Kde vzít a nekrást?
Někdo má, někdo nemá...
Myslíte si, že pražský primátor Igor Němec dostatečně zvládl během povodní svou úlohu?
- Rozhodně ano 4,4
- Spíše ano 31,9
- Spíše ne 35,1
- Rozhodně ne 24,2
- Nevím 4,4
Pražský primátor Igor Němec v čase povodní příliš neobstál. Většina respondentů Manažerského barometru soudí, že jeho přístup byl sice vstřícný, ale poměrně neprofesionální. Manažeři nejvíce kritizovali Němcovu neinformovanost a chaotické komentování aktuálního stavu. Uvádějí, že mu často chyběly podstatné údaje a v počátcích povodní prý zlehčoval možné škody. „Naprosto selhal především při informování veřejnosti. Při událostech obdobného rozsahu se rodí buď špičkoví lídři, nebo manažeři, kteří situaci nezvládli. Já ho řadím do druhé kategorie,“ říká jeden z respondentů. Jiný uvažuje podobně: „Bez adekvátních informací není možné posoudit, zda primátor dobře vedl krizové řízení, nebo ne, domnívám se však, že nezvládl komunikační stránku. Jeho prohlášení byla nepřesná, matoucí a v nejvážnější chvíli i dezinformační.“
Většina manažerů se shodla na faktu, že Igor Němec pochybil zejména při vystoupeních v médiích. „Není to typ lídra, postrádá charisma a je spíše manipulován jinými. Osobně dělal, co mohl, snažil se, ale Giuliani to není,“ tvrdí jeden z manažerů. Další konkretizuje: „Stačí si poslechnout jeho výroky v televizi o možné výšce hladiny Vltavy v Praze. Myslím si, že na základě špatných informací jeho i jeho týmu ztratili lidé značné majetky. Na druhou stranu zaslouží mé uznání za to, že zachránil spousty životů včasnou evakuací Karlína.“
Další ředitel říká: „Působí spíše dojmem pracovitého, ale jinak slabého úředníčka a jeho první vystoupení v době povodní, kdy v pečlivě nažehleném obleku vystupoval před objektivy kamer s tím, že se vlastně nic nestalo, působilo spíše komicky. Mnohé postižené to pak navíc muselo nutně iritovat.“ Vzápětí doplňuje: „Není jednoduché být primátorem, vyžaduje to nejen pracovitost a píli, ale také osobní předpoklady. Ty zkrátka někdo má a někdo nemá.“
Kde vzít a nekrást?
Považuje navrhovaný vládní model financování škod po povodních (zvyšování spotřebních daní, změna některých sazeb DPH atd.) za optimální?
- Rozhodně ano 2,2
- Spíše ano 40,6
- Spíše ne 30,8
- Rozhodně ne 22
- Nevím 4,4
Odstraňování škod po povodních by nemělo být placeno jen ze zvýšených daní, jak navrhuje Špidlův kabinet, tvrdí respondenti Manažerského barometru. V reakci na vládní návrh, kde vzít finance na „popovodňové“ aktivity, se ředitelé především bojí snížené poptávky, která by se projevila jako následek případného zvýšení daní. „Mimořádná událost vyžaduje mimořádné prostředky a těmi nejsou spotřební daně. To je politicky laciné a málo efektivní řešení. Zatíží celou ekonomiku dlouhodobě a navíc má pomalý náběh, zatímco teď je nutné skokové řešení,“ uvádí jeden z ředitelů. Jiný uvažuje: „Zvyšování spotřebních daní a různých sazeb DPH je džin vypuštěný z láhve. Ve svém důsledku se tato „pomoc“ nejkrutěji obrací proti těm, jimž má být určena. Je logické, že pokud někdo staví nový dům, znovu jej vybavuje, spotřebuje více benzínu a nemá šanci tyto náklady oddálit. Naskýtá se otázka: Kde vzít a nekrást?“
I další manažeři přistupují k problému pragmaticky: „Zvýšení daní ještě nikdy a nikde problém nevyřešilo. Zvýšení sazby vede ke stagnaci nebo k poklesu objemu vybraných prostředků. Kromě toho může mít jen krátkodobý efekt. Pokud se větší část prostředků začne odčerpávat těm, kteří dokáží vydělávat, tak se to následně negativně projeví v ekonomické sféře.“ Jiný respondent soudí: „Je třeba začít šetřit tam, kde se doopravdy plýtvá s penězi daňových poplatníků, a to je korupce při zadávání veřejných zakázek všeho druhu.“
Pro zvýšení nepřímých daní se naopak vyslovila jedna ředitelka: „Alkohol, benzín a cigarety jsou bez diskuse, přeřazení některých výrobků a služeb do vyšší sazby bude kruté.“ S nadhledem komentoval situaci jiný manažer: „Je přeci jedno zda se zvýší daně teď, nebo se stát ještě více zadluží a daně zvedne za dva roky…“
Pramen – Týdeník EURO, odpovědi 95 manažerů
