Vladimír Barborka byl dlouhá léta tím, kdo z pozice žateckého šéfa v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (ÚKZUZ) jako hlavní dohlížel na pěstování a péči o české chmelové odrůdy. Tedy nejen důležitého exportního artiklu, kterého se ročně vyveze za více než miliardu korun, ale i zásadní suroviny všech pivovarů v republice.
Od začátku letošního roku je však z Barborky „pouhý“ terénní inspektor.
Na starost má už jen osiva. „Od chmelu mě odstavili,“ popisuje Barborka, který se rostlinám s hořkými šiškami věnoval třiatřicet let. ÚKZUZ totiž na konci roku vyhlásil na pozici žateckého ředitele výběrové řízení. Do něj se přihlásil i Barborka, aby obhájil své místo, ale neuspěl. Musel se klidit poté, co jej porazil Zdeněk Chromý.
Když se týdeník Euro v brněnské centrále ÚKZUZ snažil zjistit, jaké byly detaily tendru a důvody konce Vladimíra Barborky, příliš konkrétní informace nezískal. „Jedná se o naši personální politiku, kdy jako zaměstnavatel a služební úřad nejsme oprávněni poskytovat informace z výběrového řízení třetím osobám,“ odpověděla Ivana Kršková, mluvčí ÚKZUZ.
K velkému žateckému přepřahání na konci loňského roku nicméně došlo v situaci, kdy ministerstvo zemědělství, kontroloři, pěstitelé i výrobci piva řeší „kauzu 72“. To je číslo jednoho ze tří klonů Žateckého poloraného červeňáku, jehož matečné rostliny měly být – údajně nejspíše kvůli špatnému přístupu šlechtitelů v laboratořích – poškozeny. Klon na chmelnicích produkuje mnohem menší výnosy, než by měl, a podle některých odborníků má i nedostatek hořkých alfa látek a silic zásadních pro pivovary. Mluvčí Kršková na dotaz, jestli i tato věc sehrála roli ve výměně žateckého šéfa, odmítla odpovědět.
I když se výzkumníci z Chmelařského institutu v Žatci nařčením brání, sám Barborka potvrzuje, že v případě klonu číslo 72 není všechno v pořádku. „Myslím si, že nějakým způsobem se tam někde stala chybička, ale už to není moje kompetence, řešení má na starost někdo jiný,“ popsal týdeníku Euro.
optimismus vystřídalo zklamání
Do toho začaly přicházet výsledky z letošní sklizně. Nakonec dopadne daleko hůř, než se předpokládalo. Přestože se ještě těsně před začátkem česání čekala průměrná úroda srovnatelná s loňským rokem.
A v červenci se dokonce mluvilo o nadprůměrných výsledcích. Velká očekávání v pěstitelích vyvolal objem srážek a celkově normální vývoj jarního a letního počasí bez extrémně dlouhých a horkých suchých etap.
„Voda, která spadla, přišla převážně v době, kdy být měla. I když na některých místech, třeba na Rakovnicku, by jí mohlo být i víc,“ prohlásil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda na předsklizňovém setkání na zámku Stekník.
Hned první dny sklizně na konci srpna však ukázaly, že odhady byly přehnaně optimistické. A že výsledek bude horší než očekávaných 6300 tun chmele. Při pohledu na vysoko rostoucí štoky obsypané šiškami, jejichž velikost není taková, jaká by měla být, agronomové rychle odtušili, že výnosy budou nižší. „Tehdy (v červenci) to vypadalo, že výnos chmele by mohl být nadprůměrný, čemuž odpovídal habitus rostlin, ale bohužel v srpnu se zarazil růst hlávek, ty byly nasazené jen v horní části révy a chmelaři najednou zjistili, že výnosy nejsou, a řekl bych, že jsou dost zklamaní,“ prohlásil Jaroslav Mikoláš, majitel chrášťanského podniku Lupofyt, na stránkách regionálního Deníku.
Chmelaři mají dodnes v paměti špatný rok 2018, kdy sklidili a usušili celkově jen něco málo přes pět tisíc tun šišek. Chuť si pak spravili hned další rok, kdy byl výsledek o dva tisíce tun vyšší.
Červeňák zamíří k soudu
Jak už týdeník Euro informoval před několika týdny, potíže kolem Žateckého poloraného červeňáku se chystá řešit i česká justice, a to na popud Chmelařského institutu Žatec. Tomu vadí, že pěstitelé, kteří veřejně upozorňují na údajné potíže klonu 72, ohrožují budoucnost českého chmele.
„Důvodem, proč Chmelařský institut zahájil soudní spor, bylo právě zastavit očerňování vlastní dobré pověsti i ostatních pěstitelů chmele a odrůdy Žateckého poloraného červeňáku v České republice, ale také na mezinárodních trzích, k němuž docházelo protiprávními zásahy žalovaného,“ vysvětluje Dana Ondrejová, právní zástupkyně žateckého institutu.
Míří tím na rodinnou farmu Jany a Petra Bazikových v Chrášťanech na Rakovnicku. Právě ti jako první promluvili o možných závadách v klonu chmelové odrůdy. „Můj klient skutečně zaznamenal propad v produkci chmele,“ popsal Martin Heřmánek, zástupce Bazikových, na podzim roku 2018. Právě tehdy začal týdeník Euro potíže Žateckého poloraného červeňáku sledovat.
Od té doby se věc postupně řešila nejen v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ale také na ministerstvu, mezi obchodníky s chmelem a na úrovni velkých i malých pivovarů. Věc je zkrátka velmi citlivá. A jak hořká nakonec pro celou českou ekonomiku bude, se ukáže u soudu.
Žatecký poloraný červeňák Jde o jemnou aromatickou odrůdu, která se v pivovarech používá pro druhé, třetí či studené chmelení. Je základem všech českých odrůd chmele a jednou z nejpoužívanějších přísad při výrobě spodně kvašených piv plzeňského typu po celém světě. Původně byla tato odrůda pěstována v devíti klonech (například Blšanka, Zlatan či Siřem), dnes se množí jen Osvaldův klon 31, 72 a 114. Hlavní chmelové odrůdy Žatecký poloraný červeňák: 4216 hektarů
Sládek: 365 hektarů Premiant: 195,6 hektaru Agnus: 52,8 hektaru Saaz Special: 41,4 hektaru
ZDR OJ: ÚKZUZ
Chmelařské obl asti v Česku
Celkov á ploc ha: 4996,3 ha Celkov ý poč et pěstitelů chm ele: 124
O autorovi| ondřej stratilík, výsledky sklizně 2016 2017 2018 2019 Celková sklizeň (t) 7711,61 6796,79 5126,42 7144,71 Výnos (t/ha) 1,61 1,37 1,02 1,43 ZdrOJ: úKZUZ stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU