorů. V některých odvětvích rostla koncentrace, například ve velkoobchodě a maloobchodě. V jiných se naopak výroba přesunula více do středně velkých firem. Týká se to například produkce plastů a pryží. Zatímco podíl státem vlastněných firem od roku 1993 v celém hospodářství výrazně klesl, v žebříčku Czech TOP 100 jich ubývá mnohem pomaleji. Důvodem je státní vlastnictví v energetice a telekomunikacích, což jsou firmy, které se tradičně umísťují na předních místech.
MALOOBCHOD POSILUJE
Tržby nejvýznamnější firmy - ČEZu - v prvním roce existence žebříčku činily 49 miliard korun. Škoda Auto se letos usadila na první příčce s tržbami za loňský rok 145 miliard, což je téměř trojnásobný nárůst. Dosavadní rekord v tomto ukazateli patří rovněž mladoboleslavské automobilce. V roce 2001 dosáhla tržeb za 146 miliard korun. Souhrn tržeb první desítky nejvýznamnějších firem byl v roce 1994 téměř 230 miliard, vloni dosáhl 601 miliardy. To představuje nárůst o 161 procento. První stovka se od 568 miliard před deseti lety dostala až k současným 1643 miliardám, což je o 190 procent více. „Tržby stovky nejvýznamnějších rostly v letech 1994 až 2003 v průměru ročně o 12,5 procenta. Vezmeme-li v úvahu růst cen, tedy průměrnou roční míru inflace, pak tržby stovky nejvýznamnějších firem rostly pomaleji než spotřebitelské ceny jen v letech 1998 a 1999. Tento jev je nutné přičíst celkovému útlumu vývoje národního hospodářství v letech 1997 až 1999. Celkem za sledované období u Czech Top 2100 vzrostly tržby očištěné o inflaci o 79 procent,“ říká Hindls. Podle Martina Dyntara ze Živnostenské banky klesl podíl oboru výroba a rozvod vody, elektřiny a plynu na celkových tržbách. Naopak díky přílivu zahraničních investic se na nich více podílí automobilový průmysl. „V ýrazně vzrostlo i zastoupení těchto firem v žebříčku. V roce 1998 jich tam bylo pouze pět, vloni už jedenáct,“ dodal. Zahraniční investice však neznamenají vždy automaticky vyšší podíl. I přes jejich mohutný příliv se výroba chemických látek, plastů a pryže na celkových tržbách podílí méně. Důvodem je zejména rozdělení bývalých koncernových podniků a přesun produkce do středních firem. Agresivní vstup zahraničních prodejních řetězců do Česka a koncentrace retailového trhu spolu s rostoucí spotřebou domácností stojí za rostoucím podílem tohoto odvětví ve stovce nejvýznamnějších. Před šesti lety dosahoval podíl maloobchodu sedmi procent, vloni přesáhl třináct procent.
VÝVOZ TÁHNOU AUTA A ELEKTRONIKA
Od roku 1998 se v rámci TOP 100 sledují i nejvýznamnější vývozci. Tehdy první desítka z nich exportovala zboží a služby za 232 miliardy korun, vloni už za 296 miliard, tedy přibližně o čtvrtinu více. Stovka nejvýznamnějších vývozců realizovala vloni exporty za 545 miliard, což je o 28 % více než před šesti lety. Nižší celková dynamika vývozu než tržeb je hlavně důsledkem poklesu exportu v roce 1999. První desítka šla tehdy dolů o 15 %, stovka největších vývozců dokonce o 19 %. Na vině byl celkový útlum domácí ekonomiky. „V průměru sledovaných let zajišťuje osmnáct procent vývozu národního hospodářství deset nejvýznamnějších exportérů a třetina vývozu je výsledkem zahraničních aktivit stovky největších vývozců,“ říká Hronová. Podle Živnostenské banky táhnou export, který vzrostl v letech 1998 až 2003 o 75,6 procenta, téměř ve všech odvětvích společnosti vlastněné významnými zahraničními firmami. Ty usnadňují přístup české produkce na světové trhy. N ejvýznamnějšími exportéry jsou automobilový a elektrotechnický průmysl. Jejich podíl na celkovém vývozu dosáhl vloni téměř 50 procent. Hlavními tahouny elektrotechnického exportu byly vloni společnosti Foxconn CZ, Siemens a Panasonic AVC. Bez zajímavosti jistě není skutečnost, že řada firem ze sta nejvýznamnějších vyváží prakticky celou svou produkci.
1.
2.
3.
4.
5.
7.
8.
POŘADÍ
1. Škoda Auto, a. s. 2. ČEZ, a. s. 3. Transgas, a. s. 4. Unipetrol, a. s. 5. Český Telecom, a. s. 6. Agrofert, a. s. 7. OKD, a. s., člen koncernu Karbon invest, a. s. 8. ISPAT Nová huť, a. s. 9. Siemens Group Česká republika 10. Foxconn CZ, s. r. o. 11. České dráhy, a. s.
12. Moravia Steel, a. s.
13. Česká rafinérská, a. s.
14. Makro Cash & Carry ČR, s. r. o.
15. Eurotel Praha, spol. s r.o.
16. Skanska CZ, a. s.
17. Ahold Czech Republic, a. s.
18. Bosch Group ČR
19. ČEPRO, a. s.
20. T-Mobile Czech Republic, a. s.
21. Metalimex, a. s.
22. Třinecké železárny, a. s.
23. OMV Česká republika, s. r. o.
24. Shell Czech Republic, a. s.
25. České aerolinie, a. s.
26. Jihomoravská energetika, a. s.
27. Stavby silnic a železnic, a. s.
28. Agrofert holding, a. s.
29. Philip Morris ČR, a. s.
30. Johnson controls, Automobilové součástky, k. s.
31. Metrostav, a. s.
32. Bosch Diesel, s. r. o.
33. Severomoravská energetika, a. s.
34. Jihomoravská plynárenská, a. s.
35. Strabag, a. s.
36. Ferona, a. s.
37. Agropol Group, a. s.
38. Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o.
39. Penny Market, s. r. o.
40. FIC CZ, s. r. o.
41. Agip Česká republika, s. r. o.
42. Glaverbel Czech, a. s., člen skupiny Glaverbel
43. Východočeská energetika, a. s.
44. Škoda holding, a. s.
45. Severočeská energetika, a. s.
46. Středočeská energetická, a. s.
47. Plzeňský Prazdroj, a. s.
48. Český Mobil, a. s.
49. Hochtief VSB a. s.
50. Pražská energetika, a. s.
51. COOP Centrum družstvo
52. Severomoravská plynárenská, a. s.
53. Robert Bosch, spol. s r.o.
54. ConocoPhillips Czech Republic, s. r. o.
55. Západočeská energetika, a. s.
56. Pharmos, a. s.
57. Sazka, a. s.
58. ŽS Brno, a. s.
59. Autopal, s. r. o.
60. Unimex group, a. s.
61. eD´ system Czech, a. s.
62. VDO Česká republika
63. Frantschach Pulp & Paper Czech, a. s.
64. Skanska DS, a. s.
65. Sokolovská uhelná, a. s.
66. Severočeské doly, a. s.
67. Lucas Varity, s. r. o.
68. Automobile group, a. s.
69. AAC, a. s.
70. Geco tabak, a. s.
71. Pražská plynárenská, a. s.
72. Jihočeská energetika, a. s.
73. Nowaco Czech Republic, s. r. o.
74. Léčiva, a. s. (člen skupiny Zentiva a. s.)
75. Severočeská plynárenská, a. s.
76. Aliachem, a. s.
77. Automotive Lighting, s. r. o.
78. Baumax ČR, a. s.
79. Dalkia Česká republika, a. s.
80. Aero Vodochody, a. s.
81. Alta, a. s.
82. Hewlett-Packard, s. r. o.
83. Appian Group, a. s.
84. Východočeská plynárenská, a. s.
85. Unilever ČR, spol. s r.o.
86. Středočeská plynárenská, a. s.
87. ABB, s. r. o.
88. Paramo, a. s.
89. Nestlé Česko, s. r. o.
90. DEZA, a. s.
91. Karosa, a. s.
92. Subterra, a. s.
93. Total Česká republika, s. r. o.
94. Siemens Elektromotory, s. r. o.
95. ČKD Praha holding, a. s.
96. Pražská teplárenská, a. s.
97. Peguform Bohemia, k.s.
98. ŽDB, a. s.
99. ESSO, spol. s r.o.
100. Lesy České republiky, s. p.
pramen: Sdružení Czech TOP 100
